Žít či nežít

16. února 2017 v 12:55 | Kazumi |  Básničky
Druhá lehce depresivní.. No... pokusím se napsat normální jednou :D Ale ty písničky k tomu svádí!



Nikde tu nebyl klid,
kolem nás byl lid.
Křičel naše jméno,
připravila jsem si dělo.
Chystalo se k vypuknutí války,
budou to jen samé smutky a nářky.

Kdo tu válku chtěl?
Já to určitě nebyla,
naděje na vítězství ubyla.

Do očí mi šly slzy,
jak mě tohle všechno mrzí.
Chci zpět ke své rodině,
co žije v nedaleké dědině.

Mají o mě strach?
Když nás postihl krach,
neměla jsem na výběr,
vojna přišla,
všechny brala,
i mě si sebou sebrala.

Teď tu stojím,
hledím smrti vstříc,
nenastavím jí hrdě líc.
Budu bojovat za svůj život,
nenechám se zabít,
i kdyby mě všichni měli klít.

Velitel hlásí pal,
já ukrývám v sobě žal.
Naposledy si vzpomenu na rodinu,
pak vidím samou mlhovinu.
To je prach od pušek,
sklonila jsem se pro svůj obušek.
Zapálila jsem jej,
jiskra skočila,
já jsem svůj kanon zapálila.

Nadechla jsem se a vydechla,
velká rána se ozvala.
Nepřátelé padají smrti vstříc,
sledují moji líc.
Čekám na konec boje,
avšak marně.

A už konec myšlenkám,
zabraňuji vzpomínkám.
Odhazuji pryč svoji přilbu,
nevnímám tu okolní palbu.
Schovávám se pod keře,
namotávám si své kadeře.

Schovala jsem se,
všude byla divná energie,
když na bitevním poli zavládla smrtelná magie.
Já své druhy zradila,
ale s vlastním životem se vrátila.
Vrátila jsem se ke svým milým,
a mohla být nadále tvorem živým.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 16. února 2017 v 13:06 | Reagovat

Moc pěkně napsaný :)
Jako bych se v tom viděla

2 Kazumi Kazumi | 16. února 2017 v 13:51 | Reagovat

[1]: Děkuji moc ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama