Kapitola XIII. - SŠ

19. května 2017 v 6:00 | Kazumi |  Střípečky štěstí
Po delší době Střípečky štěstí :*


Ráno bez zvonění budíku jsem se probudila. Pochichňala jsem se sama pro sebe.
Ahoj, můžeš už jít? Vyjedem si hned po ránu.
Přišla mi zpráva od Gabušky. Doufala jsem, že mám dostatek kreditu a odepsala jí.
Ahojky, jo jasný, za půl hoďky ve stáji.
A ještě dostala odpověď.
Dobře, tak zatím pa.

Došla jsem si něco dát k snídani a napsala vzkaz. Z ošatky jsem vzala pár jablek, ještě plechovku s masem a to dala Amále. Dopustila jsem jí vodu, zamkla domovní dveře a nakonec bránu. Došla jsem k branám ranče a čekala pět minut na Gabču, kterou jsem zahlédla po chvilce. Její oranžová mikina se mihla mezi stromy. ,,Ahoj, mám domluveno tedy se Sabčou, že po ránu pojedem na Sněžence a Geře na vyjížďku. Říkalas mi, kudy ten žhář běžel, takže pojedem tím směrem. Snad zanechal nějaké stopy. Co ty na to?" podívala se na mě s úsměvem dívka. ,,Jo super. Takže anglii?" podívala jsem se s úsměvem na kamarádku. ,,Hmm, bude lepší western. Obě jsou na něj zvyklé," mrkla na mě rozhodně Gabča. ,,Tak dobře, jdem pro věci," usmála jsem se na Gabču, šly jsme do trojky pro věci a nanosily jsme si je k uvazovišti. Musely jsme si půjčit volné čištění. Koně byli venku, došly jsme si pro Geru a Sněženku. Obě se daly skvěle chytit a odvést k uvazovišti. Vzala jsem hřbílko a měkký kartáč, jemnými pohyby jsem vyčistila Geřinu vranou srst. Pak ještě hřívu, ocas, kopyťákem jsem vzala kopyta a nakonec dvěma houbičkama kolem očí a vemínko s místem pod ocasem. Gabča měla také bělavou kobču vyčištěnou a vzala si nejdřív dečku, to stejné jsem udělala i já. Poupravila jsem dečku na hřbetě Gery a dala na ni sedlo. Zkontrolovala jsem jej, dala dolů podbřišák, zapla ho a vzala uzdečku a ještě provazovku. Sundala jsem koženou ohlávku a nasadila provazovku. Na tu jsem dala ještě uzdečku a bylo to. Chvilku jsem chodila s Gerou a dopla jí podbřišák. ,,My jsme hotovy a můžem jet," usmála se Gabča a vyhoupla se do sedla. ,,Oká, jedem k nám a vezmem Amálu. Vedle koní chodit umí," oplatila jsem jí úsměv a taktéž nasedla. ,,Super, honem honem. Ať už se dozvíme, o co go, v tomto případu," zasmála se Gábi a pobídla Sněženku do kroku. Dojela jsem ji a ještě se v sedle trochu víc srovnala. Dojely jsme k naší bráně a já vyzvedla Amálu. Doběhla jsem ještě pro dvě vodítka. Vrátila jsem se a vzala si s poděkováním otěže od Gabči. Vyhoupla jsem se do sedla a Gábi vylovila cár hadru. Zatím jsem ho Amče nedala a jely jsme dozadu lesem k ohradám. Projížděly jsme jednou starou nepoužívanou ohradou. Otevřely si branku a za ní daly čuchnout Amče ten hadr. Ta se chytla stopy a vedla nás. Byla to trochu delší cesta. Před námi se kdesi v lese objevila nenápadná chaloupka. Amála si sedla a kňourala. Utěšila jsem ji a sesedla z koně. Připla jsem Geře k provazovce vodítko a to druhé podala Gabče, která taktéž sesedla a uvázala Sněženku. Přešly jsme k dřevěnné stavbičce a nakoukly dovnitř. Zatajil se mi dech. ,,Šári?" promluvila s třesoucím hlasem Gabča. Já jí sotva odpověděla. ,,Ano?" Ani jedna z nás se nezmohla na další slovo ani na otevření pusy. ,,Co tu děláte!" ozval se najednou hromový hlas a obě jsme se leknutím otočily. Deset metrů od nás stál nějaký chlap. Byl středně vysoký a v ruce držel nějakou tyč. Za ním šla ještě nějaká žena s nebezpečným nožem v ruce. ,,Koukejte odsud vypadnout," zakřičela ženská. Na nic jsme s Gabčou nečekaly a odvázaly vodítka. Daly jsme si je kolem pasu a chystaly jsme se do sedel. Nasedla jsem na Geru a pískla na Amálu. Gabča nasedla na Sněženku a ona dáma se k nám přibližovala. Otočily jsme rychle koně a vyrazily pryč. Ozvaly se ještě nadávky za námi. Naštěstí jsme dorazily už k ohradě a otevřely si ji a zas za sebou zavřely. Prodlouženým krokem jsme jely zpět ke stájím s Amálou vedle nás. Ohlédla jsem se, jestli nás nikdo nesleduje a naštěstí nic nebylo podezřelé. ,,Asi nám to nikdo neuvěří to, co jsme viděly v chatce. Bude lepší o tom mlčet," prolomila ticho Gabča roztřeseným hlasem. ,,Jo, to bude lepší. Třeba se pleteme. Ten petrolej tam mohl být náhodně, ale co ten provázek. Jo a koukej, co jsem v té rychlosti strhla z větvičky," ukázala jsem Gábině cedulku s písmeny, nebo názvem "LYC". ,,...světový výrobce petrolejů," četla nahlas Gábi, pak tam bylo něco v cizích jazycích. ,,Ikdyby to byli zločinci. Toto zas takovej důkaz není," řekla posmutněle Gabča a vrátila mi papírek. ,,Budem muset najít něco lepšího. Hele Sabina. Ani slovo, jasně?" podívala jsem se na kamarádku. ,,Jo, ani muk," dosykla na mě Gabča a Sabina spustila. ,,Ahoj holky, jaká byla vyjížďka? Koukám, že s vámi byl pes," pousmála se trenérka, doufala jsem, že se slova ujme Gabča. ,,Ahoj, jo byla super. No, to je pes Šárky. Byly jsme ji vyvenčit," zasmála se Gabča a já taky, abychom nevydaly podezření. ,,Dobře, můžete jít odstrojit koně, umýt a pustit do výběhu. Dnes je krásně. Mám pro vás udělaný oběd," mrkla na nás Sabča a já se usmála. ,,To už je tolik hodin?" koukla jsem na hodinky. Ty ukazovaly pár minut po dvanácté. ,,Jujdá tak trošku delší vyjížďka," zasmála jsem se a sesedla. Spolu s Gabčou jsme přešly k uvazovišti a začly odstrojovat. Při mytí obou klisen jsme poslouchaly Sabču. ,,Volala jsem vašim rodičům a řekla, že tu budete do večera, pokud tedy smíte. Jelikož to bylo schváleno a vy určitě chcete tu býti. Tak vás za půl hoďky čeká oběd. V podobě ovocných knedlíků," usmála se Sabina a odešla. My zatím odvedly Geru a Sněženku. ,,Myslíš, že bys dnes mohla jít spát k nám? Pokud teda chceš," zeptala se mě zvědavě Gábina. ,,To by nebylo špatný. Uklidíme výstroj a zaběhnem k nám. Máme ještě čas. Stejně Amču tu nenecháme," usmála jsem se na Gabču a byla jsem šťastná, že jsme se s Gabčou tak skvěle nakonec skamarádily. Odnesly jsme výstroj a čištění. Vzala jsem obě vodítka a spolu s Gábi a s Ami šla až k nám domů. Dostala jsem povolení ke spaní a připravila si věci. Byla jsem poučena, jak se chovat, ikdyž to nebylo nutné. ,,Taky býváš poučována o slušném chování?" zasmála se Gabča, když jsme šly směrem k domku Sabiny a já držela v ruce tašku. ,,Jo, je to děs běs," zasmála jsem se a následovala Gabču. Ještě jsem šla dát tašku do stáje a pak jsme s Gábi šly k domku Sabiny. Již u vstupních dveří lahodně zavoněl ten skvostný oběd. Bylo slyšet zaštěkání a kňučení. Otevřely jsme vstupní dveře a vešly dovnitř. Naráz se u našich nohou objevil Rex a ještě jeden přítulný voříšek. Zuly jsme se a vzaly si pro nás připravené pantofle. ,,Nero, Rexi!" objevila se ve dveřích Sabča a ukázala nám cestu do kuchyně. ,,Já zatím vyvedu tyto dva pány ven," usmála se šibalsky Sabina a vzala oba psy. Vešly jsme s Gabčou do kuchyně a rozhlédly se tam. Bylo tu pár pohárků na poličce a tu a tam stužka. Pak tu byl jeden velký obraz a na něm jedno velké stádo. Asi stádo z ranče, pomyslela jsem si a zůstala stát nad jednou fotkou na krbu. ,,Gábi, pojď sem," málem jsem vykřikla. ,,Co se děje?" zeptala se zvědavě Gabča a koukla se na místo, kam jsem ukázala. ,,Ten vypadá jako někdo, koho dobře známe," řekla dívka, jen jsem přikývla a šťouchla do Gabči, protože bylo slyšet cvaknutí venkovních dveří. Přešly jsme rychle ke stolu a usmály se na Sabču. ,,Tak tamhle jsou talíře a tady knedle. Napravo borůvkový, uprostřed ananasový a nalevo jablkový," oplatila nám Sabča úsměv a my si směle vzaly talíře. Sabina už svoji porci měla a zasedla ke stolu a čekala na nás. ,,Jé borůvkový mňam," zasmála jsem se a vzala si dva borůvkové a dva ananasové. ,,Aby ses nám nepřejedla," prohodila Gabča při nabírání třech knedlů a zasmála se. Přisedly jsme ke stolu a všechny tři naráz jsme pronesly dobrou chuť. Z misek na stole jsem si vzala moučkový cukr, trošku tvarohu a smetanu. Krásně připravené knedlíky jsem si rozkrájela a vložila první sousto do úst. Byla to borůvková část a krásně lahodná. Za ní přišla na řadu část ananasu a pak další a další. ,,Bylo to vynikající," pronesla jsem chválu k dnešnímu obědu a vstala, že půjdu ono použité nádobí umýt. ,,Jsem ráda, že vám chutnalo. To nádobí nechte a běžte za koňma, já budu ještě muset někam odjet. Tak vás tu nechám o samotě. Teda né zas tak, budou tu psi, takže se nemáte čeho bát," usmála se Sabča a vstala. Vzala Gabčino nádobí, i přes Gabčiný výčitky. Vystrčila nás z domu a ještě dala flašky vody. Vyšly jsme ven a uvítali nás psi. ,,Tak co budem dělat?" optala jsem se směle Gábi. ,,Boxy jsou vyházené. Koně se pasou venku. Můžeš jít zkusit něco s Golden," usmála se Gabča a já chvilku přemýšlela. ,,Jo to by šlo. Máte tu věci na horsemanship? Já mám svojí tašku doma," pousmála jsem se. ,,Hele, měli bychom. Počkej, myslím, že to bude ve trojce," usmála se Gábina a kamsi odběhla. Já si chvilku hrála se psy, než Gabča přiběhla a přinesla to, co jsem potřebovala. ,,Jé supér. Děkuju," usmála jsem se rozzářeně. ,,Není za co," usmála se dívka a já se podívala do tašky. ,,Supeer je tu vše, ale asi si stejně pak přinesu svojí tašku, aby mi zbytečně nestála doma," zazubila jsem se. ,,Tak jasně," zasmála se Gabule a já přemýšlela nahlas. ,,Já v té tašce mám i igelitový pytlík a je to trošku teda větší taška, ale plachta se tam nevešla," zasmála jsem se a vzala za rukáv Gabču, aby se mnou šla ke kruhovce. ,,Tak já vlezu dovnitř a ty tu budeš se psy za hrazením," potichu jsem šeptla Gabče, vzala jsem z tašky vodítko s tušírkou a prolezla do kruhovky. ,,Buď opatrná," špitla za mnou ještě Gábina a já máchnutím vodítka oznámila Golden moji přítomnost. Ta se po mně zlostně podívala a vyhodila. Pokusila se i kousnout. Já na to jen reagovala máchnutím vodítka a neustoupila jsem. Konečně se mi zdařilo Beauty dostat na pravidelný kruh s pomocí tušírky a vodítka a nechala ji kolem sebe cválat. Změnila jsem jí směr a sledovala její oko a točila vodítkem v pravé ruce, protože cválala na levou stranu. V levé ruce jsem měla připravenou tušírku, kdyby se něco stalo. Zas jsem ji otočila a přehodila si vodítko do levé ruky. Nechala jsem ji takhle běhat celkem dlouho. Už několikrát jsem změnila směr. Na Golden se objevily malé krupičky potu. ,,Gabčo, kolik je hodin? Jak ji tu dlouho takhle mám?" šeptla jsem směrem ke Gabče a dál sledovala Goldinčino oko. ,,Už je to skoro hodina a půl. To bych ani neřekla. Jinak je půl třetí a před chvilkou Sabina odjela. Golden má výdrž," představila jsem si úsměv na Gabčině tváři. ,,To má a dost velkou, ale já se kvůli její záchraně nevzdám. Běž klidně za Wild, já to tu zvládnu," usmála jsem se a otočila Golden. ,,Nee to je dobrý. Tu chci zůstat. Je to zajímavé Golden sledovat. Hele dává hlavu dolu," ozvala se Gábi. ,,Jo tak dobře. Konečně," ušklíbla jsem se a po hnedle dvou hodinách řekla poprvé "šššš". Golden zpomalila do klusu a sklonila hlavu skoro k zemi. ,,Je zajímavé, že s tím Lordem, jak jsi mi vyprávěla, jste k sobě hledali cestu šest let. U Golden ji máš během dvou hodin," potichu se Gabča zasmála. ,,Vyvedla jsem ji z hořící stáje, po čuchu mě možná poznala a poznala také, že mi může věřit. Pokud bys chtěla, můžem to zkusit u Wild," usmála jsem se a sledovala kobylku. ,,Tak to jo. Ne, u Wild se toho zkoušelo už mnoho. Nic u ní nepomáhá. Bude taková jaká je a já jsem na ní už i zvyklá," odpověděla mi dívka. ,,Jo, no tak to pak jo no. Hele, olizuje se. Schválně, jestli dáma přijde nebo nepřijde," s těmito slovy jsem se otočila a čekala. Byla to dlouhá chvilka napětí, když jsem najednou ucítila na krku teplý vzduch, hned mi spadl ze srdce kámen. ,,Hodná holka, moc hodná," s klidným hlasem jsem se otočila ke Golden a pohladila ji po krku. Vyšla jsem po kruhovce a Golden mě následovala, udělala jsem si z ní takového pejska. Zastavila jsem a Golden taky. Nechala jsem ji očuchat ohlávku a nejdřív ji dala na nos jen nánosník a opatrně ji nakonec přetáhla přes uši zbytek a zašněrovala ji. ,,Tahle dáma se už ráda kamarádí," usmála jsem se na Gabču a doplnila slova. ,,Pojď sem prosím. Musíme zkusit, zda nezanevřela na všechny lidi," kývla jsem na dívku.,,Téda, to bylo k neuvěření, jsi jak profík. Už lezu," Gabča pomalu prolezla hrazením. Psi někde létali po areálu. Gábina pomalu přešla k nám a zůstala stát na tři metry od nás. Beauty se na ní nejdřív zlostně zahleděla a už si to k ní zádí štrádovala, že ji nakopne. Přeběhla jsem rychle ke Gabče a švihla tušírkou kobyle za zádí. Golden se vzepjala a dala se do běhu kolem nás. Nechala jsem Gabču, aby to tentokrát zkusila ona. Asi to bylo únavou, protože po dvaceti minutách vydala Golden signál sklánění hlavy. Gábina jí dovolila přejít do klusu, a když se Golden začala olizovat, otočila se a vyčkala na dobu, kdy k ní Golden přišla. Chvilku taktéž s ní chodila po celé kruhovce a nakonec se nechala Golden pohladit. Přešla jsem k nim a pohladila Beauty taktéž. ,,Myslím, že můžu zavolat tátovi, aby se na ni přijel podívat," usmála jsem se na Gabču a nechala ji, aby připla Golden vodítko a krokovala ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama