Kapitola XII. - SŠ

5. dubna 2017 v 6:09 | Kazumi |  Střípečky štěstí
Po delší době, omlouvám se, ale času moc není :( Snad brzy to bude lepší, užijte si dnešní kapitolu ^^


Ze stáje s velkou dvojkou přímo ze seníku šlehaly ven plameny. Amálka spatřila nějakou osobu a vrhla se za ní. Jakmile nás ta osoba spatřila, dala se na útěk. Já začla okamžitě volat hasiče a pískla jsem na Amálu. Konečně jsem se jim dovolala a vyklopila ze sebe adresu. Otevřela jsem bránu, Sabina nebyla doma. Písla jsem Gábině, aby okamžitě přišla na ranč. Neváhala jsem ani minutu, Amála se vrátila s něčím v hubě, ale nevěnovala jsem jí pozornost a jen ji okřikla, aby si sedla. Vzala jsem z jiné stáje provazy a chtěla otevřít těžká vrata do dvojky. Neměla jsem času na zbyt. Po kapsách jsem hledala ten správný klíč. Konečně jsem ho našla a vrata se odemkla. Vletěla jsem dovnitř a dala koním kolem krků provazy. Všichni hlasitě pořehtávali. Grena, Miška, Wild a Neklan byli již venku v ohradě, když přiběhla Gábina a dala se se mnou do práce. Hasiči tu taktéž byli. Najednou se ozvalo praskání a spadl trám.
Ale ne! Přímo v místě, kde byl box Golden! Rozlil se mi pot strachu po celém těle. Okamžitě jsem se tam rozeběhla. Koneckonců, ona zůstala v plamenech poslední. V skrytu duše jsem doufala, že ještě žije. Slyšela jsem, jak mě hasiči volali zpátky, ale já si dala přes obličej mikinu a doběhla ke Golden. Kolem ní všude šlehaly plameny a přímo za ní byl onen spadlý trám. Hodila jsem Golden kolem krku laso a odsunula hořící dveře, naštěstí jsem našla místo, kde nehořely. Zatáhla jsem za provaz a potřebovala ryzku vysoukat z boxu a vyvést ven, navíc jsem se bála, že provaz chytne, Golden se pustila se mnou ven. Ale byla docela vystrašená a nedala se zastavit. Letěla jsem s ní ze stáje a povedlo se mi ji nasměrovat rovnou ke kruhovce. Tam jsem ji nechala vběhnout a zavřela dveře.
Laso bylo ohořelé, takže jsem trochu škubla a hned z Golden spadlo. Samotná Golden v kruhovce běhala, jak smyslů zbavená. Všimla jsem si, že ke mně všichni běželi. Hned ke mně přiběhla zdravotnice a už už mě chtěli odnést.
,,Nene to je dobrý, nic mi není," odmítala jsem kolečkové křeslo. Ano nechápu k čemu, ale kyslíkovou bombičku jsem si přeci jenom vzala. Hlavně, abych nemusela poslouchat tátu. Nadechla jsem se kyslíku.
,,Děkuju za vyvedení Golden, takže žádnej kůň už tam není?" optala se Sabča, která byla hodně vyděšená, a já jen zavrtěla hlavou.
,,Tak to je dobře," usmála se zkroušeně Sab a odešla koukat na dohořívající zbytky stáje.
Děsná podívaná. Všechna výbava byla fuč. Byli tu policajti, vyslechli každého, hlavně mě.
,,Děkuju, že jsi vyvedla Wild," pokusila se o úsměv Gábi a objala mě.
,,To byla maličkost. Kdybych nešla s Amálkou ven, tak by nebyl žádný z koní, protože by se to přeneslo na ostatní stáje. Pamatuješ si na to zapraskání na půdě, jak jsme si myslely, že to byla kočka nebo kuna. Určitě to byl ten žhář. V podstatě chtěl své dílo sledovat, ale já mu s Amálou zhatila plány," usmála jsem se a přemýšlela, ale Gábi přišla s nápadem dřív.
,,Tak víš ty co? Budem pátrat na vlastní pěst. Zítra vezmem nějaký dva koně na vyjížďku, ty si vezmeš Amču a dáš jí čuchnout k tomu kusu hadru, co strhla z toho člověka. Ještě že jsem ho těm policajtům pak vzala, stejně už z něj odebrali vzorky," Gabča chtěla povídat dál, když tu přijela její mamka a dala se do řeči s mým tátou. Došly jsme k nim a já pozdravila Gabčinu mamku a Gabča zas mýho tátu.
,,Holky, zítra nemusíte do školy, zda-li tedy chcete tady pomáhat. A v pátek také nemusíte nikam chodit," usmála se mamka Gabči, my se s Gábi na sebe udiveně podívaly a pak objaly svého člena rodiny.
,,Plány jdou podle plánu," zasmála se Gabča, když jsme šly ke kruhovce, kde sem a tam lítala Golden.
Po chvilce se uklidnila. Spatřila jsem, že měla ohořelou hřívu. Z původních padesáti centimetrů, měla už jenom deset. Ocas tehdál deset centimetrů nad zemí, byl nad zemí zhruba třicet centimetrů a po těle měla popáleniny. Přišel táta se svým náčiním a v doprovodu Sabiny se pokusil otevřít kruhovku, ale raději vycouval, protože Golden nějak zdivočela. Nikoho k sobě nepustila, ani mě.
,,Jestli to takhle půjde s Golden dál, nevím co s ní udělám," posmutněle svěsila Sabča hlavu a já dostala nápad.
,,Zkusila bych s ní metodu zaříkávače koní. Zhruba před dvěma lety jsem měla se Sisinkou soustředění. Navazovaly jsme na sebe větší důvěru a leccos si pamatuju. Dělala jsem pak hodně kurzů, za těch šest let alespoň sto padesát. Mohla bych to zkusit?" optala jsem se a s tázavým pohledem koukla na Sabču. Ta jen pokrčila smutně rameny.
,,Buď ale opatrná, nevíš, co se ti může stát a hlavně se zeptej svýho otce," koukla jsem se na taťku a ten jen přikývl.
Poslala jsem mu vzdušnou pusu a přemýšlela, co dělat. Gabča do mě dloubla a odtáhla pryč.
,,Takže zejtra vezmem na provětrání Sněženku a Geru. Já si vezmu Snížu. Prošmejdíme to tu a pak se vrátíme a ty si zkusíš tu metodu. Jsem tak ráda, že budu uvolněna ze školy. Stejně bychom měli míň hodin," pokusila se zasmát Gábi a já jí následovala do stodoly. Skupina dospělých o něčem diskutovala a my si vlezly s Gabčou na seno.
,,Hmm co to?" zašmátrala jsem v seně po tom, co mi přejelo přes nohu, která mi trošku zajela do sena. Nahmatala jsem provázek. Určitě to nebyl provázek, kterým se vázalo seno.
,,Myslím si, že ten dotyčný chtěl podpálit i stodolu, ale tak trošku se mu to nepovedlo. Skočíme ven pro poliše?" usmála jsem se zákeřně.
,,Ty jo. Na co ty ještě nenarazíš," zasmála se Gab a vyšly jsme ven.
,,Páni policajti, zatím co Vy jste nenašli ani jednu stopu, my hned našly dvě. Nejdřív ten hadr a teď provázek," řekly jsme s Gabuš téměř sborovně a usmívaly se od ucha k uchu.
,,No nepovídejte slečny. Ukažte nám to," vedly jsme je k senu a ukázaly provázek.
,,Je to napuštěné petrolejem," řekl jeden z policistů a vytahoval provázek a šel podle něj. Vedl až ke dveřím stáje dvě, no spíš k jejím zbytků.
,,Takže tu chtěl zapálit provázek s petrolejem, aby se ujistil, že shoří vše," přemítala jsem nahlas a Gabuš pokývala hlavou.
,,To ano, ale jaký měl k tomu důvod," říkala sama pro sebe, ale nahlas, Gábi.
,,To už není Vaše starost slečny, nechte to na nás policii," odpověděl stroze policajt a Gábi se na mě otočila a udělala úšklebek.
,,Nechte to na nás policii," pitvořila se po něm, když odcházel. Já se začla smát, čapla jsem Gab za ruku a letěla s ní k ohradě. Tam jsme chvilku mlčky pozorovaly zachráněné koně. Ti se k nám za chvíli přiblížili a jako by děkovali.
,,Vsadím se, že budem mít záhadu vyřešenou dřív než oni," pronesla Gab znechuceně k projíždějícímu policejnímu autu.

Ještě chvíli jsme stály u ohrady a pak odešly už domů. Byl to náročný den. Doma jsem si o tom povídala s tátou a mamkou. Amálka dostala větší porci a já unavena šla do sprchy a rovnou zalehla do postele. Ještě jsem písla Jess, jak se věci mají a za chvilku pochrupovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama