Kapitola VIII. - CdT

10. března 2017 v 8:00 | Kazumi |  Cesta do tajemna
Čím více se blíží 20. březen, tím větší mám obavy... Budu obhajovat svoji ročníkovou práci, kterou jsem dělala na téma Sebepoškozování... Snad se povedla a já den před ní sním několik set čokolád :D Užijte si tuhle část ^^


...Být po boku krále, když jsem byla zvyklá žít v normálním světě s prezidenty... To je teprve dobrodružství!....

Dny pomalu plynuly, nepočítala jsem, jak dlouho jsem v královské družině, jak dlouho jsem spolu s královskou družinou trénovala. Ametys i ostatní měli ze mě radost, že se tak snadno učím a je ve mně skrytý talent, který se ovšem už ukázal tenkrát při večeři.

Dnešní den byl pěkný, slunce bylo na nebi, kdy byla obloha naprosto bez mráčku. Krásný pohled byl z věží, protože hrad stál na kopci nad mořem, blízko k horám. Opravdu byl krásný rozhled po krajině.

,,Leo!" rozezněl se hlas po chodbách, když jsem akorát byla na balkoně svého pokoje, který jsem dostala před pár dny, byl blízko k pokoji krále a také k ostatním mladíkům.

Vešla jsem do pokoje, natáhla na sebe zbroj a vykoukla ze dveří.

,,Ano?" usmála jsem se a podívala se do očí Alexe.

,,Ametys chce, aby celá družina došla hned do rytířského sálu, už tam šel s králem, těžko říct, co se bude dít," usmál se mladík, který se za tu dobu, co tu jsem, se stal mým největším přítelem a více jsme spolu začali spolupracovat, i když jsem bývala i po boku Rhiela.

,,A jéjej, jdeme," zasmála jsem se a zavřela pokoj, kdy jsem si ještě zkontrolovala pohledem, jestli mám veškerou výzbroj, což jsem měla naštěstí, jen jsem si upravila klobouk a plášť.

,,Kde jsou ostatní?" podívala jsem se zkoumavě na mladíka.

,,No, ty musíme najít," zazubil se Alex a já se ušklíbla.

,,Tak hádám, že někdo bude určitě v kuchyni, třeba takový Leris," zasmála jsem se a protáhla se lehce v ramenou.

,,To zní velmi pravděpodobně," zasmál se mladík, kdy jsme několika zkratkami v tajných chodbách došli ke kuchyni, odkud se ozývalo chrápání.

,,Potichu," mrkl na mě, ale zprudka otevřel dveře a kuchařka skoro nadskočila leknutím, když nás spatřila, jak jsme vletěli dovnitř.

Ona akorát totiž spala s rukama křížem a hlavou skleslou, ale náš vpád ji probudil. V rohu ujídal potají Leris z mísy, kde byl asi tvaroh. Kuchařka začala rudnout, podívala se na nás, ale zrudla ještě víc, když zahlédla mladíka, který se cpal zbytky tvarohu. Začali jsme se smát, ale Leris našpulil pusu a podíval se na nás velice ublíženě.

,,Dělej, máme být v rytířském sále, buď tam do pěti minut, jinak tě stihne trest, jiný, než schytáš od kuchařky," zasmála jsem se, ale raději rychle vystřelila ode dveří, když kuchařka popadla koště a nejdříve chtěla vyrazit po nás.

Alex mě hned následoval se smíchem, kdy já si otřela slzu od smíchu, který mě trochu zdržoval v běhu, ale odkašlala jsem si, oddechla si a zahnula ke královské zahradě.

,,Tak ještě najít ty tři," zazubil se mladík a já kývla, ale podívala se k houpacím sítím, které byly ve stínů stromů. Bylo jich tam osm, akorát pro královskou družinu i krále, kdy právě ve třech leželi tři mladíci.

,,Mám nápad," zazubila jsem se na Alexe, který se na mě podíval, pozvedl obočí, ale zazubil se, když jsem vzala tři vrhací dýky.

Usmála jsem se, soustředila se a postupně švihla všechny tři dýky do stromů, kdy dýky přeřízly provazy tak, aby každý z mladíků sletěl na zem. Oni vykřikli, zaskučeli a hned vyskočili s přípravou k boji. My se začali smát.

,,Máme být v rytířském sálu! Přidejte!" houkl na ně se smíchem Alex.

,,Počkejte! To si vypijete!" zakřičeli za námi mladíci a rozběhli se, ale my na nic nečekali a rozběhli se pryč do hradu a vzali to znovu zkratkami, rozdělili se, kdy se rozdělili i mladíci za námi, ale my je zavedli šikovně do spojovací chodby, kde se srazili, zatímco my se dostali šikovně až ke dveřím sálu a plácli si.

,,Ti nás budou mít rádi," zasmál se Alex.

,,Jo, úplně nejvíc, a to jsem si myslela, že Rhiel je ten, který je nejvíce zábavný," zazubila jsem se, ale zaklepala na dveře sálu.

,,Do popředí jsme se dostali my dva," ušklíbl se mladík, ale otevřel mi dveře, když se ozvalo, že můžeme vstoupit.

Kývla jsem na Alexe a vešla dovnitř, kdy jsem se dívsky poklonila a Alex vystřihl pěknou poklonu. Otočili se na nás dva mladíci, kdy ten jeden zkoumal, proč nás je zatím tak málo.

,,Kde jste nechali ostatní?" podíval se na nás Ametys, když jsme se s mladíkem napřímili.

,,Řekli jsme jim to, ale oni nás chtějí uškrtit," usmál se zeširoka Alex.

,,Ale budou tu do pěti minut, to jsme jim řekli," usmála jsem se, kdy se Ametys podrbal na hlavě, ale povzdechl si s úsměvem.

My si raději přešli k nim, kdy se ozvalo hromadné zaklepání.

,,Koho to sem čerti nesou, vstupte," ozval se Frau a dovnitř vpadli čtyři mladíci, kteří byli udýchaní a mě s Alexem si prohlédli s jiskrou v očích, kdy jsem se nevinně usmála.

Mladíci se poklonili také a vydýchávali se.

,,Menší trénink kondice vám jistě neuškodil, nebo snad máte zlost vůči svým přátelům z družiny?" podíval se Frau klidně na čtveřici, která se podívala svému králi do očí.

,,To ne Vaše Veličenstvo, jen mě prozradili před kuchařkou, ale je pravda, že jsem neměl být takový nenápadný," poškrábal se na hlavě nevinně Leris, kdy se Frau uchechtl.

,,To ovšem oni nemohli vědět," usmál se mladík a podíval se na ty tři.

,,My jsme byli v sítích, když se najednou provazy na stromech praskly, nejspíše díky Leině dýce," pousmál se Rhiel a já se nevinně usmívala.

,,To zas máte ponaučení, že máte mít silnější provazy, které nic nepřeřízne," mrkl na mladíky Frau.

,,Máte pravdu," kývli mladíci a tím pádem bylo vše urovnané - no, žít v našem světě, tak by to dopadlo naprosto jinak!

,,A dostaneme se k bodu, proč jste tady. Hrozí nám další válka. Král Sokroi z Katei zbrojí. Přišlo nám to od zvědů, že to nevypadá dobře, ale nejsou to stále informace, že by to byla pravda. Navíc je nám známo, že se na hradě skrývá další zrádce," podíval se do našich očí král a já se podívala po všech mladících a skousla si ret.

,,Nezní to moc dobře, já vím. Poslední bitva proběhla nedávno a vládci z okolních zemí si myslí, že má vláda by měla být drsnější, ale tomu já nikdy nechci propadnout. Nechci dopadnout jako můj otec...," povzdechl si Frau a já viděla zálesk v jeho očích.

,,Potřebuji, aby ona škodná byla zničená, co nejdříve. Je těžké ho najít, já vím, ale věřím vám. Je vás sedm, Lea s Alexem jí půjdou po krku," podíval se na mě a Alexe král, kdy jsme s mladíkem kývli a podívali se na sebe se škodolibým úsměvem.

,,Rhiel s Roonem pojedou k hranicím se zemí Katei, chci vědět veškeré informace. Nevydávejte se za členy královské družiny," podíval se Frau na dva mladíky, kteří přikývli a jemně se poklonili.

,,Ostatní budou po mém boku jako nadále, to samosebou platí i o Alexi a Lee, aby nevzbudili podezření, ale musíme mít oči na stopkách. Dávejte si moji milí pozor," usmál se Frau, kdy dokončil svoji řeč.

,,Na nás se můžete Vaše Veličenstvo spolehnout," poklonil se Ametys a podíval se na nás, kdy my sborně přikývli a poklonili se.

,,Jsem rád, že vás mám, teď vás čeká jediné, trénink," mrkl na nás král a odešel si sednout na svoji židli.

,,Odplata nadešla...," usmál se škodolibě Leris a podíval se mým a Alexovým směrem.

,,Alexi...," podívala jsem se na mladíka, který si prohrábl rukou vlasy.

,,Chtějí dostat za vyučenou..," zazubil se Alex a já kývla.

,,Takže pět proti dvěma?" zazubila jsem se i já.

,,Já jsem váš dozor," usmál se Ametys.

,,Takže se připravte na své pozice," podíval se na nás velitel královské družiny.

Mrkla jsem na sebe s Alexem, kdy jsme dali hlavy k sobě a domluvili se na taktice. Půjdeme proti čtyřem, což nebude nic hrozného, ne? Dohodli jsme se a mrkli na sebe. Tasila jsem svůj meč a usmála se zářivě.

,,Stejně nechápu, jak se můžeš tak usmívat, Leo, za chvilku přijdeš o úsměv," zazubil se Roon.

,,Bez kecání, připravte se..," řekl rázně Ametys.

Já polkla, ale usmála se. Se soupeři jsme se uctivě pozdravili a já se usmívala, ale mrkla na Alexe. Ametys vyřkl začátek boje a my najednou s mladíkem vyrazili na druhý konec ke dveřím, dál od čtveřice mladíků, která proti nám vyběhla. Usmáli jsme se, ale sledovali je s úsměvy na rtech, když se k nám pomalu blížili, vyběhli jsme proti nim. Já běžela po pravé straně, Alex po levé, ale náhle já přeběhla na levou stranu a Alex na pravou, takže mladíci si trochu popletli nohy a já vykryla ránu Rhiela, který sice zavrávoral, ale hned zaútočil.

,,Ty potvůrko!" zašklebil se Rhiel.

,,Nenechám tě vyhrát..," zazubila jsem se, nadskočila a uskočila před ranou od Lerise.

,,Leo, dej si pozor!" houkl na mě Alex, když jsem měla nechráněný záda a najednou musela urychleně udělat hvězdu do strany.

,,Díky!" houkla jsem na něj, ale vytáhla si dýku, vykryla další dvě rány od obou mladíků a dávala si na ně pozor. Alex musel bojovat proti proti Roonovi a Rolfovi.

,,Leo teď!" ozval se najednou Alex, kdy jsem se usmála.

,,Jistě příteli," zazubila jsem se, ale najednou vyskočila do vzduchu, odrazila se od jednoho sloupu, udělala salto a tím se dostala za Rolfa a Roona, kteří se museli rychle přeorientovat na mě, protože jim Alex zmizel za těmi dvěma.

Tohle se jim mohlo stát v boji, proto to nebylo proti pravidlům a já hned dravě útočila. Oba mladíci zasyčeli, když jsem měla možnost je zneškodnit, ale já ještě neměla dost a jen si s nimi hrála.

,,Oni si z vás vystřelili... no opravdu," rozchechtal se Frau, ale sledoval to dál s úsměvem na rtech.

Zazubila jsem se, ale šla do podřepu, ohnala se po nohách mladíků a vyskočila zase do vzduchu, udělala jsem krok dozadu a narazila do sloupu, až jsem si skoro vyrazila dech, protože to bylo silný. Odkašlala jsem si, zkřivila tvář, kdy mladíci chtěli natáhnout meče k mému krku, ale já se rychle obtočila kolem sloupu a vyrazila mečem proti meči Rolfa.

,,Alexi, teď!" křikla jsem tentokrát já, kdy mladíci nejspíše očekávali, že se zase vyměníme, ale v tu chvíli kdy jsem měla udělat salto a mladíci mě chtěli ve výskoku chytit za ruce, jsem místo toho já chytla je za nohy a oni se křikem sletěli na zem a já se zazubila, ale dala meč ke krku Rolfa a rychle odskočila, když druhý mladík se rozhodl, že po mně vystartuje, protože dýka nebyla tak rychlá a hlavně dlouhá, aby dosáhla k Roonovu krku.

Alexovi to nepomohlo, stále měl proti sobě dva mladíky. Já se jen pousmála a bojovala proti Roonovi. Bojoval se vší tendencí mě dostat. Samozřejmě jen na oko, nesměli jsme se zabít.

,,Dostala tě Rolfe," pousmál se Ametys na mladíka, který si musel stoupnout k jeho boku.

,,Jsou moc aktivní," zazubil se Rolf.

,,Jen neopakujeme stejné věci, to by bylo nudné," ušklíbla jsem se, kdy jsem vykryla ránu Roonovi, jemu se povedlo mi vyrazit meč z rukou, kdy udělal otočku, ale já šla proti němu, zarazila svoji dýku do jeho meče.

Dívala jsem se mu do očí, ale zatlačila na jeho meč a zapřela se do svých nohou. Najednou jsem ucítila pohyb za sebou, ale věděla jsem, kdo to je. Byl to Alex, který se ke mně natiskl a já se pousmála na Roona, ale sáhla volnou rukou k opasku Alexe, kde měl dýku a tu si vzala. Než mladík přede mnou stihl zareagovat, uskočila jsem do strany, meč sjel po dýce a já obě dýky chtěla přiložit k jeho krku, ale on rychle máchl mečem, zaútočil dravě po mně, kdy jsem rychle uskočila dozadu a zkřížila dýky, kdy se do nich zahryzl meč Roona. Podíval se mi do očí, které zářily adrenalinem. Alex přiložil k srdci Rhiela meč, kdy si mladík povzdechl, ale boj pro něj skončil. Ještě zbývali teda Leris s Roonem.

,,A je vyrovnáno, krásný boj," usmíval se král, kdy já se udýchaně zazubila, ale zase uskočila, kdy to tentokrát Roon vybral, byl zapřený, ale hned zaútočil do strany, kam jsem odskočila, musela jsem nechat dýky zkřížené a netušila, jak se ho zbavit.

Moje mysl pracovala na plné obrátky. Nějak ho dostanu. Přemýšlela jsem nad tím. Zapřela jsem se do dýk pořádně, udělala krok vpřed a Roon mě začal tlačit taky. Narazila jsem do něčích zad. Alex měl taky zahryzlý meč o meč Rhiela.

,,Tři...," začal Alex, kdy jsem se usmála, v mých očích to zajiskřilo.

,,Dva...," nadechla jsem se a najednou zase uskočila, ale otočila se rychle dozadu a jedna z dýk se zahryzla o Lerisův meč.

Mezitím totiž odskočil i Alex, který chytil ruku Roona, když nečekaně přepadl. Nečekal to a cítil, jak se ostří meče Alexe přiblížilo k jeho krku. Já mezitím druhou dýku přiložila ke krku mladíka, když jsem měla druhou ruku s dýkou volnou. Tu jednu jsem měla stále s dýkou zahryzlou o meč.

,,Hej! Chyběla vám jednička!" začertil se Roon, když souboj pro ně skončil.

My se podívali s Alexem na sebe, když jsme propustili ze spárů ty dva a plácli si. Zazubili jsme se a pokrčili rameny.

,,Kdo říká, že tam ta jednička musí být?" mrkla jsem na mladíky a protáhla se.

,,Skvělý boj! Úžasný, Leo, ty ses skvěle zlepšila, po boku Alexe ti to jde skvěle," usmál se Frau, kdy já se jeho směrem s úsměvem poklonila.

,,Děkuji Vám za Vaši chválu, ale největší zásluhu na tom mají Vaši pobočníci, protože nebýt jich, nevypracovala bych se na nynější pozici rychle," usmála jsem se.

,,Až na to, že v ní talent byl od začátku," zavtipkoval Ametys a kývl, abychom si podali všichni navzájem ruce. Já se vydýchala, ale vrátila dýku Alexovi a vzala si svůj meč ze země.

,,Vy dva spolu spolupracujete nejlépe, ale Leo, ty taky spolupracuješ s Rhielem, že ano?" podíval se na mě Frau.

,,Ano, to jest pravda, jsem zvyklá spolupracovat se všemi," kývla jsem s úsměvem.

,,To je dobře," usmál se Frau a přikývl.

,,Ale stejně si myslím, že nejlépe jí to opravdu jde s Alexem," usmál se Ametys.

Já se jen usmívala, ale pak jsme byli posláni za našimi novými úkoly. Jak tohle jen může dopadnout?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama