My blonde Angel - IV. kapitola

27. srpna 2018 v 8:00 | Kazumi
Zdravím po delší době, snad je tu někdo, kdo se na tento příběh těšil. Já se omlouvám za neaktivitu, ale vynasnažím se o změnu. Sayonara ♥ UŽIJTE SI TO!

Pár: 2Hyun (Jonghyun - SHINee & Baekhyun - EXO)
Vedlejší páry: MinKey & OnTae

Upozornění: Až na násilí, které se zde objeví, zhola nic (alespoň prozatím 3:))
Pohledy: Psáno z pohledu 3. osoby :D




Druhý den byl Jonghyun u zábradlí. Opíral se o něj a sledoval všechny, co kolem něj chodili. Po chvilce se u něj objevili kluci.

"Proč jsi na nás nečekal?" vyšpulil Kibum rty.

"Určitě čeká na svoji velkou lásku," zazubil se Taemin, kdy ho Jjong praštil do zad.

"Ya, ticho buď," zabrblal a našpulil rty.

"Proč? Koukáte na sebe jako zamilovaná štěňata," zasmál se Minnie.

"Lásko, on je štěně," usmál se Jinki a políbil Taeho do vlasů. "No, proto to taky mohu říkat, že jo!" ušklíbl se Taemin, kdy se Jinki zasmál.

"Haha, jen si z toho dělejte legraci," zabrblal Jonghyun, kdy se podíval do dálky, kde si všiml Suha s Baekhyunem, kteří se k nim blížili.

"Jé, ahoj, vy čekáte na mého dongsaeng, že? Tak pá!" zazubil se Suho a zamával, kdy zmizel a Jonghyun objal Baeka, který ještě zahlédl Suha, jak se ohlédl.

"Ahoj, liščátko, jak ses měl? Všechno dobré?" usmál se Hyun a pohladil Baeka po vláscích, kdy ten překvapeně mrkal, jako by byl štěně v novém domově.

"Um… a-ahoj… jo… všechno," usmál se a lehce zamrkal očima, kdy si vzpomněl na včerejší terapii.

~~~


"Jak bylo ve škole, Baeku, všechno dobré?" usmíval se Leeteuk a sledoval mladšího rudovláska, který si lehce skousl ret, sklopil hlavu a pokýval s ní.

"Bylo hyung…" špitl, kdy Teuk naklonil hlavu na stranu. "Stalo se něco ve škole? Něco, o čem bys mi chtěl říct?" zeptal se ho opatrně a nabídl mu kelímek s vodou.

"Ne… to ne… hyung…" zavrtěl hlavou. "Když jsi přišel, vypadal jsi trochu nadšeně, ale i vyděšeně… někdo ti ve škole musel udělat radost, že?" usmál se Teuk, ale doplnil se v hlavě i s tím, že si rudovlásek prožil bolest, ačkoliv to nepřizná.

"Já… Taemin a jeho parta… oni… byl jsem s nimi na obědě… a jeden jeho bratranec… no tak on mi to zaplatil a nic nechtěl…" špitl Baekhyun a zamrkal očima, kdy Leeteuk překvapeně zamrkal očima, ale usmál se.

"Vážně? To je úžasné, vidíš, říkal jsem ti, aby ses Taemina a jeho přátel nebál…" vydechl s úsměvem. "Ale… já… no… myslel jsem, že nebudou chtít se mnou se vůbec bavit…" špitl.

"Řekl jsi jim, že jsi z dětského domova? Nebo proč to myslíš?" usmál se psycholog.

"Ne… to nemohu…" zavrtěl Baek hlavou. Přeci je neztratí! "Já… já se bojím… už takhle to ví… někteří z vyšších ročníků… nemusí se to donést i k nim…" špitl. "A… myslel jsem… že Taeminova parta… nerada přijímá další… někoho jako mě…" zachvěl se, kdy se napil a Teuk si povzdechl, kdy mladšího pohladil po zádech.

"Baekhyunnie… klid… nadechni se a vydechni. Je to v pořádku, ano? Máš špatné vzpomínky na minulý domov… já vím, ale věř mi, že tady nedovolíme, aby se ti cokoliv stalo… Co se stalo dnes ve škole?" zeptal se Teuk, kdy Baek zavrtěl hlavou.

Pokud děti nechtějí mluvit, byly zraněny citově… ať už na těle nebo v srdci, Teuk ale věděl, že Baekhyun takhle vždy jedná, pokud jej napadnou přímo fyzicky.

"Jeden z té Taeminovy party, ten jeho bratranec, ti určitě dneska hodně pomohl, viď?" usmál se Teuk, kdy Baekhyun lehce překvapeně zamrkal očima nad náhlou změnou tématu a lehce zrudl.

"Jo… on… dal mi i jeho triko… měl bych mu ho zítra vrátit…" špitl, kdy Teuk pozvedl obočí. "Proč máš jeho triko?" zeptal se, kdy Baekhyun vykulil oči a zavrtěl hlavou. "Mohu… mohu už jít?" špitl, kdy Teuk se pousmál a pokýval hlavou.


~~~

"Jsme všichni, můžeme jít," usmál se Jinki, kdy se celá skupinka vydala do školy. Několik ostatních studentů se po nich otočilo, ale jinak si jich nevšímali. Jinki s Hyunem brzy odešli do své třídy, protože jak řekli, pan Ahn nemá rád zpoždění, ostatně jako většina učitelů na škole, ale Hyun nechtěl být zkoušen z fyziky hned první hodinu! Kibum s Minhem měli první hodinu korejštinu a Taemin s Baekhyunem historii.

Hodiny utíkaly a ubíhaly jako splašená kobyla. Brzy se všech šest chlapců sešlo znovu při obědě, kdy i tentokrát Hyun koupil pro něj a Baeka lístky, kdy si oba kluci nabrali to, co chtěli a šli si sednout k ostatním, co drželi místo.

"Baeku, můžu tě dnes vyprovodit? Alespoň kousek," usmál se Jonghyun a podíval se na Baekhyuna, který lehce zrudnul, viditelně si skousl ret a podíval se do talíře, ve kterém měl ramen.

"Já… uhm… můžeme se projít do parku… já mám pak… kroužek hraní na klavír…" zamrkal očima, kdy se Jjong překvapeně usmál.

"To je bezvadné, brzy nám musíš něco zahrát, já hraji na kytaru!" usmál se, kdy Baekhyun kývl, lehce stydlivě, ale nakonec se usmál. "T-tak jo, ale moc to ještě neumím…" vydechl, kdy nad tím blonďák mávl rukou.

"To nevadí, žádný učený z nebe nespadl, můžeme zkusit někdy duet… Jinki hyung umí na klavír taky," zazubil se, kdy Jinki kývl.

"To je svatá pravda," zasmál se, kdy se Jjong ušklíbl a dojedl, kdy se napil.

"Ale Hyunnie, nebuď moc dlouho venku, zítra píšeme japonštinu a víš, že to máš na háku," rozvzpomněl si Jinki najednou a podíval se na svého kamaráda, který našpulil rty.

"Hyuung…" zakňučel. "To budu umět do pěti minut, přísahám!" zakňoural, kdy se Baek tiše zasmál a zase zrudnul. Jonghyun byl prostě komik.

"Ale já myslel, že je Hyunnie premiantem," pozvedl Taemin obočí. "On je, ale jen pokud se fakt naučí a nefláká se," zasmál se Jinki. "Ale mně jazyky nedělají problémy…" zaúpěl. "Až na to, že si minule spletl krávu s trávou v čínštině, to je dobrý," kývl Kibum, kdy se všichni u stolu zasmáli a Jonghyun našpulil rty.

"Minho si zase jednou spletl židli s budovou a to je teprve horší!" vyplázl Hyun jazyk. "Ale to bylo úplně něco jiného, hyung," zasmál se Minho, kdy Jjong něco zabrblal a vstal, kdy odnesl svůj i Baekův tác, který jen překvapeně mrkal, když se dosmál a sledoval Hyuna. V tu chvíli se trochu polekal, že se na něj bude Jonghyun zlobit, ale to se už k němu natáhl Taemin.

"Neboj, on je jen dinosaurus, bude brzy v pohodě," zašeptal a zazubil se, kdy Baekhyun zrudl a podíval se do stolu. Byl nejspíše až moc dobře prokouknutelný! "Hele, nekazte mi ho, jo? Pojď liščátko, jdeme," přišel Hyun a vzal Baekhyuna za ruku, kdy ten si lehce skousl ret, ale vzal Hyuna stydlivě za ruku také a oba dva vyrazili rovnou ke skříňkám, kde si vzali své tašky a vydali se cestou od školy k parku.

~~

UNKNOWN POV


"Ahoj," usmál se hnědovlásek s obrovským úsměvem na rtech.

"Lásko," usmál se vyšší černovlásek a políbil druhého na rty, kdy ten se lehce začervenal, ale usmál se a oplatil polibek, kdy si oba dva sedli v menší kavárničce u parku.

"Jak jde práce?" zeptal se hnědovlásek a zamrkal očima.

"Ale… nestěžuju si, víš, jak těm dětem rád pomáhám, jen prostě… někdy jsou ty příběhy z jejich života moc těžké," vydechl černovlasý, kdy jeho přítel pokýval hlavou a vzal ho za ruku. "Vím, až budu moci, pomohu ti tam… teď jen připravujeme oslavu a vybíráme dárky, kulatiny v rodině znamenají, že se celá rodina sejde," vydechl hnědovlasý a pousmál se.

"A… myslíš, že budu tvým rodičům vadit? Však… já už pro tvého strýce něco vybraného také," pousmál se černovlásek a zamrkal očima, kdy se druhý zasmál. "Prosimtě… vadit? Neplácej blbosti, lásko, však víš, že můj mladší bratranec je totálně zamilovaný do chlapce z jeho třídy," zahihňal se.

"No jo, toho Minha, že?" zazubil se černovlasý a objednal frappucino pro oba dva a kousek zákusku. "Ano, přesně ten… no a náš další bratranec je to samé… prostě jsme tak trochu… povedení synáčci… až teda na Hyeomin, Hyeori a SanJi, ty jsou naštěstí s jejich příteli… no a Heechul, ten má teď nějakou holku," zasmál se hnědovlasý, kdy černovlásek vykulil oči.

"No neříkej…" zasmál se a zavrtěl hlavou, kdy poděkoval obsluze a vzal svoji velkou lásku za ruku. "Budu jedině rád, pokud nikdo nic proti nám mít nebude…" zamrkal očima, kdy se druhý usmál.

"A jak to jde vlastně s tím chlapcem… Baekhyunem?" zeptal se hnědovlasý, kdy černovlásek zamrkal očima.

"Včera se ve škole něco muselo stát…" povzdechl si, kdy ten druhý vykulil oči.

"Tak o něm včera Hyunnie mluvil…" zamrkal očima.

"Mluvil?" vydechl nechápavě druhý, kdy hnědovlásek chtěl odpovědět, ale překvapeně vykuli oči, kdy ukázal skrz sklo někam do parku.

Když se i druhý z mladíků otočil, všiml si, že v parku kráčí ruku v ruce dva chlapci. Jeden blonďák a druhý rudovlasý… A pan psycholog si nemohl pomoc, ale zahřál ho tento obrázek u srdce, protože… to bylo poprvé, co viděl Baekhyuna se takhle usmívat a stydět…


END OF THIS PART


"Kde máš ten kroužek?" zeptal se Jonghyun Baekhyuna s úsměvem. "Ještě kousek… támhle… jak je ta velká budova se zlatou branou…" pousmál se Baek. "Dobře, nebudu tě znervózňovat, ale… příště tam půjdu s tebou, až se na to budeš cítit, chci tě slyšet… chci ti pomáhat," usmál se Jonghyun a podíval se do očí Baekhyuna, který byl zmatený z té milosti v hlase a zkrátka ze všeho. Jonghyun byl totiž naprosto odlišný od všech ostatních.

"Já… já… dobře…" pousmál se Baekhyun a přikývl, kdy se Jjong pousmál.

"Máš… mobil? Abych ti mohl napsat zprávu?" zeptal se ho, kdy Baekhyun zavrtěl hlavou a skousl si ret. "Já… mně ho posledně sebrali…" špitl a sklopil pohled.

Jonghyun vytřeštil oči a zamračil se, kdy rudovlasého objal a zastavili se tak. "Parchanti, to jim nedaruju," zavrčel Jonghyun. "Ne… Hyunnie…" Baekhyun vykulil oči, když to vyslovil, ale pokračoval dál. "Já… brzy budu mít nový… určitě ano…" špitl a pokýval hlavou, kdy si ho Hyun prohlédl, ale více ho u sebe stiskl a pohladil ho po zádech.

"Dobře… ale… i tak… zaslouží si větší nakládačku…" zabrblal a znovu se rozešli dál. "Už jsi jim jednu dal včera…" špitl s úsměvem, kdy se Hyun ušklíbl. "Jo, včera a dám jim klidně zase, jestli se o něco pokusí!" zabrblal Jonghyun a kývl rozhodně hlavou, kdy Baek se cítil opravdu v největším bezpečí kdekoliv, kde bylo tohle blonďaté štěně.

"Děkuju… Hyunnie…" špitl Baekhyun, ale stále si nebyl jistý, jestli by si to Jonghyun nerozmyslel, kdyby mu řekl o tom, z jaké rodiny pochází.

"Pro tebe kdykoliv," usmál se Hyun a měl pocit, že se jeho srdce rozteče nad tou roztomilostí rudovlasého.

Brzy oba chlapci došli k bráně, kdy se zastavili. Jonghyun pohladil Baeka po tváři. "Opatruj se," usmál se, kdy Baek zrudl. "Hyung pro mě přijde…" špitl, kdy Jonghyun kývl, jemně dal pusu Baekovi na čelo a zamával mu předtím, než odešel a zmizel v jedné z ulic. Baekhyun zůstal stát a skousl si ret. Musel se opřít o bránu. Jeho srdce neskutečně rychle tlouklo a on tomu nemohl uvěřit. Podíval se do nebes a vydechl ještě předtím, než se jeho kroky odebraly do budovy, kde probíhala jeho výuka hraní na klavír. Zbožňoval to, ale momentálně měl plnou hlavu Jonghyuna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama