Stille Orgel - Kapitola devátá

17. dubna 2017 v 7:30 | Kazumi |  Stille Orgel


Ohayou! Krásné Velikonoce vám všem! Předpokládám, že všichni budete vzhůru od ranních hodin, mně se nechce vstávat a jednoduše na svátky typu Velikonoce peču... jsou to divné svátky - šupání pomihodou je pro někoho spíše sadistický čin... Každopádně já vám přináším ne velikonoční vajíčka, ale další díl SO! Užijte si ho... Dino je prostě Dino a já bych byla ráda, kdyby se objevil nějaký koment, abych věděla, na čem jsem... V dnešním díle jako vždy se musí něco semlít... drama? Jo! Přesně tak... ale stále to není drama takové, které nás... Sakra Kazumi, nepředbíhej! :D Už mlčím, užijte si devátou kapitolu :*



Pár: OnHyun
Upozornění: Obsahuje násilí, nadávky? :D Sexuální narážky :D 15+ :P :D




Znáte ty dny, kdy musíte vstávat, ale vy prostě nechcete? Chcete zůstat ležet v posteli a spinkat tak dlouho, jak se vám bude chtít... No, to zrovna já dneska opravdu nemohu! ,,Štěně... vstávej..." Slyšel jsem vzdálený hlas a vlhkost na svém krku. ,,Štěně chce spát," zamručel jsem a ohnal se rukou po té vlhké věci... Jenže... tu ruku někdo chytil! ,,Musíš pracovat... dneska navíc musíme získat mobil..." Otravoval mě dál. ,,Sny nemluví!" Zabrblal jsem. ,,A o čem se ti zdá?" V hlase byla naděje a já už věděl, kde jsem... a kdo jsem... ,,O tom, jak bych nejraději zmlátil Dubu Onewa..." Řekl jsem zcela vážně. ,,Vážně jdu na tebe moc rychle?" Zeptal se provinilý a smutný hlásek. ,,Jo... navíc jsme v akci," zabrblal jsem a otevřel oči, kdy jsem, jak jsem tušil, spatřil Jinkiho. ,,Tak promiň," povzdechl si a sedl si vedle mě do tureckého sedu. ,,Jo… dobrý… musíme zjistit něco o té miniatuře, v dokumentech nic nebylo," povzdechl jsem si, projel si rukou ve vlasech a posadil se. ,,Třeba něco bude v mobilu," zamrkal očima. ,,Snad jo, uvidíme dneska… musíme mu to sebrat… Ten mobil nějakou improvizací sebrat půjde," vydechl jsem a zamyslel se. ,,Takže… nepůjdeme na snídani?" zamrkal Jinki. ,,Ne, ale něco nám schovám v kuchyni, neboj," usmál jsem se, pohladil ho po tváři a zmizel do koupelny, kdy se do mých zad zařezával jeho pohled. Asi bych ho měl přestat tolik trápit, ale tak… já opravdu se raději soustředím na práci, cožpak to není k pochopení? Povzdechl jsem si a umyl se, ale pak se převlékl a vylezl ven z koupelny oblečen. ,,Tobě to vždy tak sluší," zamrkal očima a sjel mě pohledem. ,,Tobě taky, drahoušku," zavrněl jsem a poplácal ho po tvářičce. Jinki zamrkal očima a natáhl ruce ke mně, kdy dál roztomile mrkal. ,,Copak?" zasmál jsem se. ,,Chtěl bych… obejmout," usmál se. ,,Už jsem se začal chystat, že ti jednu vrazim," vydechl jsem, ale objal ho, kdy jsem ho pohladil po zádech. ,,Jůůů… ty jsi mě opravdu objal," usmál se Jinki nadšeně. ,,Jo, ale dávej pozor," usmál jsem se a přejel rukou v jeho vláscích. ,,Jo, ale dávej pozor," usmál jsem se a přejel rukou v jeho vláscích. ,,A na co?" zeptal se. ,,Abys neudělal špatný krok, to by pak nedopadlo dobře," usmál jsem se. ,,Uhm… a.. jak vypadá takový špatný krok?" zeptal se. ,,Třeba mi sáhneš na místo, kde to Dino nemá rád," zamručel jsem a pohladil Jinkiho po zádech. ,,Achjo…" Povzdechl si a dal hlavu na mé rameno, kdy jsem zamručel, když jsem ucítil jeho jazýček na svém krku. ,,Hele jo… nechceš snad o ten jazyk přijít," zamračil jsem se. ,,Dinooo… prosím… dej mi šanci," zamrkal Jinki očima. Kdybys ty hlupáčku věděl… ,,A co uděláš, když ti ji dám?" Pozvedl jsem obočí a odtáhl ho od sebe, kdy jsem se mu podíval do očí. ,,Budu tě milovat!" zamrkal. ,,Ale to mě už miluješ teď," mrkl jsem na něj, podíval se na hodiny a rychle vyskočil na nohy. ,,Promiň zlato, vyřešíme to později, ano? Soustřeď se na misi, po snídani se sejdeme v parku na bosse!" usmál jsem se a vyrazil ven z pokoje, aniž bych zaslechl něco, co by mi dávalo něco na vědomí, jak se zachoval Jinki. Snad kvůli mně nevyskočí z okna… To by tě Minho zabil! No, to asi jo, ale tak… Za to já nemůžu, při akcích musíme být profesionální a nehupsnout do vztahu. Doběhl jsem rychle do kuchyně, kdy jsem se se všemi pozdravil a začal chystat snídani. Kaviár, krevetky, zelenina, ovoce… ten boss si vážně žije jako nějaký král, ale… no, má na to, ale brzy o všechno přijde, brzy přijde i o to, na čem mu záleží… nezáleží mu na jeho dítěti, záleží mu na té bombě, která je možná jiná, než si všichni myslíme, vlastně nikdo z nás neví, co to je… ale ty šifry, musí mít někde tady uloženou miniaturu, díky které popožene tu větší… Všechno musí jít jako na drátkách. Služebnictvo odnášelo a přinášelo talíře se snídaní. Přišlo mi to, že to je skoro jako nějaká večeře nebo spíše oběd. Ale ne drazí přátelé, opravdu to byla pouhá snídaně! Sám Kibum se mi včera svěřil, že vařím opravdu dobře, ale někdy má problém to všechno sníst. Taky proto jsem dnes mu udělal mnohem menší porce k snídani a doufal, že to všechno sní. ,,Hyunnie!" ozvalo se na celou kuchyň, kdy jsem se podíval ke dveřím, kde stál opřený o futra Jinki! Zamračil jsem se a šel k němu. ,,Co je?" vydechl jsem. ,,Musíme jít," mrkl, kdy jsem se zarazil, podíval se na hodiny a pak kývl a vydechl. ,,Parto, potřebujeme jít s mým bráškou nahoru, zvládnete to beze mě?" zamrkal jsem očima. ,,Jasně šéfe, bez starosti!" zvolali všichni s úsměvem. ,,Chcete nechat snídani?" zeptal se mě někdo… nepamatuju si jména… je to zbytečný, vždy jen tipuju a pokud se netrefím, svádím to na podobné tváře nebo krátkou dobu, co se známe… ,,Ano, děkujeme," usmál jsem se, ale odložil plášť a rychle jsme doběhli do pokoje, převlékli se a vyrazili ven. Zapl jsem si hodinky a zalezli jsme do parku, kdy jsem zneškodnil jednu kameru díky hodinkám. ,,Támhle do těch keřů," šeptl jsem a ukázal na keře, které byly hned za lavičkou. ,,Fajn," usmál se Jinki, kdy jsme rychle doběhli ke keřům a já vzal nějakou větev, kdy jsem ji posunul vedle lavičky a oba jsme se schovali. Po chvilce se objevil skutečně boss! Podíval jsem se na Jinkiho, kdy jsme na sebe kývli. Musíme být oba dva teď potichu. Nesmí se nic pokazit. Kolem procházela ochranka, hodně moc lidí. Na hodinkách mi vyjel 3D obraz, kdy jsem se podíval na Jinkiho, ale pak na hodinky. ,,Bude obtížné zasáhnout.." Napsal mi. Chytrý, kdybychom mluvili, boss nás slyší. Ten teď na lavičce seděl a s někým se dohadoval po telefonu v japonštině. Tomu jsem rozuměl a Jinki taky. ,,Neměj obavy… Sleduj…" Odepsal jsem mu a našel si kamery. Všude v domě byl klid, ale lehce jsem přenastavil nějaké nastavení k zabezpečení a v jednu chvíli se od brány začala ozývat siréna! Ušklíbl jsem se. ,,Co to do háje je?!" vyjekl boss a rychle se postavil, kdy nevědomky švihl mobilem do křoví a rozběhl se k bráně spolu s ochrankou. ,,Hele… proč to bylo tak snadný?" zašklebil jsem se, kdy jsem sebral mobil a hned ho napojil na své hodinky. Zjistil jsem, s kým volal, poslal jsem všechny jeho zprávy Taeminovi a začal stahovat veškeré dokumenty. ,,Měl to tam… hajzl…" Kývl jsem, ale dostal se do dokumentů a všechno zabezpečené odpečetil. ,,Koukám, má tam dost kódů," vydechl Jinki, který mi hleděl přes rameno. ,,Jo, to teda…" Vydechl jsem a všechno mu smazal, nahradil to nějakým… ehm… nechtějte raději vědět čím! ,,Na co ty nemyslíš!" zahihňal se Jinki. ,,Jen na to dobré!" zašklebil jsem se, ale vrátil mobil tam, odkud jsem ho vzal, více ho posunul pod lavičku a pak jsme vyskočili ze křoví, kdy… ,,Co jste tam dělali?!" zavrčel na nás nějaký chlápek… z ochranky… mířil na nás zbraní… ,,Hledali jsme tam čočku, vypadla mi," řekl jsem klidně. ,,Tady?" pozvedl chlápek obočí. ,,Jo, tady, přesně tak…" Pokýval jsem hlavou, kdy jsem dal ruku dozadu a rychle na hodinkách začal klikat. ,,Nejsem tak blbej, co jste tu dělali!" zavrčel a odjistil si zbraň, kde měl tlumič. ,,Mhm… tomu bys nerozuměl," usmál jsem se, kdy se ozval alarm z domu, muž sebou trhl a já se po něm vrhl, kdy on vyjekl a kopl mě silně do břicha a namířil na mě zbraň! Sakra! Ale v další chvíli mu někdo ruku dost prudce zkroutil a on místo do mě vystřelil do sebe… ,,Jinki…" Vydechl jsem zhluboka, zasípal po dechu a odkašlal si, kdy jsem se podíval na muže, který spadl na zem. ,,Jak ty mně, tak já tobě… štěně," usmál se, podal mi ruku a já ji přijal, kdy jsem se postavil na nohy. ,,Jo, ještě že tě tu mám," zamrkal jsem a podíval se na chlapa na zemi. ,,Ale co teď s ním?" vydechl jsem a rozhlédl se. ,,Sice je zima, ale oni tu mají všechno vyhřívaný, díky tomu taky tu není sníh… koukej, támhle je bažina s jezírkem a keři, taky vyhřívaný, můžeme ho dát tam," usmál se Jinki. ,,Pravda… jdeme…" Kývl jsem a šli jsme odklidit tělo. ,,Zajímalo by mě, čím topí," zamumlal jsem, ale oba jsme rychle běželi do sídla, vzali si snídani a šli do pokoje. ,,Slyšel jsem, že prý těly těch, kteří jsou nevyhovující," poznamenal Jinki po chvilce ticha mezi námi. ,,Co?" Vykulil jsem očima a na chvilku se zamyslel. Ten chlap, kterého jsem dostal nahoru… Je dost možné, že… no, nějaká pec tam byla… nebo něco podobného! ,,Jo… ale kdo ví, co to je za povídačky, musím jít, opatruj se mi," usmál se Jinki, políbil mě na čelo a zmizel! Prevít… povzdechl jsem si, plácl sebou do postele a přemýšlel. Ještě získat jeho tablet a laptop. ,,Co bych měl s Jinkim dělat.." Povzdechl jsem si nahlas a dal si ruce pod hlavu. ,,Dát mu šanci…" Ozvalo se! Katapultoval jsem se do sedu a na mých hodinkách se objevil Taemin! ,,Cože?" zamrkal jsem očima a díval se na něj. ,,Kdyby sis všímal hodinek… sleduju vás od chvíle, co jste byli v ohrožení… nahnal jsi mi strach bráško… Jinki tě fakt má rád," vydechl, kdy jsem se zamračil a opřel se do polštářů, kdy jsem hodinky sundal z ruky a díval se na brášku. ,,No jo… ale…to přeci nejde… Jsme v akci…" Zamrkal jsem očima. ,,Jongie… já vím, že nechceš udělat žádnou chybu, ale na druhou stranu… on tě opravdu miluje a je to bezva kluk.." Usmál se Minnie. ,,Minnie, vždyť… on je strašně perverzní… ty ho neposloucháš každý den!" vydechl jsem. ,,Protože se mu líbíš natolik, že se nedokáže držet!" ozval se hlas Minha! ,,Minho, musím si promluvit s bráškou o samotě!" zasmál se Minnie. ,,No jo, rodinné problémy, mizím k laptopu prohledat ty dokumenty z mobilu!" zasmál se, kdy se Minnie spokojeně usmál, ale podíval se na mě. ,,To je všechno hezký, ale já se nedokážu změnit ze dne na den," povzdechl jsem si. ,,Ale to nevadí… mohl bys mu dávat menší náznaky, že to myslíš vážně," usmál se Taemin. ,,Já to dělám…." Zabrblal jsem. ,,Takže se ti líbí?" usmál se Minnie, kdy jsem se zamračil. ,,To je moje věc!" zabrblal jsem zase. ,,Ale no ták… bráško!" zazubil se Minnie. ,,Fájn, dejme tomu, že se mi líbí.. ale nedokážu mu tolik otevřít své srdce, jasné?" vydechl jsem. ,,To mi stačí!" uculil se Minnie, kdy jsem zavrtěl hlavou. ,,Jsi příšera," usmál jsem se. ,,Ty větší!" Vyplázl na mě jazyk, kdy jsem se uchechtl a podíval se na hodiny. ,,Příšero, musím jít chystat oběd," usmál jsem se. ,,Jasně, příšero, já jdu koukat na ty dokumenty, zase se mi ozvi.." Usmál se. ,,Hele! Dnes jsem to v plánu neměl!" zasmál jsem se, kdy Minnie uraženě vyšpulil pusu. ,,Tse! To si budu pomatovat!" zasmál se. ,,Tak pamatuj!" uculil jsem se. ,,Taky že budu, zlomte vaz, jde do tuhýho… v sobotu do dvanácti hodin musí být akce dokonána… jinak jde všechno ke dnu… seberte mu laptop a tablet… vím, že nemáte moc společného času, ale během čtvrtka a pátka ty věci musíte získat," řekl vážně Taemin. ,,Vím…" Kývl jsem. ,,Jo a… říkal jsem, nezabíjet… ale je to jako házet hrách o zeď… Tak si dávejte pozor," usmál se. ,,Nemají nám lézt do rány!" zasmál jsem se. ,,Máte dávat pozor," zašklebil se Minnie. ,,No jo prosimtě, zatím se měj!" zazubil jsem se, kdy jsme se s Minem rozloučili, já vypl hovor a šel se převléci do kuchařského úboru, v kterém jsem pak šel chystat oběd, který jsme podávali přesně ve dvanáct! Pak jsme měli oběd my, kdy si Jinki sedl ke mně. ,,Nemluvil si s kluky?" zeptal se mě pološeptem. ,,Jo… koukají na dokumenty… Minnie nás viděl od kritické chvíle a říkal, že si máme dávat větší pozor.." Kývl jsem. ,,No, to se mu kecá, když je hezky v teplíčku za monitorem," zabrblal potichu a začal jíst. ,,Jak jinak, musí mít vždy poslední slovo… každopádně, musíme sebrat laptop a tablet…. Vše musí být hotové do sobotního poledne… jde do tuhýho, Jinki," řekl jsem vážně a podíval se Jinkimu do očí. ,,Jo… s tím jsem počítal…" Kývl, kdy jsme dojedli v tichosti, já umyl s ostatními nádobí, kdy jsem to i utřel a následně šel na španělštinu s Kibumem. Po ní jsem měl volno jen hodinu, tu jsem využil ke spánku a pak šla hned na řadu japonština, při které jsem Kibuma zkoušel. Vážně… s Jinkim jsme se zase setkali až na pokoji, kdy byl zase první umytý on a já teprve vylezl z koupelny v pyžamu! Nebudu se tu producírovat v županu! ,,Škoda, že sis nevzal župánek," zavrněl Jinki, který byl rozvalený v posteli. ,,Můžu, ale leda na pyžamo," zašklebil jsem se a lehl si dál od něj, kdy on ke mně stejně přilezl a přitiskl mě k sobě. ,,Já vím… že nemůžeš beze mě vydržet," zašklebil jsem se a uvelebil se v jeho objetí. ,,Dino," špitl Jinki a více mě objal. ,,Mhm?" zamručel jsem a zavřel oči. ,,Jak to chceš zítra udělat s laptopem?" zeptal se mě a hladil mě po zádech, kdy jsem měl každou chvilkou chuť ho vykastrovat… ,,Musíme do bossovy pracovny," vydechl jsem. ,,Ale ta je chráněná," zamrkal Jinki očima. ,,No… ale zvenčí… uvnitř ne… musíme se dostat z knihovny do pracovny…" Kývl jsem. ,,Z knihovny do pracovny? Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě. To je oslík! ,,Jednoduše… musíme prozkoumat knihovnu a zjistit, kde se ukrývá druhý vchod do pracovny… musí tam něco být…. Prostě musí, chápeš?" usmál jsem se a zavrtal si hlavu do jeho hrudi víc, kdy jsem poslouchal jeho rychle tlukoucí srdíčko. To je vážně blázínek… ,,Chápu," vydechl nakonec rezignovaně. ,,To jsem rád, teď už spinkej, dobrou noc… musíme zítra jít na to v pět… nestihneme všechno, ale musíme si udělat strýčka Příhodu na pátek," usmál jsem se. ,,Jo, to bychom měli…" Vydechl Jinki a já se mu podíval do očí. ,,Děkuju za dnešek a… dobrou noc," usmál jsem se, políbil ho na rty a zase usnul jako šípková Růženka v jeho náruči… Ten kluk ze mě musí mít neskutečně moc rozházené hormony…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TaeHee TaeHee | 17. dubna 2017 v 10:02 | Reagovat

Awww už se těším na další díl DINO a Onew jsou boží 😍😍

2 kazumipise kazumipise | 17. dubna 2017 v 10:13 | Reagovat

[1]: Budu se snažit ho napsat brzy <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama