Merry Christmas! - Kapitola II.

24. prosince 2016 v 18:13 | Kazumi |  Merry Christmas
I wish you a Merry Christmas
I wish you a Merry Christmas
I wish you a Merry Christmas
I wish you a Merry Christmas

Dobře, Kazumi přestává kopírovat a jen se opakuje s tím, že vám přeje nádherné Vánoce. Dneska je 16.12., ale tento příběh vychází 24.12., doufala jsem, že zvládnu sepsat více kapitol v jednom dni, ale střední je záhul. Přesto si dávám záležet a přes víkend toho napíšu více. Tenhle příběh je pro mě neskutečně emoční a já věřím, že nejsem jediná, kdo si jej užívá, no, jestli čtete tuto kapitolu, tak vás to asi musí bavit :D

Spousta z vás jistě již sedí u štědrovečerní večeře a papá kapra, salát a popíjí víno, pivo, šampáňo anebo džus.. Kazumi právě nyní píše další kapitolu, kouká na Byl jednou jeden král, čuchá vůni řízků, ale stále nemůže jíst :D Brzy ale poletím papat salátek, popíjet cidera a papat kuřecí řízek, protože kapra nerada :D (=navíc doma kapra nemáme, ostatní mají vepřové, ale Kazumi holt musí mít něco vyjímečného). Pokud tento příběh někdo čte, tak mu přeji nádherné počtení ^^ :*

Tae~ , tady další část tvého dárku ^^



Jsme bez upozornění, obsazení stále stejné ^^



Ten blonďáček byl neskutečně milý. Už to, jak se vyjadřoval. Vážně, takhle se nemůže chovat člověk, který je zlý. Dovedli jsme ho k našemu domu, kdy Taeminnie odemkl dveře a pustil nás tři dovnitř. ,,Je tu koupelna, kuchyně, jídelna, obývák, šatna, záchody a spižírna. V horním patře jsou čtyři pokoje, koupelna, záchod a jedna taková místnost navíc," usmál jsem se a svlékl svůj kabát z Hyuna. ,,Ale jen dva pokoje jsou obydlené a dva jsou volné, tak jeden z nich bude tvůj," usmál se Onew a kývl na mě s Kibumem. Usmál jsem se a opatrně s Keyem vzal Hyuna znovu v podpaždí. ,,A-ale já..," nadechl se blonďáček. Vypadal úplně zmateně, ale já ho chápal. Chápal jsem ty jeho oči, které byly ve zmatku. Může nám věřit? Má odpověď je ano, ale jak to bude brát on? ,,Nic neříkej Jongie, jsi zmatený, odvedeme tě do koupelny, opláchneš se," usmál se Kibum, kdy blonďáček zamrkal očima. ,,Tady máš čistý ručník, šampóny tam jsou a našel jsem i nějakou svoji menší košili, džíny, boxerky a ponožky. Tak si to můžeš vzít." Objevil se najednou před námi Taemin. To je kluk šikovný, po kom to asi má! Můj malý šikovný bráška. Předtím jsem si všiml, že vyběhl schody nahoru. ,,D-děkuju," zamrkal překvapeně očima. Usmál jsem se a poplácal ho lehce po zádech. Neměl by se vážně ničeho bát. ,,Všechno je dobrý, umyj se a my na tebe počkáme. Beztak Kibummie s Onewem ještě musí dodělat večeři," zazubil jsem se. ,,Jo, náš appa s ummou umí skvěle vařit!" zasmál se Minnie, kdy se zubil, až se po nás blonďák podíval zaraženě. Minnie vážně umí podávat věci jako na podnose! Aigoo, někdy nechápu, jak může být tak naspeedovaný, ale já mu do pití nikdy nic nedal! Teď bych mu tam nejraději dal prášky na spaní. ,,Ale neměj obavy, nejsme nájemní vrahové, nic, jen se jdi umýt," usmál jsem se, podepřel ho s Keyem jej zavedl do koupelny. Věci, které donesl Minnie, jsme dali na pračku. ,,Špinavé oblečení nech na zemi, někdy později ho uklidíme, neměj strach," usmál se Kibum. ,,D-dobře," zamrkal a nadechl se. Jednoduše jsem nyní chytal trochu jiný pohled, protože jsem přeci jen absolvent psychologické střední a on je takový zvláštní psychologický případ… Minho, ty jsi případ! ,,Nic se neděje, až budeš, tak vyjdeš z koupelny a dáš se chodbou ke schodišti, naproti němu se nachází průchod do obýváku. Tam nás najdeš," usmál jsem se na něj, ale vyšel jsem i s Kibumem ven z koupelny. ,,Myslíš, že byl dobrý nápad, jej sem přivést? Nebude mít dárky," povzdechl si Kibum. ,,Hyung! Jak takhle můžeš mluvit, já se s ním klidně o dárky rozdělím," zabrblal jsem. ,,Nemusíš, z našeho společného účtu jsem vybral peníze a teď mi přišly poukázky na nákup oblečení a obuvi." Objevil se u nás Onew a mával se zabaleným balíčkem. ,,Jé, ty jsi boží," zazubil se Taeminnie. ,,Já vím!" zasmál se Jinki. ,,Ale teď do práce, Minho s Minem připraví stůl," usmál se. ,,Rozkaz šéfe!" zazubil jsem se, zasalutoval a rozesmál se. Kluci odešli se smíchem do kuchyně. S Taeminem jsme prostírali stůl v jídelně. Udělali jsme jednoduchou červeno bílou ozdobu, kterou jsme měli v celém domě. ,,Bóží!" zazubil se Minnie, když jsem doaranžoval kytku na stole. ,,Taky si říkám," zazubil jsem se a šel pro skleničky. ,,Nezapomněli jste dát jedno místo navíc?" ozval se hlas Onewa. ,,Proč?!" zasmál jsem se. ,,Snad nejsi pověrčivý!" smál se Min. ,,Ne, ale je lepší mít sudý počet, pokud jste nezapomněli na našeho hosta,'' mrkl na nás Kibum, který donesl lahev se šampusem, který můžeme. Jo, nikdo z nás nemůže pít alkohol. Po chvilce se ozvaly kroky, kdy se v místnosti objevil v džínách a košili roztomilý blonďáček. Minho! Přestaň! Nic neříkám... ,,Jé, tobě to sluší," usmál jsem se a šel k němu. ,,Děkuju...," zamrkal očima. ,,Super! Jsem rád, že ti to je... teda, padne ti to, že jo?" zazubil se Taeminnie a šel k nám taky blíž. ,,Uhm.. jo, je to dobré," usmál se a nejistě se rozhlédl se kolem sebe. ,,Jonghyunnie, měli bychom ti ještě něco říct," usmál se vážně Onew. ,,A-a co?" zamrkal zmateně. ,,Neboj, neřeknou ti, že jsme masoví zabijáci," zasmál se Taeminnie. ,,Víš… Onew a já jsme partneři," zamrkal očima najednou Kibum a šel k Jinkimu a objal ho. ,,A to je něco špatného?" pousmál se blonďáček a zamrkal očima. ,,Uh, to ne, ale jen… je lepší vědět pravdu, jestli ti to nevadí, nepříčí se ti být ve společnosti….," nadechl se Kibum. ,,Dvou gayů," doplnil ho Onew. ,,Ne… je to vaše věc, mně do toho nic není," zamrkal očima a usmál se. Ach, on má tak boží úsměv! Minhoo… zavrčel na mě hlásek, kdy jsem ho přehlížel.


Nejradši bych v té sprše zůstal hodně dlouho, ale nemohu, protože vím, že tu nejsem doma. Vylezl jsem po chvilce ven, kdy jsem se osušil a oblékl si oblečení, které mi donesl rudovlásek. Taeminnie! Jo, pamatuju si ho. Oblékl jsem se a z kalhot, které byly na zemi, vytáhl řetízek, který jsem si zapl kolem krku. Od mamky… Zatřásl jsem hlavou, osušil si vlasy a pak vyrazil z koupelny rovnou do jídelny, kterou jsem poznal po hlasech kluků. ,,Jé, tobě to sluší," usmál se Minho a šel ke mně. ,,Děkuju...," zamrkal jsem očima. ,,Super! Jsem rád, že ti to je... teda, padne ti to, že jo?" zazubil se Taeminnie a šel k nám taky blíž. Ten je až moc milý, proč to? ,,Uhm.. jo, je to dobré," usmál jsem se a nejistě se rozhlédl se kolem sebe. ,,Jonghyunnie, měli bychom ti ještě něco říct," usmál se vážně Onew. Zabijou mě? Prodají mě do otroctví?! Proboha Hyune, to by tě nenechali se vykoupat. ,,A-a co?" zamrkal jsem zmateně očima. ,,Neboj, neřeknou ti, že jsme masoví zabijáci," zasmál se Taeminnie. Jo, to mě uklidňuje… ,,Víš… Onew a já jsme partneři," zamrkal očima najednou Kibum a šel k Jinkimu a objal ho. Jé, těm to sluší. To vadí, že jsou jiné orientace? ,,A to je něco špatného?" pousmál jsem se a zamrkal očima. ,,Uh, to ne, ale jen… je lepší vědět pravdu, jestli ti to nevadí, nepříčí se ti být ve společnosti….," nadechl se Kibum. ,,Dvou gayů," doplnil ho Onew. Proč by mi to vadilo? ,,Ne… je to vaše věc, mně do toho nic není," zamrkal jsem očima a usmál se. ,,Už mám hlad...," ozval se Taemin, ale upravil mi lehce límeček. ,,Už pro to jdeme, tak se posaďte," usmál se Onew, kdy zmizeli i s Kibumem v kuchyni nejspíše. ,,Tak jo, já si sednu s Kibumem a Minho s tebou," usmál se Minnie a posadil se na pravou stranu na druhou židli. ,,A-ale vždyť jste bráchové..," zamrkal jsem očima. Přeci se kvůli mně nerozdělí. ,,Dobrý Jongie, my nejsme siamská dvojčata, ačkoliv to tak někdy vypadá," usmál se Minho, vzal mě kolem ramen a dovedl ke stolu, kdy mě usadil po své pravici, takže já budu sedět po levici Jinkiho. ,,Dobře... děkuju," vydechl jsem. ,,Asi ti začneme počítat, kolikrát to děkuju dnes ještě použiješ. My to děláme rádi, rádi pomáháme lidem, rádi pomůžeme tobě...," usmál se Kibum, který akorát šel s tácem, kde byly talíře s lososem a rýže. ,,Ale když... vpadl jsem vám sem tak nečekaně," povzdechl jsem si. ,,Pokud vím, tak jsme tě sem přitáhli spolu s Kibumem," zazubil se Minho vedle mě. ,,Jo, Minho má pravdu," zazubil se Onew, kdy akorát zapálil svíčky. Kluci rozdali talíře, byl tam losos s rýží a zeleninou. Vstali jsme. ,,Takže, jsem moc rád, že jsme se znovu sešli po roce u jednoho stolu, u kterého se střetáváme již pár let. Dnešním dnem se naše parta rozšířila o jednoho člena, o nového kamaráda a dobrého přítele. Jonghyunnie, vítej a veselé Vánoce bando," usmál se Jinki, kdy jsem zamrkal. ,,Teď ty," šeptl Minho a jemně do mě strčil. ,,J-já nevím, co bych měl říct... jsem neskutečně dojatý, myslel jsem si, že lidská srdce jsou už navždy zacelená a straní se lidí, kteří jsou na ulici, ale vy jste mi ukázali i v té hodině, že jsem se hodně moc mýlil. Nemám slova, pronést prosté děkuji, nesplatí to, co pro mě děláte, ale chci vám všem popřát veselé Vánoce, ať se vám ve vašem životě daří," usmál jsem se a lehce se mi zaleskly oči. Kluci se na mě usmáli a Minho stiskl rameno. ,,Přidávám se ke přání Jinkiho i Hyunnieho, budu velmi rád, když se naše pětice nikdy nerozpadne. Věřím, že se Jongie bude v naší společnosti cítit úžasně, protože náš čtyřlístek je dle mě nádherným společenstvím. Veselé Vánoce parto," usmál se Kibum. ,,My," začal Minho. ,,Bychom," doplnil ho Minnie. ,,Vám." ,,Chtěli." ,,Popřát." ,,Veselé." ,,Vánoce!" ,,Hodně." ,,Štěstí." ,,Zdraví." ,,Buďte." ,,Tu." ,,S.'' ,,Námi." ,,Ještě." ,,Spoustu." ,,Let.'' ,,Jonghyunnie." ,,Vítej!" Usmáli oba kluci najednou, kdy předchozí slova říkali skoro jako naučenou větu. Oni jsou dvojčata! A ne že ne. Usmál jsem se. ,,Děkuju," vydechl jsem, ale přiťukli jsme si, napili se a usadili se. ,,Dobrou chuť dongsaengs," zazubil se Onew a začal jíst. ,,Dobrou chuť," usmál jsem se a dal se do jídla hned po Jinkim.

Jongie je vážně úžasný. Minho, ale ty ho neznáš. Ne? Znám jeho jméno. Hach, to je toho! On mě taky nezná! ,,Uh, to ne, ale jen… je lepší vědět pravdu, jestli ti to nevadí, nepříčí se ti být ve společnosti….," nadechl se Kibum. ,,Dvou gayů," doplnil ho Onew. My se to s Minniem dozvěděli, když jsme se setkali. Jsou úžasní a myslím si, že to Hyunovi vadit nebude. ,,Ne… je to vaše věc, mně do toho nic není," zamrkal očima Jongie a usmál se. Jo, má určitě velké srdce. ,,Už mám hlad...," ozval se Taeminnie, ale upravil Hyunův límeček. Taky už jsem měl celkem hlad. ,,Už pro to jdeme, tak se posaďte," usmál se Onew, kdy zmizeli i s Kibumem v kuchyni. Jak si asi sedneme? ,,Tak jo, já si sednu s Kibumem a Minho s tebou." Mé myšlenky uťal Minnie. Vždy sedíme spolu... že by můj bráška... ne to je blbost. Taeminnie se posadil na pravou stranu na druhou židli. ,,A-ale vždyť jste bráchové..," zamrkal očima Hyun. ,,Dobrý Jongie, my nejsme siamská dvojčata, ačkoliv to tak někdy vypadá," usmál jsem se, vzal ho kolem ramen a dovedl ke stolu. Usadil jsem se a posadil ho po své pravici, kdy on bude sedět po levici Jinkiho. ,,Dobře... děkuju," vydechl. On je tak slušný, skromný a já nevím, co ještě. ,,Asi ti začneme počítat, kolikrát to děkuju dnes ještě použiješ. My to děláme rádi, rádi pomáháme lidem, rádi pomůžeme tobě...," usmál se Kibum, který akorát šel s tácem, kde byly talíře s lososem a rýže. ,,Ale když... vpadl jsem vám sem tak nečekaně," povzdechl si Hyunnie. To vůbec nevadí. Je to skoro jako zázrak, navíc on je malý, hotový malý zázrak. ,,Pokud vím, tak jsme tě sem přitáhli spolu s Kibumem," zazubil jsem se. ,,Jo, Minho má pravdu," zazubil se Onew, kdy akorát zapálil svíčky. Jo! Jasně že ji mám! Zazubil jsem se, kdy Onew s Kibumem rozdali talíře a do pohárků nalili šampáňo bez alkoholu. ,,Takže, jsem moc rád, že jsme se znovu sešli po roce u jednoho stolu, u kterého se střetáváme již pár let. Dnešním dnem se naše parta rozšířila o jednoho člena, o nového kamaráda a dobrého přítele. Jonghyunnie, vítej a veselé Vánoce bando," usmál se Jinki, kdy Jongie zamrkal. Teď by měl mluvit on, je druhý nejstarší, ale asi neví, že by měl mluvit. ,,Teď ty," šeptl jsem a jemně do něj strčil. ,,J-já nevím, co bych měl říct... jsem neskutečně dojatý, myslel jsem si, že lidská srdce jsou už navždy zacelená a straní se lidí, kteří jsou na ulici, ale vy jste mi ukázali i v té hodině, že jsem se hodně moc mýlil. Nemám slova, pronést prosté děkuji, nesplatí to, co pro mě děláte, ale chci vám všem popřát veselé Vánoce, ať se vám ve vašem životě daří," usmál se a lehce se mu zaleskly oči. On je tak... Minho! Usmál jsem se a stiskl mu rameno druhou rukou, v které jsem nedržel skleničku. ,,Přidávám se ke přání Jinkiho i Hyunnieho, budu velmi rád, když se naše pětice nikdy nerozpadne. Věřím, že se Jongie bude v naší společnosti cítit úžasně, protože náš čtyřlístek je dle mě nádherným společenstvím. Veselé Vánoce parto," usmál se Kibum. Tak a teď jsou na řadě dvojčata! ,,My," začal jsem. ,,Bychom," doplnil mě Minnie. ,,Vám." ,,Chtěli." ,,Popřát." ,,Veselé." ,,Vánoce!" ,,Hodně." ,,Štěstí." ,,Zdraví." ,,Buďte." ,,Tu." ,,S.'' ,,Námi." ,,Ještě." ,,Spoustu." ,,Let.'' Mrkli jsme na sebe s Minniem. ,,Jonghyunnie," začal Taeminnie. ,,Vítej!" Usmáli jsme se oba najednou. Sice jsme od sebe o čtyři měsíce, ale to nemění nic na tom, že se dokážeme doplňovat jako pravá dvojčata. Jongie se usmál. ,,Děkuju," vydechl, kdy jsme si všichni přiťukli, napili se a usadili se. ,,Dobrou chuť dongsaengs," zazubil se Onew a začal jíst. ,,Dobrou chuť," usmál se Hyun a dal se do jídla hned po Jinkim. ,,Dobrou chuť," usmál se a pokýval hlavou Kibum. ,,Dobrou chuť," usmáli jsme se s Minniem najednou, ale bráška mě nechal jíst prvního, kdy jsem se usmál. Z obýváku k našim uším doléhaly koledy, které byly puštěné. Všichni jsme spokojeně mlčky jedli, občas se napili a usmívali se.



,,Tak a jdeme na dárečky!" zvolal nadšeně Taemin, když jsme dojedli a dopili šampus, který byl dokonalý, stejně tak i celá večeře. ,,Bylo to výborné," zamrkal jsem očima a usmál se. ,,Jsme rádi, že chutnalo," usmál se Onew, ale začal sklízet s Kibumem ze stolu. ,,J-já vám pomůžu," vydechl jsem rychle a vstal. ,,N-e-e to je dobré, jen jděte s Minhem a Minem do obýváku, my hned dojdeme," mrkl na mě Kibum. ,,A-ale já tu nechci být jako nějaký… obtěžovatel, co nic neudělá," zamumlal jsem. ,,Ale jdi ty… aby ti to nebylo líto, můžeš později pomoct s úklidem domku od světýlek," zazubil se Minho, ale vstal a vzal mě kolem ramen. ,,Jo, bráška hyung má pravdu!" zazubil se Minnie a vzal mě kolem druhého ramene. ,,Dobře..," vydechl jsem a zamrkal očima, kdy se kluci se mnou vydali do obýváku… ,,Ten stromek je úžasný," vydechl jsem, když jsem spatřil nádherný stromek. ,,Zdobili jsme ho celkem dlouho," usmál se Minnie, ale mrkl na Minha, který kývl. ,,Jongie hyung, počkáš tady chvíli?" usmáli se na mě. ,,J-jo, klidně," usmál jsem se zvědavě. ,,My se hned vrátíme," usmáli se, kdy odběhli, ale v tu chvíli se v místnosti objevili už Kibum s Onewem. ,,Kluci šli nahoru?" zeptali se, ale sedli si na velké křeslo. ,,Já nevím… ale slyšel jsem je na schodech," usmál jsem se a kývl. ,,Sedni si na pohovku, ať nám nevyneseš spaní," usmál se Kibum. ,,J-jo," zamrkal jsem očima a posadil se. Po chvilce kluci doběhli, kdy se Minho posadil vedle mě a Minnie šel kolem stromku a usadil se hned vedle Minha. ,,Kdo si zahraje na rozdávače dárků? Na Santu? Ježíška? Dědu mráze?" zasmál se Onew. ,,Jáá!! Jsem nejmladší!" vypískl nadšeně Minnie. ,,Je fakt, že poslední Vánoce rozdával Minho, tak do toho Mine," zazubil se Jinki, kdy jsem zamrkal očima. ,,Jo, moment!" ozval se Kibum, vstal z křesla a zaletěl do kuchyně, kdy jsem překvapeně zamrkal očima. Po chvilce Key došel a donesl na stůl pět hrnků, dva velké džbány a cukroví. ,,Hnědá a bílá čokoláda k vašim službám," zazubil se a spokojeně se posadil do náruče Onewa, který pustil televizi. Taeminnie vstal a šel ke stromku, kdy Minho nalil pro sebe bílou čokoládu a Minovi hnědou. ,,Jakou chceš?" usmál se na mě. ,,Bílou… prosím," usmál jsem se a zamrkal očima, kdy jsem vykulil oči, když najednou přede mnou stál Minnie s jedním trochu větším dárečkem!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama