First May, Love Time! - Kapitola první

1. května 2017 v 7:00 | Kazumi |  First May, Love Time!
Annyeong, divíte se, co to přidávám? No, SHINee! :D Ale teď vážně, ano? Jedná se o příběh, kde máme pár JongTae. Protože je dnes 1. květen a říká se První Máj lásky čas (=K.H. Mácha - Máj - nechtějte, abych tu psala dlouhou básničku :D), tak jsem se rozhodla, že napíšu zamilovanou LOVESTORY (původně to měla být jednorázovka teda no, ale asi to bude příběhovka, jen nevím, kolik částí mít bude, ale baví mě to!) s párem JongTae! Užijte si to a... Tae? Vím, že máš ráda JongTae, tak je tohle také pro tebe ^^ A zkrátka, For everybody: Enjoy It! <3


Pár: JongTae
Upozornění: Žádné (=dobře, příšerně sladké, ňuňu a ťuťu :D)
Pohledy: Taemin a Jonghyun


Hleděl jsem na plakát a nedokázal tomu uvěřit. On bude tady! ,,Taemine!" Zaslechl jsem hlas, kdy jsem pootočil hlavu a podíval se na svého staršího brášku. ,,Ano, hyung?" usmál jsem se na blonďáka, který mě hned objal. Abyste tomu rozuměli, jsme oba na gymplu, já v druháku a Kibummie ve třeťáku. Naši rodiče jsou v Americe a my tu žijeme sami. ,,Koukám, že sis toho už všiml," zamrkal a ukázal na plakát. Plakát… jaký plakát? Na mého nejoblíbenějšího zpěváka… a zrovna u nás na nádvoří školy bude pořádat koncert! Navíc není předražené vstupné a vydělaná částka půjde do dětského domova. Samozřejmě, že něco asi bude muset jít na výdaje, ale i tak.. je to úžasný člověk. ,,Hej, Taemine, nesni…" Vydechl Kibum a poplácal mě po zádech. ,,Uhm… promiň," zamrkal jsem a podíval se na něj, kdy on… ,,Sehnal jsem lístky, navíc to jsou přední řady," usmál se a mával mi před obličejem vstupenkami! ,,Hyung!" Objal jsem ho nadšeně a dal mu pusu. ,,No jo.. klid… Stejně nevím, co na Jonghyunovi vidíš…" Usmál se. Ano… Kim Jonghyun… můj tajný idol, bias a já nevím, co ještě… Vysněná láska, Minnie! No.. to taky. ,,Jen… ho mám rád, to je celé… mám důvod se usmívat," usmál jsem se a pokrčil rameny. ,,No jo… tak za týden," zamrkal Bummie. ,,To už?" usmál jsem se nadšeně. ,,No jasně, půjdeme tam spolu," zasmál se. ,,To bude bezva! Konečně ho uvidíš naživo!" zazubil jsem se nadšeně. A já ho taky uvidím… teda… ne poprvé… ,,No, ty jsi ho alespoň už několikrát viděl, nevím, co mě čeká," mrkl. ,,A… no… on… jednou jsme spolu mluvili v parku," usmál jsem se a lehce zrudl. ,,Co tam dělal?" zamrkal Kibum. ,,No… on chodí do parku vždy sám… do altánu a… povídali jsme si, když dohrál a fanynky se rozešly… koupil mi i zmrzlinu!" usmál jsem se. ,,Aha… no… a to je vše?" usmál se Bummie překvapeně. ,,Jo… pak mu někdo volal a on musel jít… ale slíbil mi, že se zase uvidíme… že… že nejsem jako jeho poblázněné fanynky," zamrkal jsem a sklopil hlavu. ,,Aha… tak.. brzy ho uvidíš zase…" Usmál se a poplácal mě po zádech. ,,Jo… to… uvidím, ale on mě asi ne," povzdechl jsem si, kdy se Bummie nadechl, ale podíval se na hodinky. ,,Uhm… musím do třídy," zamrkal a podrbal se na zátylku. ,,Jasně, já jdu na matiku," zašklebil jsem se. ,,Tak tu si užij!" zasmál se Kibum. ,,Jo, to ti pěkně děkuju!" zasmál jsem se, ale vyrazil do své třídy a posadil se do lavice vedle Baeka. ,,Kde jsi byl?" usmál se rudovlásek a otočil se na mě. ,,Díval jsem se na plakát s oznámením koncertu," zamrkal jsem. ,,Jó, to jsem viděl… spousta holek se může zbláznit," uchechtl se. Jo.. a já se tu tajně trápím. ,,Uhm… Kibum má dva lístky," usmál jsem se a hodil na lavici matematiku. ,,Já… jdu taky…" Šeptl Baekhyun. ,,Fakt?" Vykulil jsem překvapeně oči. ,,Jo… ten přítel… jak si s ním píšu přes tu stránku… tak se s ním mohu poprvé setkat! Už mi zaslal vstupenku," zamrkal. ,,To je bezva!" usmál jsem se nadšeně. Baek si už půl roku píše s dvaceti pěti letým mladíkem, který se s ním ale zatím nesetkal. A právě teď bude mít možnost! Kibum i Baek poslouchají Jonghyunovy písničky… teda… hlavně kvůli mně, protože všichni tři bydlíme v jednom velkém bytě. Alespoň se o nájem podělíme. ,,Jo… ale bojím se," vydechl a sklopil hlavu. ,,Hyung.. to bude dobré… jakou máš řadu?" zeptal jsem se. ,,Vepředu… a on to za mě zaplatil," usmál se. ,,My jsme taky vepředu, tak půjdeme spolu!" usmál jsem se nadšeně. ,,To bude bezvadný!" usmál se, kývl a nachystal si matematiku, kdy akorát zazvonilo!

Otočil jsem palačinku na pánvi ve vzduchu a zpíval si. Za chvilku bude oběd. ,,Jonghyunnie hyung, co dneska… jé! Lívance!" ozval se hlas a já dal na talíř palačinku.. ,,Jsou to palačinky, Minho," zazubil jsem se na brášku a začal chystat další. ,,Aigo! To je jedno! Je to jen ve velikosti!" zabrblal se smíchem a nalil si do skleničky džus. ,,Stejně jako to je ve velikosti mezi vámi dvěma," uchechtl se hlas. ,,Ahoj hyung," zazubil jsem se na Jinkiho. ,,No jo… jsem z vás nejvyšší!" zazubil se Minho a objal se s Jinkim. ,,Ale nejstarší jsem já," uchechtl se Jinki a protáhl se. Tak… abyste tomu rozuměli. Jsem Kim Jonghyun, jsem zpěvák a písničky si píšu sám. Mám spoustu fanoušků a dva nejlepší brášky, které jsem kdy mohl mít. Ano, Kim Minho je můj mladší bráška a Kim Jinki je starší.. no, nejstarší z nás dvou. Je to náš velký hyung, který na nás dává pozor. ,,Mhm… ale vařím z vás dvou nejlépe!" zašklebil jsem se a dodělal palačinky, kdy jsem je udělal s ovocem. ,,No jo… umma Jonghyun!" zasmál se Minho, kdy jsem po něm hodil utěrku. ,,Raději dej na stůl skleničky a nalij do nich džus," vydechl jsem, ale dal talíře na tác a odnesl to na stůl do jídelny. Tenhle dům byl opravdu obrovský a je tu jeden šofér, dvě služebné, které dochází každý den, ale jen nám tu uklízí. No, pak taky máme stáj se šesti koňmi a k nim tudíž tři stájníky. Nezapomněl jsem na někoho? Mhm.. ne! Rodiče tu nemáme.. ,,Jongie, zase přemýšlíš?" Ucítil jsem kolem svého pasu ruce, kdy mě někdo k sobě pevně přitiskl. ,,Uhm… trochu," vydechl jsem, otočil se a schoval se do Jinkiho náruče. ,,To bude dobré… bráško…" Pohladil mě po zádech a dal pusu na krk. Minho donesl skleničky s džusem a zamrkal, kdy k nám přišel a taky mě objal. ,,Ale… ono to nejde jinak… kdyby tenkrát…" Zachvěl jsem se. ,,Ššš… nikdo nemohl tušit, že se ta lavina utrhne a zavalí celé údolí," pošeptal Jinki a pohladil mě po boku. ,,Hyunnie… mamka s taťkou nás milovali, teď na nás hledí ze shora a mrzí je, že tě tolik vzala jejich smrt," zamrkal Minho očima. Ano.. rodiče zahynuli v Himalájích… tam… tam daleko… ,,Já vím…. Ale… ale i tak.." Sklopil jsem hlavu a lehce se zachvěl. ,,Koukej .. za chvilku budeš mít koncert… smíšku… rozdáváš rád smích," usmál se Jinki a otřel mi oči. ,,A… opravdu vše dáme do domova?" zeptal jsem se Jinkiho. ,,Však to máme domluvené, slíbil jsem ti to… vydělal sis opravdu hodně, takže to vezmeme z toho na ty výdaje, ale to budou jen minimální výdaje," usmál se bráška. On je můj manažer… skvělý a božský manažer. ,,Tak jo," zamrkal jsem a kývl. ,,Jo a já budu zase jako vždy Rambo!" zazubil se Minho. ,,No jo… lepšího bodyguarda jsem si nemohl přát," usmál jsem se. Stejně to je vtipné… Já zpěvák, Jinki můj manažer a Minho ochranka. ,,Jo… tak pojďte jíst," mrkl Jinki a usadil se. ,,Jo.." Kývl jsem s úsměvem a taky se usadil. ,,Fanoušci budou mít radost… je to levnější než obvykle a jde to navíc na dobré účely," usmál se Minho a taky se posadil. ,,To byl účel, dobrou chuť," usmál se Jinki a začal jíst. ,,Dobrou chuť," usmál jsem se, začal jíst a Minho s přáním dobré chuti taky začal jíst. ,,Je to výborné," usmál se Jinki a olizoval se. ,,To jsem rád, že vám to chutná," zamrkal jsem. ,,Vaříš dokonale," usmál se Minho. ,,To mi říkáte už pár let," zamrkal jsem. ,,Protože to je pravda," usmál se Jinki a rozcuchal mi vlasy. ,,Vy jste moji bráškové… nejlepší na světě," usmál jsem se. ,,Jako bys o tom někdy pochyboval," zazubil se Minho. ,,To je pravda," uculil jsem se. ,,O tom jsem nikdy v životě nepochyboval," usmál jsem se. ,,Snad tam bude i on…" Zamyslel jsem se nahlas. ,,Kdo?" zamrkal Jinki. ,,Uhm… ale… no… Byl jsem jednou v parku… a byl tam blonďák… on… jmenuje se Taemin," usmál jsem se. ,,Cos dělal v parku beze mě?" zamračil se Minho. ,,Zpíval… ty jsi byl chránit úředníka, Jinki byl na tiskovce… tak já byl v parku," usmál jsem se a pokrčil rameny. ,,Ts…" Ušklíbl se nejmladší. ,,Tak… nemusíš mě všude následovat a chránit.. nikdo mi neublížil," usmál jsem se. ,,To je jedině dobře," vydechl Minho. ,,Nebojte se.. on je skvělý… ale snad tam bude… myslím si, že na to gymnázium chodí… něco podobného říkal," zamrkal jsem. ,,Proto sis ho vybral!" zasmál se Jinki a plácl mě pi zádech. ,,No…" Nevinně jsem se usmál a po chvilce jsme dojedli. Minho šel umýt nádobí a já psát písničky. Brzy vyjde Story op. 2! Ale už brzo zazpívám pár písniček z toho. Začal jsem psát Lonely...
O týden později
Dneska je ten den! Konečně bude koncert. Je ten nádherný den, kdy uvidím zase jeho. Dneska máme vyučování jen do dvanácti, protože dvě hodiny se bude chystat obrovské náměstí! Taky proto jsem už v půl jedné byl v našem bytě a chystal se. ,,Taeminnie! Chystáš se už čtvrt hodiny!" Zabouchal na dveře koupelny Kibum. ,,No a co?!" Zavolal jsem. ,,Že ses zbláznil!" zasmál se Baek. ,,Jste hrozní," vydechl jsem, ale v bílé košili, saku a džínech vylezl ven. ,,Vidíš, sekne ti to," zazubili se oba dva. ,,Jo.. děkuju," vydechl jsem, zamrkal a promnul si krk. ,,Nervozito malá," usmál se Kibum, poplácal mě po rameni, dal si do peněženky oba lístky a vyrazili ven z mrakodrapu na metro. ,,A… jste si jistí, že… že si s ním opravdu promluvím?" zamrkal jsem. ,,Básníš o něm celý týden a teď o něm pochybuješ?" vydechl Kibum, který mě vzal na klín, kdy vedle nás seděl Baek. ,,Ale…" Nedořekl jsem to. ,,Brácha! Nech toho!" zasmál se Kibum a kousl mě do nosu! ,,Ááá!" zasmál jsem se. ,,On je fakt zamilovanej až po uši," zazubil se Bakek. ,,Ale ty taky, celý týden nebásníš o nikom jiném než o tom tvém neznámém," zabrblal jsem a praštil ho rukou do ramene. ,,Tse!" zašklebil se, ale brzy jsme byli na místě. ,,To je obrovské!" Vykulili jsme všichni tři oči. ,,To je pódium pro hvězdu, to víte," ozval se hluboký hlas vedle nás. Otočili jsme se, kdy jsme spatřili vysokého hnědovláska. ,,Uhm… to jo… A už tu je?" zamrkal jsem očima. ,,Jistě… už dávno, máte lístky?" zamrkal očima a prohlédl si nás. ,,Ano!" Kývl Kibum, kdy je vytáhl z peněženky a dal je mladíkovi. ,,Mně je nedávej, ale támhle," zamrkal a ukázal na pokladnu. ,,Dobře…" Vydechl Kibum, kdy před pohledem vysokého chlapce lehce sklopil hlavu. ,,Užijte si to," mrkl a odešel. ,,Kdo to byl?" zeptal se Baek, ale dali jsme na pokladně lístky, které nám potvrdili a my šli do přední řady a posadili se tam. ,,To netuším," zamrkal jsem a zavrtěl hlavou. ,,Co vlastně víš o Hyunovo osobním životě?" zeptal se Baek. ,,Že jeho rodiče umřeli a měl by mít dva bráchy," zamrkal jsem, kdy kluci vykulili oči. ,,To je… chudák… ale… vždy je tak šťastný," zamrkal Kibum. ,,Protože říká, že chce rozdávat radost… chce ji rozdávat fanouškům a svým dvěma bráškům," vydechl jsem. ,,Aha," vydechl Baek, kdy se to tu již celé naplnilo a najednou… Začala hrát melodie! Bylo to Crazy! A po chvilce se objevil on.. velký Bůh! On se přebarvil… přebarvil se na blonďato! Byl… byl tak nádherný! Zpíval a odhalil svoji úžasnou hruď. ,,To je…" Kulil Kibum oči a Baek zalapal po dechu. ,,No… má ji krásnou," usmál jsem se a sledoval to se zatajeným dechem. Pak hned začlo Hallelujah, Dejaboo a She is! Po chvilce to skončilo, tedy, teď bude pauza! ,,Vítám vás na mini koncertu! Jsem moc rád, že se vás tu tolik sešlo! Všechny vybrané peníze budou darovány dětskému domovu Honesty… Snad si zbytek dne užijete stejně jako já!" usmál se a podíval se… on… on se kouknul na mě a… a... opravdu se nadšeně usmál?! Fans zaječeli a Hyun se usmál, ale napil se a začal zpívat Moon. Opravdu, celý koncert byl nádherný. V jednu chvíli odešel Hyun dozadu, chvilku byla pauza a my si došli pro vodu a pak se zase šli usadit. Jongie v tu chvíli začal scházet spolu s písní Red dolů z pódia! A šel k nám! Ani jsem nepostřehl jak, ale najednou mi dal na klín obálku, mrkl s úsměvem a vrátil se na pódium. ,,Páni," zamrkal Baek a podíval se na mě, když jsem fascinovaně sledoval obálku. ,,Co v tom je?" zamrkal Kibum. ,,Nevím," zamrkal jsem. ,,Tak se koukni," zasmál se Baek, když Hyun skončil a šel do zákulisí si dát pauzu. Nadechl jsem se a otevřel si to. Vypadl na mě papír, kde bylo napsáno…

,,Taeminnie, jsem rád, že jsi přišel, přijď po koncertu dozadu, tam, kde je dodávka. Klidně přijď se svými přáteli, Jonghyun~"

On si mě pamatuje! Pamatuje si moje jméno! ,,Wau," vydechl Kibum. ,,Hej! To jsem měl číst já!" zabrblal jsem. ,,Promiň, držel jsi to tak, že jsme na to oba viděli," zazubil se Baek. ,,Ts… a kde máš svého Cassanovu?" zazubil jsem se, kdy Baek zrudl. ,,Mám jít do aleje sakur…" zamrkal. ,,A.. to se nebojíš?" Vykulili jsme s Kibumem naráz oči. ,,Ne… on… on mi nic neudělá… určitě ne," zamrkal a zavrtěl hlavou. ,,A jseš si jistý?" zamrkal jsem. ,,Nemáme jít s tebou?" Přidal se Kibum. ,,To bude dobré kluci… on mi napsal, že není žádný vrah… že se nemusím bát… je prý manažer…" Usmál se. ,,Ale…" Zamrkal jsem. ,,Neboj se, když se něco bude dít, budu řvát jako na lesy," usmál se a pohladil mě po tváři. ,,Uhm.. tak dobře," vydechl jsem a kývl, kdy jsme si užívali koncert.



Protáhl jsem se a podíval se na hodinky. ,,Neprotahuj se tu jako kočka a šup do práce!" zasmál se hlas mého staršího brášky. ,,Zajisté manažere hyung," zašklebil jsem se provokativně, kdy mi málem přistál na hlavě pohlavek, ale uhnul jsem! ,,Sičáku," uchechtl se, kdy jsem se nevinně zazubil, ale dojedl a napil se. ,,Minho sshi… vypadáš jako James Bond, chybí ti už jen sličná žena!" rozesmál jsem se, kdy se Minho zamračil. ,,A ty jako štěně," zabrblal. ,,Já vím, však, jsem Dino puppy," zašklebil jsem se, ale vzal si věci a šel s kluky ven z domu, kdy nám mávlo služebnictvo, já pohladil psa a naskočil do auta vedle Jinkiho. ,,Už se ti to tam chystá," usmál se bráška na mě, ale rozjel se ke Gwichovu gymnáziu, kde dnes na nádvoří mám od dvou hodin koncert. ,,Uhm… jo a kluci… já si před odjezdem… musím ještě něco zařídit," zamrkal Jinki a pousmál se. ,,Ale… copak?" zazubil jsem se a poplácal ho po rameni. ,,No, mám… schůzku," pousmál se a zrudl. ,,Hyung! Ty jsi zamilovaný!" vyjekl Minho vzadu. Na to, že vypadal jako nějaký James Bond, byl jeho hlas skoro jako holčičí. ,,Jinki!" zamrkal jsem a podíval se na hnědovláska. ,,Uhm… no… už půlroku si píšu s jedním…. Chlapcem… nevím, jak se jmenuje, ale chodí na gympl," usmál se nevinně a zastavil na semaforu. ,,Opravdu? Nebude to pedofil?" vyhrkl jsem, kdy se Jinki rozesmál. ,,Ale prosimtě, to spíš já jsem jak pedofil, nemyslíš?" Smál se, až si otřel slzu smíchu. ,,No.. to nevím," ušklíbl jsem se. ,,Pořád jsi jak dítě!" zazubil jsem se, kdy jsem si vysloužil pohlavek. ,,Tentokrát jsi neutekl!" smál se Minho, kdy jsem se ušklíbl. ,,Hyung… proč pohlavkuješ mě? Takové zlatíčko?" řekl jsem uraženě, ale zazubil se. ,,Protože si to zasloužíš!" zasmál se, rozcuchal mi vlasy a brzy auto zastavilo před gymnáziem. Tam už stáli novináři a samotný ředitel. Vystoupili jsme všichni tři a Minho šel vedle mě. Nechal jsem všechno na Jinkim, jen jsem si podal ruku s ředitelem, pokecal s novináři, kdy Minho pohotově ode mě odháněl fanynky. No, moc se lepily. Zamával jsem jim, ale nádvoří se uzavřelo a já šel zkoušet. ,,Ták a teď si velká hvězda dá oddech a jídlo!" zvolal se smíchem Minho, když bylo půl druhé, zavlekl mě do zákulisí a podstrčil mi talíře se špagetami! ,,Blázne! Jak tohle mám jako sníst?!" Vykulil jsem oči a sledoval jídlo, ale také Minha. ,,No, úplně jednoduše!" zazubil se, ale dal mi hůlky a přišel i Jinki. ,,Jo, papej, jestli nechceš, abychom to do tebe nacpali hůlkami!" zazubil se Jinki, kdy jsem se ušklíbl. ,,No… nebo pinzetou," usmál se Minho, kdy jsem zabrblal, ale začal jíst. Po chvilce jsem to snědl celé a slyšel zvenčí už hlasy! ,,No vidíš, šikovný!" zazubil se Minho, ale zmizel rychle pryč! ,,Já ho kousnu," zabrblal jsem. ,,Ale jdi… má tě tak moc rád," zazubil se Jinki, poplácal mě po zádech a posadil se vedle mě. ,,Jo, já vím, já jeho a tebe taky. Tebe má Minho taky rád," usmál jsem se, dopil džus a protáhl se. ,,Vy jste moje zlatíčka," usmál se, ale políbil mě na čelo, kdy jsem zamrkal očima a usmál se. ,,Lidí tam je jako smetí!" Objevil se po chvilce Minho zase! ,,Kde jsi byl?" usmál jsem se. ,,Podívat se, kdo tam je," zazubil se. ,,A viděl jsem roztomilého blonďáka!" zamrkal nadšeně očima. ,,Hele… takže mi chcete říct, že… oba dva jste gayové?" Pozvedl jsem vážně obočí. ,,A ty snad… ne?" zamrkali oba dva najednou. ,,Jo, ale myslel jsem si, že nejste takoví opičáci!" rozesmál jsem se, oběma vlepil pusinky a protáhl se. ,,A co ten tvůj… pozná tě, když ses nechal přebarvit?" usmál se Jinki. ,,No jasně, že jo!" zamrkal jsem očima. Ještě před pár dny jsem byl hnědovlasý, ale už jsem blonďák… ,,Já si myslím, že mu to teď víc sluší!" zazubil se Minho. ,,Tse! To je jako urážka, že mi to předtím neslušelo?" zabrblal jsem. ,,To rozhodně ne!" zasmál se bráška a objal mě. ,,No proto," zašklebil jsem se. ,,Hele…. Začínáme, Jongie, šup," usmál se hyung a já kývl, kdy jsem se šel připravit a pak už začalo Crazy z alba Base! Při písni jsem odhalil hruď, kdy fanynky ječely a čekal jsem na chvíli, kdy jednu z nich odvezou sanitkou do nemocnice. Po chvilce začalo Hallelujah, po něm Dejaboo a před pauzou bylo She is. Musím si dávat pauzy, sice nemám choreografii, která by byla těžká, ale zpívám výšky. Vzal jsem si zpoza repráku lahev s vodou a upravil si mikrofonek. ,,Vítám vás na mini koncertu! Jsem moc rád, že se vás tu tolik sešlo! Všechny vybrané peníze budou darovány dětskému domovu Honesty… Snad si zbytek dne užijete stejně jako já!" usmál jsem se a rozhlédl se, kdy jsem pohledem zavadil o první řadu a mé srdce se roztlouklo… Taeminnie! Je tu! Nadšeně jsem se usmál, kdy fans zaječeli. Usmál jsem se, napil se, odložil lahev a začal zpívat Moon. Po Love Belt přišla na řadu pauza, trochu větší. Napil jsem se, převlékl se a vzal si papír s obálkou. ,,Co jdeš psát?" zamrkal Jinki očima. ,,Chci… chci po koncertu být s Minniem, je tu, hned v první řadě!" usmál jsem se nadšeně. ,,To je skvělé," usmál se Jinki. Byl převlečený! ,,Proč jsi převlečený, hyung?" zamrkal jsem. ,,Aby mě poznal ten můj.. půjdeme spolu do aleje.. napsal jsem mu, jak budu vypadat," usmál se. ,,Aha," zamrkal jsem a přikývl, kdy jsem si upravil portek, dal si dopis do kapes džínů a šel zpívat zpět na pódium, kdy začalo Red a já z pódia začal scházet dolů. Fanynky ječely, ale já šel ke dvěma blonďáčkům… Minnie vypadal stejně jako ten druhý hnedle! A taky vedle nich byl rudovlásek. Zpíval jsem, usmál se, dal mu na klín obálku, mrkl a odešel zpět na pódium za křiku fanoušků. Po třech písničkách přišla další pauza. ,,Ty ty fanynky přivedeš do hrobu!" zasmál se Minho, který mi hodil lahev vody. ,,Ale bráško, to se ti jen tak zdá!" zazubil jsem se, poplácal ho po zádech a napil se. ,,Nezdá, jak jsi tam šel... jsou z tebe všichni paf," uchechtl se, kdy jsem se ušklíbl. ,,To víš… kdybys chodil se mnou víc!" zasmál jsem se. ,,To bys mi taky nesměl pořád mizet!" zabrblal a praštil mě po zádech, kdy jsem na něj vyplázl jazyk, ale vyběhl na pódium s novou energií a začal zpívat.

Jeho zpěv byl jako zpěv anděla. Lahodělo to mým uším a já bych ho mohl poslouchat do nekonečna. Navíc… po koncertu chce, abych šel za ním! Byl jsem jako na vážkách. Jsem zamilovaná puberťačka. No, zatím ještě puberťák jsi hele! Ale… žádný ale! Lee Taemine! Štveš mě, jasné? Ne! Jonghyun se po nějaké době loučil, byly čtyři hodiny! Zamrkal jsem očima, ale vstal. ,,Takže, potkáme se později v bytě možná," usmál se Baek, který se mi zdál, že je lehce na vážkách. ,,Jasně," usmáli jsme se s Kibumem, ale objali jsme Hyuna - ano, náš adoptivní bráška se jmenuje skoro stejně jako můj nejoblíbenější zpěvák. Pak jsme se s Kibumem vydali dozadu, tam, kde měla být dodávka. Byla tam! Úžasná! Skoro jako limuzína! ,,Kluci, co tu děláte, sem je vstup zakázán…" Ozval se najednou hlas, kdy jsme se otočili a spatřili toho hnědovlasého kluka! Byl v obleku! ,,M-my.." Zakoktal jsem se. ,,Minho-sshi! To je v pořádku! Jestli jim něco uděláš, tak jsi dneska bez večeře!" ozvalo se… on… ,,Jonghyune…" zamrkal jsem a otočil se na druhou stranu a podíval se na blonďáka. ,,Ahoj, Minnie… jsem rád, že jsi přišel…a jsem rád, že jsem se trefil do školy," usmál se a zamrkal očima.. On… on si tuhle školu vybral sám?! ,,Uhm… já… nečekal jsem, že… přijedeš zrovna sem," usmál jsem se, ale lehce couvl před tím klukem. ,,Je to tu bezva a než jsem odešel ze školy, chodil jsem sem… bráškové sem chodili také a neboj se… tahle gorila… nebo spíše žába, je Minho… můj bráška!" zasmál se, ale došel k hnědovlasému a rozcuchal mu vlasy. ,,Minho, to je Taeminnie," usmál se. ,,Uhm… těší mě," zamrkal jsem a uklonil se. ,,Mě také těší," usmál se hnědovlasý a podíval se na mého brášku. ,,Já… já vám představuji svého brášku Kibuma," pousmál jsem se a přitáhl k sobě blonďáka. ,,Já si říkal, že ti je podobný," usmál se Hyun. ,,Těší mě, Kibume," mrkl na Kibuma a Minho taky. ,,Mě… taky…" Kývl a podíval se na Minha, ale pak sklopil hlavu. ,,Minnie, myslíš, že bys teď mohl jít se mnou?" zeptal se Hyun. Nebyl už v oblečení, v kterém byl na koncertu. Měl na sobě modré sako, bílou košili a bílé džíny. Nemohl jsem si nevšimnout, že se to tu hemží fanynkami, ale ty díky zábranám a mužům v podobných oblecích, jako měl Minho, se sem nemohly dostat. My se sem dostali moc šikovně, vzal jsem Kibuma po kraji, tam nic nebylo! Ale teď bych… počkat… on… on mi řekl, abych šel s ním?! A… a co… budeme dělat?! A Taemine, nemyslíš tak trochu divně? Hele! Ty jsi myšlenka! Tak se sem nevkrádej! ,,Uhm… já… jo.. rád půjdu," usmál jsem se a zamrkal očima. ,,Minho, dej pozor na Kibuma, my se vrátíme brzo, Jinki tu stejně ještě není," usmál se na hnědovláska blonďák. ,,Jasně, ale dej pozor… Víš, že jsem tvoje ochrana," zabrblal. ,,No jo prosimtě," zasmál se, poplácal ho po zádech a mě vzal kolem ramen, až se mi asi zastavilo srdce, ale usmál jsem se a šel s ním. ,,Snad ti nevadí, že nás teď fotí fanynky a možná brzy budeme po celém internetu," usmál se a zamrkal očima. ,,Ne… to je dobré… vždyť i tenkrát v tom parku jsme byli pod palbou fotoaparátů," pousmál jsem se, kdy se Jonghyun zasmál… ach… má tak nádherný smích. ,,Jo, to máš pravdu, skvělý postřeh Minnie…. a mně… mně se to tenkrát v parku líbilo," usmál se, kdy jsem zamrkal očima, lehce chytil rudou barvu, a tak jsem sklopil hlavu. ,,Promiň, jestli tě uvádím do rozpaků," zamrkal očima a usmál se. ,,N-ne to…" Ale nedořekl jsem to, protože mě Hyun přitáhl k sobě do pevného objetí. Okem jsem zahlédl, že jsme v sakurové aleji, všude byly samé sakury a… no… všechno to tu bylo rozkvetlé a nádherné… Jonghyun mi pozvedl za prsty své pravé ruky bradu a já mu byl tak nucen pohlédnout do očí. Ale byl jsem nucen?! Pěkně velké kulový! Já.. já se mu do těch očí podíval moc rád, jen jsem byl rudý snad až dole na chodidlech! ,,Sluší ti to, když se červenáš, tvoje tváře mají barvu sakur, ale zdá se mi, že je máš mnohem krásnější, než jsou lístky sakury," usmál se, pustil moji bradu, utrhl okvětní lístek a lehce mi s ním přejel po tváři. Zůstal jsem na něj jen zírat. On… to je… on je romantik… Mine? Nejsi blázen? Ale kušuj! ,,J-Jongie, j-já…" Začal jsem trochu s koktavým hláskem, ale on se usmál a přiložil prst na moje rty, kdy lístek nechal spadnout na zem. ,,Taeminnie… já si uvědomil jednu moc důležitou věc… proto jsem chtěl, aby byl koncert dnes, chtěl jsem, abys tu byl… sice to byl risk, ale… věřil jsem, že přijdeš… od té doby, co jsme se neviděli já…" Nedořekl to tentokrát on, protože jsem zvedl ruku, odstranil jeho ruku ze svých rtů a nadechl se. ,,Jsi ukecaný člověk Jongie, ale chodíš kolem horké kaše a nechceš mi ublížit, nechceš mě polekat… Ale… i já… já…. já jsem se do tebe zamiloval…" Tak a je to venku! ,,Taeminnie…" Vydechl Hyun šťastně, objal mě, kdy jsem mu objetí pevně oplatil a pak už s ním propojil rty, kdy nad námi byla větvička s okvětními lístky sakury. Bože… první máj… lásky čas… líbání pod rozkvetlou třešní, no, sakura tu třešni určitě krásně nahrazuje... A já… a já vím, že ho mermomocí miluji. Přivřel jsem oči, přesunul ruku na jeho zátylek, zaklonil mu lehce hlavu, sklonil tu svojí a brzy jsme již jazyky zkoumali ústa toho druhého.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama