Lost Love... May mean new Start - II. kapitola

14. září 2018 v 8:00 | Kazumi |  Lost Love...

Co se stane, když jeden chlapec podrazí srdce toho druhého? A co když se jednoho dne, po deseti letech, ti dva znovu setkají, ale tentokrát je druhý z chlapců již dávno zadaný? Přenese to ten jeden z nich přes srdce?
Píšu i ostatní příběhovky, ale zatím tady je tohle ^^ Co myslíte, jak to jen dopadne?

Pár: JongHo & JongTae & OnHo
Upozornění: Použití násilí, sex... mh já nevím, co ještě xD 15+
Pohledy: Minho - normální písmo, Jonghyun - tučné písmo
Vzpomínky kurzívou


Probudil jsem se a v náruči měl andílka. Musel jsem se usmát, když jsem viděl jeho klidnou spící tvář. Jemně jsem ho políbil na rty a více sevřel v objetí. On zamručel a více se schoulil do mého sevření. Ušklíbl jsem se a pevně ho svíral, kdy jsem přivřel oči v plánu, že ještě usnu, ale nic takového mi nebylo dovoleno. Na celý pokoj se totiž ozval pronikavý zvuk… nechápu, kdo tenhle budík nastavil… ,,Né!" zakňučel Minnie a více si na mě nalehl, kdy tak dal nohu přes moji hruď a začal mi funět do ucha. Otevřel jsem oči a podíval se na něj, kdy jsem se musel uchechtnout, ale pošimral jsem ho na zádech. ,,Minnie… lásko, vstávej, měli bychom vstávat a jít se připravit… dneska máme tu zasedačku a šéf nás zabije, když tam nepřijdeme," zazubil jsem se a kousl ho do nosu. ,,Nezabije… to by nikdy neudělal," zabrblal Minne a zívl si, kdy však si dál na mně hověl. Musel jsem se zasmát a zavrtěl jsem hlavou, kdy se najednou ale pootevřely dveře a dovnitř vběhla velká doga, která nám skočila na postel a začala nejprve Mina, ale pak i mě, olizovat. ,,Aááá nééé!" vyjekl jsem se smíchem a rychle zahučel pod deku, kdy jsem tak ze sebe strhl Mina a nechal ho napospas tomu teleti, co mi málem zašláplo i hruď! ,,Carrie! Já tě rozkoušu!" zaječel najednou i Taemin, kdy já se chechtal pod dekou a převalil se na druhý bok. ,,A ty se nesměj!" zabrblal blonďák a shodil mě najednou z postele! ,,Ááááá!" vyjekl jsem, ale začal se smát na celý pokoj, kdy jsem se vymotal zpod deky a můj obličej schytal mokrou sprchu! ,,Jen ho pořádně olízej! Jo! To je ono! Hodná Carrie!" smál se Minnie, kdy jsem rychle vyskočil na nohy a utekl se zamknout do koupelny. ,,Hej!" ozval se jekot a následné mlácení na dveře. ,,Já chci taky!" supělo to malé blonďaté za dveřmi, tedy, byl větší než já, ale to je jedno! ,,Máš být rychlejší!" zasmál jsem se a opláchl si obličej, kdy jsem si ho otřel a převlékl se. ,,Svého milého máš zavřít do koupelny sebou! Ne ho nechávat napospas tomu teleti!" zabrblal za dveřmi a zabouchal na ně. ,,Ale lásko, ty jsi to tele na mě poslal! Tak si nestěžuj!" zasmál jsem se, odemkl a vykoukl ven z koupelny, kde stálo načuřené roztomile rozcuchané cosi, co se mračilo a mělo nafouklé tvářičky. ,,Ach, ty jsi tak cute, když se zlobíš," zasmál jsem se, splaskl mu tváře, ale nechal dlaně na nich a mocně ho políbil. ,,To ti nedaruju!" zabrblal, ale vystrnadil mě z koupelny a sám se v ní zamkl. ,,Vidíš ho, Carrie? Padej ven! Kde máš pána?! Kousni ho!" zasmál jsem se a ukázal na dveře, kdy doga zaštěkala a rozběhla se pryč z pokoje, kdy jsem se zasmál a šel si sednout na postel. Vzal jsem si brašnu, laptop a zkontroloval, že mám na dnešek vše. Pak jsem z nabíječky vytáhl tablet a dal ho k tomu. Z koupelny po chvilce vylezl Taeminnie již celkem v klidné náladě. ,,Ale… moje malá výbušninka je tady, těšíš se dnes na zasedačku?" zazubil jsem se roztomile, kdy se on zamračil. ,,Kdybys tam nešel ty, tak tam nejdu!" zabrblal a sedl si vedle mě. ,,Ale no ták," usmál jsem se a objal ho, kdy jsem ho políbil na rty a on vydechl, ale obmotal ruce kolem mého krku, kdy jsme si navzájem vyměnili dlouhý polibek a pak vstali. ,,Tak jo, už jsem spokojenější, jdeme," usmál se Minnie, kdy jsem se musel zasmát, ale rozešel se s ním ven z pokoje, kdy jsme seběhli schody a pozdravili se se služebnictvem, kdy jsme vešli do jídelny. Tam v čele stolu seděl hnědovlasý mladý muž, ta ďábelská doga seděla vedle jeho židle a oba dva se na nás podívali, kdy se hnědovlasý zašklebil. ,,Jak se vám líbil ranní budíček?" zakřenil se, kdy se Minnie zamračil. ,,To už nám nedělej, hyung! To nebylo vůbec vtipný!" zabrblal, ale oba jsme se uklonili. ,,Dobré ráno," zazubil jsem se a usadil se s Minniem ke stolu. Brašnu jsem dal vedle nohy stolu. ,,Ale bráško, musel jsem vás nějak probudit… jste schopní přijít do práce s hodinovým zpožděním a to dneska nemohu přehlédnout ani o minutu!" pronesl vážně. ,,No jo, pán Lee Jinki musí mít své zaměstnance vycepované, co?" zašklebil se Taemin. ,,No ovšem," zasmál se jmenovaný a kývl. ,,Ještě že nás necepuje za to, když se občas nenápadně vytratíme z pracoviště," poznamenal jsem potichu směrem k Minovi a zašklebil se. ,,Co? Tak vy si chodíte pryč v pracovní době?" zabrblal Jinki. ,,Ne! V polední přestávce… neměl jsi mu to říkal, Hyunnie!" Minnie vyplázl jazyk na Jinkiho a na mě se zašklebil. ,,Teď nás bude chodit tvůj velevážený bráška kontrolovat… jestli správně pracujeme," ušklíbl jsem se. ,,To si pište… teď ale dobrou chuť," zavrtěl Jinki s úsměvem hlavou a začal jíst. ,,Dobrou chuť!" zazubil jsem se a dal se do jídla. ,,To se ještě uvidí," zašklebil se Minnie a pustil se do jídla. ,,Pošlu Hyuna nebo tebe na služební cestu a bude," zabrblal Jinki. ,,No, nás oba spolu můžeš," kývl Minnie a spokojeně jedl. ,,No právě to ne, vás dva spolu? To by byla hrůza!" zvolal Jinki vyděšeně. ,,Ale Minnie, ber to tak, že tvůj velectěný bratr nás poslat nikam nemůže, protože jsme jen šéfové oddělení, kteří tohle nepotřebují," zasmál jsem se a napil se. ,,A co když jo? Třeba vás pošlu na školení, jeden do Ameriky a druhý do Austrálie," zašklebil se Jinki. ,,Takhle nás vyživovat? Wau, to zní skvěle," zasmál jsem se a jedl dál. ,,Jo, to bys nám mohl zaplatit, ale nejprve Austrálii a pak Ameriku," zazubil se Taemin a dojedl, kdy jsem se napil a dojídal pomalu taky. ,,Co? Ts, vy jste… Vážně jste se hledali, až jste se našli," zabrblal Jinki a zavrtěl hlavou, kdy jsem se ušklíbl, ale pak se andělsky usmál a odsunul od sebe talíř. ,,Ale pane šéf, vy nejste rád, že je váš pan bratr šťastný?" vykulil jsem očka a našpulil rty. ,,Ale samozřejmě, že jsem rád," zasmál se mladík a zavrtěl hlavou. ,,No proto," kývl Taemin, políbil mě a uculil se. ,,Dneska přijde do firmy nový zaměstnanec… bude mým asistentem, pomůže mi vybírat dobrá díla…" usmál se Jinki, který dojedl. ,,Někdy si říkám, co tam vy, na těch vašich vyšších postech, vlastně vůbec děláte," ušklíbl se Taemin. ,,Ryeowook, Siwon a Sungmin se starají o finanční stránku a já to s mým novým asistentem vždy budu kontrolovat na konci období," usmál se Jinki. ,,A do toho musím mít spoustu schůzek s našimi autory, kde jim představuji vaši práci a tak dále…" dodal s úsměvem, kdy jsme s Minniem kývli, ale dvě služebné odnesly nádobí. ,,Pojedeme do práce, chcete tam vzít, nebo pojedete svým?" usmál se na nás mladík a postavil se. ,,Mhm… mohli bychom se svézt limuzínkou," zašklebil se Minnie, kdy si stoupl a mě vytáhl na nohy za ruku. Vzal jsem si přes rameno brašnu a podíval se na Jinkiho. ,,Jo," uculil jsem se a dal Minovu pusu, kdy se Jinki zasmál, ale rozešli jsme se ven, kde již čekalo auto. Z něj vystoupil vysoký mladík, uklonil se a otevřel zadní dveře. ,,Děkujeme, Sungu," usmál se Jinki, ale všichni tři jsme nastoupili, kdy se Minnie hned nasoukal do mého objetí a já ho políbil, kdy jsem se usmíval. ,,Nikdy bych nevěřil tomu, že se bráška zamiluje první," usmál se Jinki a podíval se na nás, kdy Yesung odvážel naše velectěné zadnice rovnou k obří firmě. ,,Protože jsi nevěděl, že přijmeš do firmy moje štěně," usmál se Minnie sladce a políbil mě na tvář. Jinki se zasmál a zavrtěl hlavou. ,,Potřeboval jsem se dostat na dobré místo, když jsem se vrátil z Japonska… tedy, dostat dobrou pracovní pozici a tu jsem našel tady," usmál jsem se spokojeně. ,,Pro skvělé lidi, jen ta skvělá práce," mrkl Jinki a rozvalil se na své půlce, kdy jsem se zasmál. ,,Jo, já vím, proto tu jsem," zašklebil jsem se a Taemin mě praštil přes stehna. ,,Egoisto," odfrkl si, kdy jsem se zasmál, objal ho a políbil. ,,Je fakt, že mě zaráží, jak se někdy k sobě dokážete chovat," ušklíbl se Jinki a zavrtěl hlavou. ,,To bude tím, že ještě nemáš svoji pravou lásku, bráško," zazubil se Taemin a já protočil oči se smíchem.
,,Ono… je to někdy těžké vypořádat se s tímhle pískletem," mrkl jsem, kdy se Jinki na mě podíval. ,,Já vím, znám ho celý život, jsem rád, že jsem se ho mohl zbavit," mrkl na mě Jinki, kdy jsem se rozesmál a Taemin se zamračil. ,,Budeš ještě říkat, jak ti chybím, až se s Hyunniem odstěhujeme," zabrblal a Jinki vykulil oči. ,,V-vy se budete stěhovat?" vykoktal, kdy se Taemin ušklíbl a podíval se na mě. ,,Vidíš? Za chvilku bude prosit na kolenou, abychom se nestěhovali," zašklebil se, kdy jsem se zasmál. ,,Ty jsi zlý na svého brášku," zasmál jsem se a kousl ho do nosu, kdy se Minnie andělsky usmál a Jinki našpulil rty. ,,To není fér," zabrblal a já se smál, ale to jsme už zastavili u budovy. Yesung nám otevřel dveře, kdy jsme vystoupili, já vzal Minnieho kolem pasu a svoji brašnu do ruky. ,,Takže… nestěhujete se, že ne?" vydechl Jinki, kdy se na něj Taemin podíval. ,,Sice by to bylo krásné, ale ta vila je i moje, takže se nestěhujeme," zasmál se Minnie. ,,Moje chudé já bydlí se dvěma satany! Ach matičko, co jsi mi to provedla," zaúpěl Jinki, kdy jsme se smíchem šli do budovy. ,,Zas to neber tak zle, Jinki, máš dva nejlepší pracanty pod svojí střechou," usmál jsem se sladce, ale vešli jsme do výtahu, kde jsem stiskl šesté patro a výtah se rozpohyboval. ,,Sejdeme se na schůzi," usmál se Jinki, kdy jsem kývl. ,,Jistě pane, já už jdu… Minnie, počkej na mě, vyjdu to jedno patro nahoru po schodech a pak vyjedeme spolu do devítky," uculil jsem se a políbil ho. ,,Samozřejmě," usmál se a políbil mě na rty, kdy jsem ho pohladil po tváři a šel do grafického oddělení, kdy ti dva odjeli nahoru. Tedy, Taemin je v sedmém patře a Jinki v desátém. To je mi ale férové! Naštěstí jsme prezentaci měli hotovou. Ještě za mnou přišli kluci z překladatelských sektorů s tím, že by byli rádi, kdybych to za ně řekl já. Jsem nejvýřečnější a u Jinkiho obstojím se vším. Jo, to měli pravdu!

Když byl čas jít, sebral jsem se a vydal se do horního patra, kde čekal Minnie. ,,To byla doba!" zabrblal a já se musel zasmát, ale políbil jsem ho a vyjeli jsme spolu nahoru výtahem. On mě objímal kolem pasu, já nesl materiály a brzy jsme vešli do zasedačky. Už se to tu plnilo. Lidmi z těch vyšších míst a i šéfy z nižších, hlavně z překladatelských a korekturních sektorů. Usmáli jsme se, uklonili se a já šel k počítači, kde seděl Donghae. ,,Máš to dnes na starosti?" zazubil se na mě. ,,Jo, s Minniem, asi jako vždycky, když se představuje větší projekt," zasmál jsem se. ,,Chápu," zazubil se, přebral si ode mě flešku a zkusil to na plátnu. ,,Ah… odchytil jsem správné barvy, vypadá to fantasticky!" zazubil jsem se, kdy se Hae zasmál a já se šel posadit. Připravil jsem si na stůl tablet, kdy jsem se uculil a rozcuchal Minnieho. Za to jsem si vysloužil plácnutí a zlý pohled, ačkoliv Minnieho zlé pohledy vypadaly jako pohledy naštvaného kotěte. Pak vešli do místnosti tři mladíci. Postavili jsme se a uklonili se. Nějak jsem je nezkoumal. Jen jsem věděl, že to je Jinki a Kibum.

,,Dobré dopoledne... až skončíme se zasedáním, dáte si hodinovou pauzu... ale teď, začneme s knihou pana Ahn... to je hlavní bod dne... pak vám něco oznámím..." usmál se Jinki, kdy všichni kývli a prohlédli si nového mladíka. Ale já byl moc malý na to, abych viděl přes ostatní. Ovšem, všichni tři si šli sednout ke stolu. ,,Tak jdeme na to," šeptl jsem Minovi do ouška, kdy ten kývl a oba jsme vstali. Vzal jsem si tablet a šel k menšímu pódiu, kdy jsem se podíval po všech, ale Minnie zapnul ovladačem projektor a stoupl si k počítači. Nadechl jsem se a pustil se do toho. ,,Jelikož máme zakázku pana Ahn hlavně na bedrech my, promluvíme za grafické a ilustrační oddělení společně... pan Ahn souhlasil s překladem svých knih do japonštiny, angličtiny, čínštiny a thajštiny... Jeho přání bylo, aby jednotlivé obaly knihy byly odlišné podle země... tudíž, jak můžete vidět za mnou, nachystali jsme předběžné ukázky obalů... Korea a Velká Británie má modrou, bílou a červenou barvu... Korea navíc černou... Navíc, jak o tom později bude mluvit i můj kolega z ilustračního, je kniha zaměřená na příběh o upírech, vlkodlacích a ke všemu to je hororově napsané... Máme tedy těchto několik různých návrhů, které panu Ahn později představíme.... pro Japonsko jsme zvolili červenou a bílou, Čínu zlatou a červenou a jelikož má Thajsko stejné barvy na vlajce jako Velká Británie, tak jsme to nakombinovali jinak... pro každou zemi je pět návrhů, jediné, co mají stejné, jsou nápisy, které představují krev... ačkoliv kvůli kontrastu jsme zvolili jiné odstíny červených barev... nebo různá šrafování..." usmál jsem se a přetáhl si snímek na tabletu, kdy jsem se podíval na texty za sebou a spokojeně se usmál. ,,A mezi těmito třemi fonty se bude moci pan Ahn rozhodnout..." vydechl jsem. ,,Skvělá práce... mně osobně se líbí třetí verze, ta vznikla z tvé iniciativy, že?" usmál se Jinki. Mě vždy prokoukne! ,,Ano, na té jsem pracoval já sám," usmál jsem se nadšeně, kývl a Jinki s úsměvem taky kývl. Přišel ke mně Minnie, kdy jsem se na něj podíval a naklonil se k jeho oušku. ,,Neboj se, to zvládneš, jsem tady s tebou, je tu Jinki a ty to vždy zvládneš, arraso?" zašeptal jsem, objal ho a pohladil po zádech, kdy jsem mu dal tablet. Minnie se na mě děkovně usmál a překlikl si snímek, kde byly kresby. ,,Takže... každý z mého úseku si vzal na starost dvacet stran... ty jsme si přečetli, prodiskutovali to a vytvořili následné ilustrace... spolupracovali jsme s grafiky, abychom vytvořili správné ilustrace... Máme k výběru hned několik ilustrací i s udáním, kam by to šlo dát..." pousmál se, kdy jsem se na něj podíval a povzdechl si. Je vždy nervózní. ,,Super, Minnie... je to k tématu a odvedli jste kus práce," usmál se Jinki a kývl. Zazubil jsem se, vstal a šel k Taeminniemu, kdy jsem ho objal kolem ramen. ,,Tím končí představení našeho projektu z naší strany... jelikož na projektu spolupracujeme s více odděleními, tak jsme tu jako takoví velvyslanci... na překladu bude pracovat více lidí, ale vždy jen jeden člověk na jednom jazyku... pracují na tom již pár hodin... ti dotyční nemají jinou práci a závazky... doma to mají klidné..." kývl jsem a usmál se. ,,Hádám, že si Jongie vybrali tebe, protože jsi nejukecanější a na nic nezapomeneš," zasmál se Jinki. Jako by to neznal! ,,Jasně... jak jinak," zazubil jsem se a s Minniem jsme si šli sednout zpět na naše místa.

Jinki se uchechtl, ale spolu s tím novým vstali. ,,Chtěl bych vám představit mého nového asistenta..." usmál se a podíval se na mladíka. Tentokrát jsem se na něj pořádně podíval i já… a… myslel jsem si… že to je jen sen. ,,Jmenuji se Choi Minho... a věřím, že spolu budeme všichni skvěle vycházet," usmál se a pak se naše oči setkaly. To… to není pravda.

Vytrhl mě z tranzu až menší potlesk, kdy jsem sebou trhl a skousával si ret. ,,Hyunnie… Hyunnie… děje se něco?" podíval se na mě starostlivě Minnie, kdy vstal a vzal mě za ruce. ,,J-já… j-jo… totiž… ne… j-jsem v p-pořádku," vydechl jsem. ,,Jsi celý bledý," povzdechl si, čapl mě za ruku a táhl mě pryč ze zasedačky. ,,Minnie… to je v pořádku… opravdu… všechno je… dobré…" snažil jsem se ho zastavit, ale on mě dotáhl na záchody, tam nás zamkl, vzal si kapesník, který namočil a s ním mi otřel hlavu. ,,To vidím, jak je to dobré. Co se stalo? Na toho Choie jsi zíral, jako bys viděl ducha," zamrkal očima. Skousl jsem si ret a sklopil hlavu. ,,Hyunnie… mně můžeš říct všechno, to přeci víš…" špitl a přejel rukou v mých vlasech. ,,Já vím… lásko… já vím…" šeptl jsem a objal ho pevně kolem pasu. ,,Ale… já nevím… jak ti to říct…" zašeptal jsem. ,,Ty… toho Choie znáš?" zeptal se mě, kdy jsem slabě přikývl. ,,On… je můj bývalý… chodili jsme spolu před jedenácti lety… tedy… počkej… dnes je…" skousl jsem si ret a podíval se na mobil, kde jsem měl kalendář. Spolkl jsem ten velký knedlík, co se mi v krku udělal. ,,Dnes je tomu přesně deset let, co jsem od něj odešel," podíval jsem se Minniemu do očí a zase ho pevně objal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Taehee Taehee | Web | 26. září 2018 v 14:46 | Reagovat

Kdy bude další díl? :D :*

2 kazumipise kazumipise | 4. října 2018 v 17:07 | Reagovat

[1]: Zítra ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama