Kapitola XXIV. - SŠ

22. března 2018 v 6:00 | Kazumi |  Střípečky štěstí

Jednou z tohohle udělám román v knižní podobě, už se těším <3 Omlouvám se za konec, trochu napětí!
Užijte si příběh ^^



,,Geří!" Zavolala jsem.
Uslyšela jsem zaržání. Z nedanání se u mě objevila vraná kobyla.
,,Ahoj holka," usmála jsem se a pohladila Geru. Ucítila jsem pošimrání na krku. Pomalu jsem se otočila a spatřila Golden.
,,Holčičko moje," dala jsem Golden pusu a pohladila ji.
,,Vyjedem si už brzo, slibuju," podrbala jsem ji.
Šla jsem s Gerou z výběhu a uvázala ji u uvazoviště. Gabča tu už taky byla. Kobylu jsem vyčistila a následně nastrojila. Vzala jsem si vestu a helmu.
,,Hotovo. Gabčo, už už jste taky?" koukla jsem na dívku vedle, zrovna si dopínala helmu.
,,Jo můžem. Vem dvě lasa pro případ nouze!" Usmála se Gábi a já ještě pro ně doběhla a schovala je pečlivě do brašen. Šly jsme k bráně ranče a za chvilku přijeli i ostatní. Sabi jela na Juráškovi.
,,Tak holky vědí seřazení a vy dvě jedete poslední a předposlední. Je mi jedno, která pojede kolikátá," usmála se Sabina. Přikývly jsme s Gábi a já přemýšlela, jak to uděláme.
,,Pojedu poslední radši," usmála se Gábi.
,,Jo, to bude lepší," oplatila jsem Gabče úsměv a nasedla jsem. Gabča počkala, až vyjedu, a teprv ona sama nasedla a vyjela za námi. Sabina zvolila příjemnou trasu.
,,Gabčo, naše třídní nám oběma bude držet palce a mí spolužáci taky," šeptla jsem dozadu.
,,Tak to je super. Hele, za pět minut se Wild lekne, tak dej pozor na Geru. Zařveš něco v tom smyslu, že pojedeš za mnou, ale aby radši jela i Sabi a ostatní," špitla směrem ke mně kamarádka.
,,Dobře," hodila jsem na Gabču úsměv.
Pomalu jsme se blížili k rozcestí, kde se měla Wild splašit. Věděla jsem o ní mnoho věcí a díky Gabče ji jednou i čistila. Měla jsem k té kobyle respektující vztah. Najednou se ozval křik a pořehtání od Wild. Gabča zmizela v lese a Gera pofrkala a zatančila.
,,Sabi! Wild se splašila. Musíme za ní! Všichni," zavolala jsem na Sabinu.
,,Ale né. Jedem!" Zaúpěla Sabina a já pobídla Geru, ta se s chutí pustila do cvalu. Věděla jsem moc dobře, kudy jet. Spatřila jsem Gabču.
,,Jedou ostatní," podívala jsem se na kamarádku a ohlédla se dozadu.
,,Gábi, co se stalo?" zeptala se starostlivě trenérka.
,,Já nevím. Něčeho se lekla. Narazily jsme na tuto chaloupku," pokrčila dívka rameny. Sabina si chalupu prohlédla a najednou se znedanání otevřely dveře a z nich vyšel pár s kanystry petroleje a provazy. Taky s nějakým nářadím a podívali se na nás.
,,Do háje! Našli nás!" Zasyčeli naštvaně a odhodili věci, měli kapuce víc do tváře, proto nebyly jejich obličeje moc vidět.
,,To jsou ti zločinci! A zrovna agenti jsou jinde!" Křikla nešťastně Sabina, zatímco ti dva utíkali.
,,Gábi, chytej! Gera, jedem!" Vytáhla jsem z brašen lasa a jedno hodila Gábině.
Gera se s radostí pustila do cvalu. Gabča chytla laso a jela na ženskou. Já se vydala za chlapem, protože alespoň jsem ho mohla uvázat za hrušku. Začla jsem roztáčet laso a místo člověka jsem si představila tele. Stačil mi jediný hod a laso se chlapovi dostalo přes hlavu k ramenům a mně se škubnutím ho podařilo zpacifikovat. Zpomalila jsem Geru a škodolibě se na muže podívala. Gabča ženskou taky chytila a jely jsme s Gábi vítězně ke skupině, u níž stáli už i uřícení agenti, jejich zbytek obhledával chatku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama