Kapitola desátá - NŠ

20. května 2017 v 7:00 | Kazumi |  Nová šance
What can I say? Maybe.... enjoy it!

Budík se rozezvonil táhlou melodií. Už bylo další ráno před závody, tento týden byl jimi nabyt. Vstala jsem a Kiara zvedla hlavu. ,,Chceš mi dělat doprovod?" pousmála jsem se a fenka zavrtěla ocasem. Ušklíbla jsem se a oblékla se. ,,Tak jdem," mlaskla jsem a seběhla schody. Kiara mi byla v patách a já si vzala z linky toast. Šla jsem se psem ven a razila si to rovnou ke stáji. ,,Jasmine! Máš chvilku?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. ,,Ano? Mám asi patnáct minut k dobru," usmála jsem se. Stál tam Blaine Custom, speciální drezurní trenér, jako moje mamka. ,,Chtěl bych se s tebou domluvit, je-li to možné," usmál se. ,,Proberem to za pochodu?" usmála jsem se a třicetiletý muž mě s úsměvem následoval. ,,Ahoj bráško, doufám, že ses dneska dobře vyspal, abys to všem dneska ukázal," usmála jsem se a pohladila Amadea, kdy hřebec jemně zaržál. ,,Tvoje mamka mi říkala, že chceš jednu skupinu jezdců za ni. Budu jedině rád, pokud je vezmeš, protože v poslední době to je docela frmol," usmál se muž. ,,Prý bude mít dnes trénink čtrnáct jezdců, takže já si vezmu sedm a ty taky," pokrčila jsem rameny, zašla do sedlovny, vzala čištění a vrátila se. Vyvedla jsem hnědáka před box a dala se do čištění. ,,Skvěle, znáš někoho z drezurních jezdců?" podíval se mi trenér do očí a poplácal hřebce po zádi. Rozhodl se, že mi pomůže, a tak vzal k ruce hřeben a začal pročesávat hřívu. ,,Jen pár lidí, jejich jména jsem si četla před pár dny a o večeři se o nich vždy strhne debata, vlastně o každém jezdci se dokáží rodiče bavit půl hodiny," ušklíbla jsem se a dočistila pravou stranu a šla na levou. ,,Každý je nějaký, včera jsi byla s Marriel a Stacey na military, jednak gratuluju k umístění a nechtěla bys je mít ve skupině?" usmál se trenér. ,,Děkuju, jasně, sice obě jezdí jen military, ale drezura v tom zkrátka je," ušklíbla jsem se a měkkým kartáčem dočistila hlavu. ,,Já bych vzal Chante s Bethany, s těmi bys to asi nevydržela," zasmál se trenér a dopletl hřebci úžasné záclonky na hřívě. Bylo to opravdu nádherné dílo a na kštici byla mřížka. ,,Wau pěkný," ohodnotila jsem vzhled hřívy. ,,No, to nevím, asi ne," usmála jsem se ohledně těch dvou dívek. Záclonky, byl to zvláštní účes, vypadalo to jak jeden dlouhý copánek, co je však vždy ohnut do oblouku, spojen a zase ohnut, takže to skutečně vypadalo jak okraje záclony. ,,Děkuju, co bys řekla na to, vzít Cassey?" Blaine šel k ocasu, aby i ten nějak pěkně připravil. ,,Jo, klidně, pak bych mohla vzít Juliu, Marisu, Cleu a Marion. Minule měly ty dvě poslední pojmenované nějaké narážky, jak jezdím, když mě neznaly a pak byly najednou milé. Tak si trochu smlsnu," usmála jsem se zákeřně, dočistila kopyta a vrhla se na strojení do transportního. ,,To si užijou holky," zasmál se Blaine a já kývla. ,,Dobré ráno, jsi připravená neteřinko?" ve stáji se objevil strýček Colten, pojede se mnou. ,,Jasně, díky Blainovi mám připraveno," usmála jsem se a nezapomněla poděkovat tomu, kdo tu se mnou strávil většinu času před odjezdem. Chlapi se pozdravili, dohodla jsem se s Blainem, že se ještě před tréninkem domluvíme a odvedla jsem hřebce do přepravníku. ,,Hodně štěstí!" Mávli mi všichni, co stáli před stájemi. ,,Díky!" Zamávala jsem, nechala Kiaru skočit na zadní sedadla, sedla jsem si na přední sedačku a Colten vyjel na cestu. ,,Mám tady propozice k závodu," strýček mi podal papíry a já se začetla, ale jen na chvilku. Pak jsem se trochu prospala. ,,Jasmine, budeme na místě, připrav Amadea a jdi za veterinářem." Jen jsem přikývla a vystoupila. Nadechla jsem se a pískla. Z auta vyskočil černý čertík, pohladila jsem Kiaru a šla do sedlovny, kterou jsme měli provizorní v přepravníku, vytáhla čištění s vodítkem a stiskla tlačítko. Rampa sjela dolů a já vešla dovnitř. ,,Amadee, ahoj hochu," usmála jsem se, pohladila jej a odvázala. Připla jsem vodítko a vyvedla z přepravníku ven na čistý vzduch. Hřebec roztáhl nozdry a frkl. Usmála jsem se a uvázala jej na bidle, které jsem vytáhla z boku přepravníku. Dala jsem se do odstrojování hřebce a následně ho i začala čistit. Amadeus stál klidně, jen občas zaržál, když kolem prošla kobyla. Ušklíbla jsem se. Kiara trpělivě seděla a Colten přinesl papíry. Já dočistila hřebce a podívala jsem se na trenéra. ,,Co to máš?" pousmála jsem se a dívala se na strýčka zvědavě. ,,Veterinární kontroly za poslední roky, mělas to v autě přece," usmál se na mě člen naší rodiny a podal mi průkaz hnědáka, jak jeho veterinární kontroly, tak i jeho rodokmen a osobní průkaz. ,,Snad tam bude nějaký příjemný veterinář," zasmála jsem se, strýček se ušklíbl a zavolal za sebou Kiaru. Vyrazila jsem s hřebcem k veterináři a udělala si tam s ním kolo, než odejde pár koní odtamtud. ,,Udělejte místo hřebci!" Zvolala jsem, když jsme byli na řadě. Mojí větou jsem dala hlavně najevo všem jezdcům kobyl, že se mají držet dál. Z auta vylezla Celeste. ,,Jé, dobré ráno, Celeste," usmála jsem se překvapeně. ,,Ahoj, koukáš nějak zářivě, očekávala jsi mladého krásného veterináře?" zasmála se žena a převzala si ode mě papíry, sice mé koně znala nazpaměť, ale předpis je předpis. ,,Ne, spíš většinou tu bývají samí morousové," zazubila jsem se a počkala, než žena zkontroluje hřebce, abych pak mohla ještě udělat pohybové zkoušky. Proběhla jsem se po cestě, aby Celeste viděla hřebcův krok a klus, pak ho změřila, zaškrtla vše v papírech a dala mi průkazy zpět. ,,V pořádku, hodně štěstí," usmála se na mě veterinářka. ,,Děkuju, snad se nám povede," pousmála jsem se a šla s hřebcem zpět k přepravníku. ,,Kdo byl dneska u kontroly?" podíval se na mě strýček. ,,Celeste," zazubila jsem se. ,,Konečně nejsi naštvaná," zasmál se Colten, kdy jsem se zazubila a ušklíbla se. Strýček mi pohlídal hřebce a já šla s průkazem a s papíry od veterinářky k rozhodčím. Prošli jsme a já šla spokojeně s číslem zpět. Měli jsme dvacítku. ,,To si počkáme jen chvilku, jdu chystat," usmála jsem se. Strýček přikývl a já začala sedlat. Měla jsem na podbřišníku i okopávací kryt, takže to bylo fajn. Amadeus se díval kolem sebe a Kiara se napila vody, kterou jí tu strýc nechal. Amadeova srst se leskla a já mohla mu nasadit šlachovky, strouhavky, spěnkové kroužky a pohladila ho. ,,Jdete támhleten parkur, co se vám tam staví, jdi si ho projít," přišel ke mně Colten a vzal hřebce za vodítko, když neměl ještě uzdečku. ,,Docela obtížně to vypadá," usmála jsem se, byly tam asi čtyři skoky v bariéře a pak různé skoky do sto padesáti centimetrů. ,,Vy to zvládnete," usmál se na mě strýček a já se usmála a šla si projít parkur. Procházela jsem si místa mezi skoky, dělala si kroky a mezi skoky si napočítala, kolik cvalových udělá Amadeus. Pak jsem se vrátila za strýčkem. ,,Dneska je plánek parkuru docela jednoduchý, i když to vypadá hrozně, jsou tam většinou dva cvalové v kombinacích a bariéra není obtížná," usmála jsem se a vzala si hřebce a nasadila mu uzdečku. Amadeus odfrkl a stál klidně. Colten mi vzal ohlávku s vodítkem a já upravila mřížku, co měl hřebec na kštici. Příprava od Blaina byla opravdu skvělá a já za to byla ráda. Stáhla jsem třmeny, nasadila helmu a za pomoci Coltna se dostala do sedla, abych neničila hřebci záda. ,,Díky," usmála jsem se na strýčka a stiskla holeně, kdy se hřebec rozešel na opracoviště, kam jsem jej navedla. Měl v ocase modrou mašli, kterou tam bude mít jen nyní na oprácku. Amadeus natáhl krk a napjal se. Rozhlížel se kolem sebe a já si povzdechla. Ohla jsem mu krk na levou i pravou stranu a zlehka vypobídla k pohybu vpřed. Nechala jsem jej chodit na povolenější otěži, aby se zahřál a protáhl v kroku. Hřebec občas pofrknul a většina jezdců si od nás držela odstup. ,,Zdravím Jasmine! Dlouho jsem tě neviděla," objevila se vedle mě jezdkyně na tmavém plavákovi, který pozdravil jemným zaržáním Amadea, který mu odfrknul na pozdrav. ,,Ahoj Sally, ráda tě vidím, měli jsme teď pár měsíců od závodů pauzu," usmála jsem se a nechala hřebce odžvýknout. ,,Copak se dělo?" usmála se dívka zvědavě a společně jsme koně opracovávaly. ,,Amadeo měl něco se šlachami a do toho já měla potom ještě tu zlomenou ruku, proto jsme měli prázdniny nečekaný a pak hlavně pauza mezi sezonami," zasmála jsem se a pokrčila rameny. Hřebec si odfrkl, odžvýkl a já ho nechala vyklusat po boku plaváka. ,,Tak to chápu, ale slyšela jsem, že jsi teď za tento týden byla už na závodech a porážíte jedna radost každého," zasmála se dívka. ,,To je pravda, vracíme se do formy," usmála jsem se a přikývla. Sally byla z konkurence nejlepší kamarádka, vlastně jsem ji ani jako konkurenci nebrala, spíše jako kolegyni a velkou kamarádku. Amadea jsem si opracovala v klusu, cvalu a pak si s ním i zkusila několik skoků, aby se rozeskákal. ,,Ty mu musíš opravdu pouštět Mozarta, jinak to nevidím, vždyť vy dva lítáte přes překážky a být do toho puštěná hudba, je to určitě nádherná podívaná," zazubila se dívka a já pokrčila rameny, když jsme obě krokovaly. ,,Ještě jsem mu Mozarta nikdy nepustila, ale vím, že na těchto závodech do tvého skákání pouští muziku a strýček mi říkal něco o tom, že mi už hudbu zařídil," zasmála jsem se a pohladila hřebce po krku. ,,Je tu tvůj strejda? Nemáš mamku ani tátu dnes?" usmála se dívka a já zavrtěla hlavou. ,,Hele, u nás ve stáji je teď děsný frmol. Přišlo několik dalších nových lidí, já už se v tom neorientuju a nejspíše už i já budu zastávat funkci trenérky," povzdechla jsem si, hřebec si odžvýkl a my změnili směr, kdy si změnila i Sall s plavákem. ,,Hele to znám, už i já byla do trénování naverbovaná," uchechtla se dívka a já se poušklíbla. ,,Máme to těžké… a vlastně, máš nového koně? Na plaváčkovi jsem tě ještě nikdy neviděla," usmála jsem se a pořádně se po valáškovi podívala. ,,Oh ano, Jasmine, představuji ti čtyřletého Kabrioleta, má v sobě krev hannoverů a holštýnů," zazubila se dívka. ,,Krasavec," usmála jsem se a pohladila valáška po krku, který stříhl ušima a natočil jedno ke mně, kdy jsem se ušklíbla a hřebec si trochu naštvaně frkl a stáhl uši, až jsem se zasmála. ,,Abys ty nebyl pozadu, pako moje." Pohladila jsem ho a to si nechal líbit. ,,Jdeme eSko, vy máte asi Téčko, co?" usmála se Sally. ,,Jojo, přemýšlela jsem, že půjdeme do mohutnosti, ale nakonec jsem si to rozmyslela a jdeme jen Téčko, je to hlavně kvůli jeho delší pauze," kývla jsem a usmála se. ,,Vám pauzy prospívají, co jsem si tak všimla," zazubila se dívka a já se zasmála. ,,Myslíš? S tím si nejsem jistá," pokrčila jsem rameny a vyjela s Amadeem ven, kdy jsem se se Sally rozloučila a dojela k přepravníku. Colten se mnou rozebíral parkur a já krokovala na volnějších otěží, než na nás přijde řada. Také jsem sundala modrou mašli z ocasu, ale dávala si pozor, abychom nebyli moc blízko k nějakému koni. Kiara nás sledovala, ale pak šla za strýčkem si sednout na tribuny. Bylo zde jedno velké kolbiště, kdy se začínalo právě naší kategorií, i když jsem moc nechápala, proč se nezačíná od začátku. ,,Chtěli bychom vás přivítat na letošních prvních venkovních skokových závodech. Tyto závody u nás mají dlouholetou tradici a jistě každý ví, že jednotlivé kategorie nejdou po sobě. Jako první se na kolbišti ukáže kategorie Té, začínáme, prosíme jezdkyni s číslem jedna…" Poslední slova komentátora jsem už neposlouchala a přejela hřebci rukou ve hřívě. ,,Jsme dvacátí… Strejdo, kolik je jezdců?" usmála jsem se na Coltna, který se na mě podíval. ,,I s tebou třicet," pousmál se. ,,No tě prsty," uchechtla jsem se a nadále nechala hřebce krokovat a sledovala naši potencionální konkurenci, kdy jsem si i povídala se Sally. ,,Připraví se jezdkyně s číslem dvacet, Jasmine Cullen, z Cullen´s ranch s koněm Amadeus," upozornil mě komentátor a já se podívala na kolbiště. ,,Ty se máš, že to budeš mít za sebou, já musím ještě počkat," ušklíbla se Sally. ,,No jo, co se dá dělat, nám můžeš držet palce!" Zasmála jsem se a pohladila hřebce po krku. ,,To budu určitě," kývla dívka a já se usmála a obě jsme přejely k vjezdu do kolbiště a byly trochu stranou, kdy jsme byly vedle tribun a tam na začátku seděl Colten a vedle něj Kiara. Ten se hned otočil na Sally a oba se pozdravili. ,,Tobě taky budu držet palce," zazubila jsem se na Sall, která kývla s úsměvem. ,,To beru jako samozřejmost," zazubila se dívka a já se ušklíbla, ale pohladila hřebce, který si hrábl kopytem. ,,Jezdkyně dokončuje parkur za dvě minuty a osmnáct vteřin. Zatím jim patří deváté místo. Další jezdkyní je Jasmine Cullen s Amadeem reprezentující ranch Cullen´s," usmála jsem se a stiskla holeně. ,,Hodně štěstí neteřinko," usmál se na mě Colten a já kývla s úsměvem, kdy i Sally mi ukázala zatnuté pěsti a zazubila se. Já se na ni pousmála. Amadeo vjel do kolbiště pěkně vznosně v jistém klusovém chodu, jeho uši hrály všemi směry a byl natěšený. Zafrkal a já ho nechala přejet k místu, kde se musíme zastavit. Zastavili jsme před rozhodčími, já spustila pravou ruku za koleno s bičíkem a s úsměvem sklopila hlavu. ,,Děkujeme za pozdrav, jezdkyně má povolený start," ozval se hlavní rozhodčí a já se usmála, chytila si jemně otěže a stiskla holeně. Amadeo vyklusal a já si ho vzala na stěnu, kde jsem ho nechala nacválat na jemnou cvalovou pobídku. Hřebec zafrkal a z reproduktorů se ozvala hudba. ,,Amadeo je sedmiletý holštýnský hřebec a se svojí jezdkyní získal již pěknou řádku titulů. Dnes po několika měsíční pauze kvůli šlaše je můžeme vidět v plné síle. Jezdkyni a jejímu hřebci do toho budou hrát tóny skladby Eine kleine Nachtmusik, od skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Tato skladba byla pro ně vybrána díky hřebcovu jménu - Amadeus," usmál se komentátor a já se uchechtla, hřebec stříhl ušima, ale to už jsem si ho připravovala na první kolmý skok. Udělali jsme si půl obvodu, já si Amadea nashromáždila a brala na první skok pěkně uváženě. Hřebec zafrkal, ale pohodil si hlavou, byl divoký jak z vajec. Moje holeně dýchaly s tělem koně a já držela lopatky zpět. Měli jsme čistý nájezd a hřebec hned pěkně odskočil, kdy já šla hned s pohybem do stehenního sedu. Amadeo zastříhal ušima, zatěžkala jsem levý třmen, protože pak točíme na tripple, musím hřebce nechat prodloužit rámec a podpořit jej. Dnešní kurz parkuru nám velice vyhovoval. Amadeo skákal velice dobře a tóny Mozarta nám tu krásnou chvilku v kolbišti dobře oživovaly. Neposlouchala jsem zvuky kolem nás, soustředila se jen na trasu a na koně pode mnou. ,,Vážení přátelé, máme tu další čistou jízdu s vynikajícím časem! Dvojce překonala celý kurz stylem, že to vypadalo pomalu jako malá překážková dráha. Čas byl minuta a patnáct sekund. Opravdu neuvěřitelné!" Zaslechla jsem hlas komentátora a zhluboka oddechovala. ,,Pašák to je, velký pašák!" rozdýchávala jsem se, hladila hřebce po krku a nechala jej přejít do klusu a vyklusali jsme ven, kdy jsme došli do kroku a šli vykrokovat na opracoviště. ,,Pašák, Amadeo, pašák," usmála jsem se, hladila hřebce. Ten frkl, zastříhal ušima a protáhl si krk. Já se usmála, hladila ho a hřebčák šel pěkně vpřed a po chvilce k nám přijela Sally. ,,Skvělá jízda Jasmine! Máš ty někde vůbec konkurenci?" usmála se dívka na mě. ,,Mám, to víš, že mám, jen holt máme tenhle týden skvělou náladu se všemi koňmi," zazubila jsem se, ale poplácala znovu hřebce. ,,Jasmine, pěkný začátek po pauze," usmál se strýc a já pokývala s úsměvem hlavou. ,,Mám z něj velkou radost," usmála jsem se a seskočila z hřebce, vytáhla třmeny a povolila nánosník s podbřišníkem. Vzala jsem ho k vodě a nechala napít, kdy jsem mu i nabídla pamlsky, protože on si je zasloužil. Byla jsem s ním spokojená. Dnešní kombinace, bariéry a jednotlivé skoky skákal stylově. Hřebec zafrkal, frkl si dlouze a stříhl ušima. Zasmála jsem se, projela mu rukou po čele, drbala jej, ale zase jej chvilku začala vodit a podívala se na Sally. Dekorování proběhne celé najednou, jsou čtyři soutěže, takže to pak půjde docela dobře. ,,Držím vám palce," usmála jsem se na dívku, která byla již na řadě. ,,Děkujeme," usmála se, ale vjela se svým valáškem do kolbiště. My se postavili vedle tribuny a já se podívala na strejdu, usmála se a dál sledovala dívku, jak si vede se svým svěřencem. Kiara přiběhla k nám a strčila mi čumákem do ruky, kdy jsem se usmála, ale pohladila fenku po hlavě. Kiara olízla čumák Amadeovi, když k ní natáhl hlavu a já se ušklíbla, zavrtěla hlavou, ale podívala se na Sally. Velmi dobře jim to s tmavým plavákem vycházelo a byla na ně pěkná podívaná. ,,Velice krásná jízda!" ozval se hlas komentátora a já se přidala k tleskajícímu publiku. Sally se usmívala šťastně, chválila svého koně a já podrbala Amadea a šla s ním pomalu k opracovišti, kde dívka vykrokovala svého koně a slezla, vytáhla třmeny, povolila nánosník s podbřišníkem a šla k vodě. Já šla hned za ní. ,,Skvělá jízda Sally. Máš skvělýho koňoucha," usmála jsem se na dívku a pohladila valáška, který pil z vědra. ,,Děkujeme, sice jsem ho musela více podporovat, ale jinak to bylo skutečně báječné," usmála se dívka a já pokývala hlavou. ,,Podpora svého koně je nejdůležitější, i já toho mýho potvoráka podporuju vždy, viď?" usmála jsem se a pohladila Amadea. Hřebec si dlouze odfrkl a já se ušklíbla, ale podrbala ho na čele. ,,To s tebou souhlasím," usmála se dívka, ale šly jsme spolu k tribunám. Sledovaly jsme ostatní. Obě jsme svým koním sundaly uzdečky a nechaly je pást se. Povídala jsem si se Sall, strejdou a hladila Kiaru, která s námi občas šla k vědrům s vodou a pořádně se napila. Uběhla asi hodina, kdy jsem dělala vše pro dobro hřebce - počítaje chlazením, dodávání vody, sena a sundání sedla -, byla jsem s ním a Sally ve stínu. ,,Prosíme všechny jezdce z kategorie eS, aby se dostavili se svými koňmi do kolbiště. Proběhne jejich dekorování," ozval se hlas z reproduktoru a já se podívala na Sally. ,,Tak držím pěsti," usmála jsem se na dívku. Ta se nadechla, kývla, ale nastrojila znovu svého koně, otřela mu hubu, aby nevypadal jako čuně a já se usmála, ale také už otřela koni hubu, pohladila Amadea po krku a nasedlala jej. Nasadila jsem mu uzdečku, povodila si ho a šla k tribunám hned vedle sedátka strýčka. ,,Věřím, že Sall se to povedlo velice skvěle," usmála jsem se a dívala se, jak se koně na kolbišti hromadí. ,,Má nadaného koně. Nepřemýšlela jsi o nové krvi?" podíval se Colten na mě. ,,Ne, to skutečně ne. Jsem spokojená s mými a navíc, v našich stájích je spousta koní," usmála jsem se a projela prsty v hřebcově hřívě. ,,To máš pravdu," pokýval hlavou a já se usmála, ale protáhla se a sledovala vyhlašování. Sally byla s Kabrioletem první! Měla jsem radost, tleskala jsem jim a usmívala se. Dívka vypadala šťastně. Její tým přebral ceny a já dívce hned gratulovala, když vyjela ven z kolbiště. Naše kategorie se vyhlašovala jako poslední, proto jsem si musela počkat. Nechala jsem Amadea napít, povodila jej, dotáhla podbřišák, stáhla si třmeny a upravila nánosník. Nasedla jsem a nechala chvilku hřebce krokovat, až zavolali i nás. Postupně vyhlašovali od třicátého místa, kdy to šlo rychleji. Ovšem, dekorovali prvních pět, tudíž už to bylo pro nás napínavé. ,,Mezi jezdci na prvních třech místech byly velké rozdíly. Dvojce na prvním místě parkur doslova přeletěla. Jela ale s jistotou, odvahou a neshodila ani jedno břevno," napínali nás komentátoři, ale vyhlásili třetí místo. Nadechla jsem se, podívala se na strejdu, který už čekal na to, že půjde pro jakoukoliv cenu. Amadeo si zafrkal, dupl si a já ho pohladila po krku. ,,Na prvním místě se umístil kůň Amadeus se svojí jezdkyní Jasmine! Skvělý návrat této dvojce!" Ozval se nadšený hlas a já se šťastně usmála, poplácala Amadea po krku a nechala jej jet vpřed k ošatce s granulemi a já sama se sehla pro stužku, když pohár přebral strýc i s cenami. ,,Pašák, Amadeo, pašáák," usmála jsem se, hladila hřebce a ten stříhl ušima, pořehtal si, ale udělali jsme čestné kolo. Usmívala jsem se velice šťastně, hladila hřebce a nechala ho vyjet cvalem ven z kolbiště, kdy jsem s hřebcem přešla do klusu, nechala jej vyklusat na delší otěži na travnatém plácku. Hladila jsem ji a pak jsme přešli do kroku, zahodila jsem otěže a chválila hřebčouna, který odfrkoval. Vedle nás se objevila Sally s jejím plavákem a usmívala se od ucha k uchu. ,,Gratuluji, byli jste výteční," usmála se dívka. ,,Děkujeme, vy taky," usmála jsem se a obě jsme si podaly ruce s velkými úsměvy. Nakonec jsem sesedla u našeho přepravníku po rozloučení se Sally. Odstrojila jsem hřebce a přejela ho hřbílky. Pak jsem ho nastrojila do transportního, přijala od strejdy gratulaci, pohladila Kiaru a hřebce odvedla do přepravníku. Poklidili jsme naše věci a vyrazili na cestu domů. ,,Ten pohárek je krásný," uculila jsem se, když jsem si prohlížela zlatou krásu, co jsme dostali za náš výkon. ,,A zasloužený," usmál se Colten, přejel si rukou ve vlasech a díval se na silnici, která se před námi ztrácela v dálce. ,,Kdyby nebyl zasloužený, cítila bych se špatně," usmála jsem se a dívala se na cestu. ,,No jo, neteřinka hraje vždy fér," zazubil se strýček. ,,Kdybys neřídil, tak tě zlochtám, ale nechci se vybourat," zasmála jsem se a protáhla se. ,,Na to ani nemysli," usmál se řidič, ale zabočil na příjezdovou cestu k našemu ranči, kdy jsem se spokojeně odpásovala a hned, jakmile Colten zastavil, jsem vyskočila ven z auta i s pohárem v ruce. ,,Jasmine, asi nemá cenu se ptát, jak to dopadlo." Objevil se u nás rozzářený Brantley. ,,No, chtěla jsem ho původně schovat, ale když to nejde," zazubila jsem se a objala se s mladíkem. ,,Gratuluju, chceš pomoct?" usmál se na mě mladík a propustil mě z objetí. ,,Snad jen, vezmeš naše věci? O hřebce se postarám," usmála jsem se. ,,Jistě," kývl s úsměvem a já se děkovně usmála, ale položila pohár na kapotu auta a šla spustit rampu dolů. Hřebec už pořehtával, kdy jsem se usmála, ale dala dolů zábrany a nechala hřebce vyjít ven. On pofrkal, rozšiřovaly se mu nozdry, ale já se usmála a pohladila ho. ,,Nadšení po závodech… to věstí jediné." Objevila se ve dveřích hlavní budovy mamka. ,,Vyhráli jsme," kývla jsem s rozšířeným úsměvem. ,,Skvěle Jasmine, vezmu ti tu krásu do jídelny k těm ostatním," usmála se mamka. ,,Jasně," usmála jsem se, podrbala hřebce a vedla jej do stáje, kdy jsem ho u boxu odstrojila z transportního a vzala do sprchy. Kiara šla s námi, kdy jsem i ji trochu postříkala. Oba s radostí chytali vodu, hřebec pysky a fenka do své tlamy. Zasmála jsem se, ale nakonec jen setřela vodu stěrkou, pochválila hřebce a odvedla jej ještě do výběhu, kde uschne. Vydala jsem se pak do pokoje, kde jsem se převlékla, cestou jsem obdržela gratulace, a pak jsem šla do stáje, kde jsem narazila na Blaina. ,,Zdravím, jsme zpátky, máme tedy ještě pár minut do začátku tréninku," usmála jsem se na trenéra, který se na mě otočil. ,,Jak jste dopadli?" pousmál se trenér, kdy já si dala sluneční brýle do vlasů a jemně se protáhla v ramenou. ,,Vyhráli jsme to," usmála jsem se. ,,Výborně, gratuluji, jinak většina jezdců již dostala své instrukce, kdo si koho má vzít, takže si s tím nedělej starosti, jen ještě neví, že je budeš mít na starost ty," zazubil se trenér. ,,Děkujeme," usmála jsem se a kývla. ,,Dobře, takže jste krom drezurních koní přibrali asi i parkurové, že ano?" usmála jsem se a podívala se po stáji, kde bylo ticho a klid. ,,Jo, bylo to třeba, ale většina parkurových koní má drezurní výcvik, takže to nevadí," usmál se Blaine. ,,Jasně, já vím," kývla jsem s úsměvem. ,,Tak jo, vezmeš si je na stranovou práci? Máš je všechny pokročilé, takže o to líp ti to s nimi jistě půjde," navrhl muž a projel si rukou ve vlasech. ,,Jo to beru, nic jiného bych ani neměla v plánu," usmála jsem se. ,,Tak jdeme za smečkou," zasmál se trenér a já se protáhla. ,,Psů nebo vlků? Víš, že spíše my jsme vlci," zazubila jsem se a vyrazila ven k velkému obdélníku, kde již stálo čtrnáct jezdců s koňmi, čekali, až přijdou jejich trenéři, což jsme byli my s Blainem. ,,No, tak je nazveme jinak… naše kořist," usmál se trenér a já přikývla s úšklebem, ale došli jsme k obdélníku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama