Kapitola šestá - NŠ

15. prosince 2016 v 8:45 | Kazumi |  Nová šance
Nová Šance je tady, mám ve wordu kapitoly stavěné jinak, ale tam mi vychází kapitoly na takových 10 000 slov a to mi blog nedovolí :D Užijte si to ^^



,,Jo?" otočila jsem se a málem mi spadla vidlička. Stál přede mnou Davian s kyticí růží.
,,Mohla by ste mi prosím odpustit?" podíval se na mě. Stoupla jsem si.
,,Dobře, všechno dobré a prosím, tykejme si," usmála jsem se.
,,Pro tebe," usmál se a podal mi kytici.
,,Děkuju," pousmála jsem se a podala mu ruku. Takže bylo mezi námi vše dobré, já se navečeřela a vydala se s Kiou do postele, kdy jsem si dala kytici do vázy v pokoji.
,,Zítra v šest nástup!" Zavolal na mě ještě táta na schodišti.
,,Jasně!" Zavolala jsem, nastavila budíka a s Kiou v posteli usnula.

Přesně v pět ráno mi začal vyzvánět budík. Protáhla jsem se a Kiara s kňouráním také.
,,No šup šup, vstáváme je ráno," zasmála jsem se a vrhla se k oblečení, které jsem si včera připravila, a začala se převlékat.
Vzala jsem si rajtky s tmavě zelenou látkou, kromě černého celokoženého sedu. Na to jsem si navlékla černé chapsy se stříbrnými cvočky a zapla. Košili jsem měla tmavě zelenou, propletenou stříbrnou nití a černými knoflíčky. Dala jsem si na hlavu černý klobouk a seběhla dolů. Kia dnes zůstane doma, bude to lepší. Vzala jsem si něco k snídani a velkou pet lahev se šťávou z manga a papáji. Byla to dobrota a hlavně dobrá dodávka energie. Vždy jsem vstávala hodinu před nástupem, bylo to pro mě lepší. Vyběhla jsem z domu a rovnou do stáje, kde byla Classy.
,,Ahoj brouku," usmála jsem se na ni a pohladila po krku.
Šla jsem jí do síťky doplnit seno a připravit ranní krmení. To jsem jí podstrčila a podrbala. Na box jsem dala zábranku a vydala se pro čištění a transportky. Mezitím, co klisna jedla, jsem jí začala čistit. Odfrkla si, když jsem jí dočistila a ještě rychle přetřela srst leskem, kopyta namazala a nalakovala, překontrolovala jsem hřívu s ocasem, jestli se tomu nic nestalo a byla jsem spokojená. Vzala jsem ohlávku s vodítkem a nasadila to klisně. Hubkou jsem jí otřela oči, nozdry a hubu.
,,Tak jdeme," podrbala jsem kobylku.
Připla jsem vodítko a vyvedla klisnu ven z boxu. Šla jsem s ní ven a trochu se tam s ní proběhla po dvoře a zastavila u uvazoviště. Přinesla jsem si deku, bandáž na ocas a kamaše. Opatrně jsem namotala bandáž na ocas a na nohy nasadila kamaše a radši donesla i botičky. Ve stáji se objevily i ty tři holky, co se mnou byly na jízdárně, když jsem tam byla s Prescy.
,,Ahoj Jasmine, můžeme ti tykat, že jo?" usmály se na mě.
,,Ahoj, jasně. Koňáci jsou přece jedna parta," usmála jsem se na ně. Dala jsem Classy na hřbet deku a pozapínala.
,,Co jedete?" zeptaly se mě holky.
,,Barely, tyče a trail," usmála jsem se na ně a podrbala Classy po krku.
,,Ale nebojte, jedeme mladé koně do čtyř let," zasmála jsem se a odvázala Amy. Holky se usmály a za chvilku měly připravené koně.
,,Kde má být nástup?" podívaly se na mě všechny tři.
,,U přepraváku. Jdeme," kývla jsem na ně, kdy to jdeme bylo myšlenko na klisnu.
Mlaskla jsem a Classy se se mnou rozešla. U přepravníku jsme se zastavily, pootočily a stály. Dorazily i holky a za nedlouho táta s Brantlym, přesně včas. Táta postupně s Brantlym začali nás čtyři kontrolovat.
,,Jasmine Jasmine....," podíval se na mě otec.
,,No?" pousmála jsem se.
,,V pořádku," usmál se.
,,Aha, nesměju se," zasmála jsem se.
,,Lepší," přikývl a pokračoval dál.
,,Už to vypadalo, že jsi úsměv zapomněla v pokoji," usmál se Brantly.
,,No to se neboj," podívala jsem se na něj s úšklebkem a podrbala Classy.
,,Zavést koně do přepravníku a začne kontrola vybavení," dal další povel táta.
Jako první jsem šla s Amy já, dala jsem ji k druhému boku, odkud ji pak vezmu, protože se přepravák otevíral z obou stran. Přivázala jsem ji a zkontrolovala, zda tu je opravdu všechno krmení a dostatek vody v napaječkách. Zavřela jsem ji tam, pohladila a šla ven. Táta se mnou udělal rychlou kontrolu, jelikož u mě bylo jasné, že budu mít vše. Nasedla jsem do auta vedle Brantlyho.
,,Tak, co ty budeš dělat na závodech?" usmála jsem se na mladíka.
,,Pomáhat s přípravou koní a hlavně s psychikou holek, jedou poprvé," podíval se na mě s úsměvem.
,,Opravdu poprvé? Aha, tak to chápu," usmála jsem se a vytáhla mobil. Přišla mi zpráva.
,,Kdo ti píše?" zeptal se mě Brantley se zájmem.
,,Holly, ta dívka, co u nás byla v zimě na brigádě. Ptá se mě, jestli na tyhle závody jedu," usmála jsem se a napsala stručnou odpověď.
,,Ta s oceněním fotografky?" zamrkal zvědavě mladík.
,,Ano ta," kýla jsem a dala mobil do kapsy. Táta s třemi holkami nastoupil a podal mi velký koš. Obsahoval jídlo a pití pro nás.
,,Maminka nezahálela." zasmála jsem se a podívala se na holky dozadu.
,,Jak se těšíte na první závody?" usmála jsem se na ně.
,,Nervozita," řekly všechny tři naráz.
,,To bude dobrý," mrkla jsem na ně a sledovala dění kolem silnice. Pak jsem si hlavu položila na Brantlyho rameno a na chviličku si zdřímla, protože jsem potřebovala nabrat trochu energie.
,,Jas, budeme na místě," zaslechla jsem hlas. Probudila jsem se, zívla si, protáhla se a rozkoukala se.
,,No jo krása, staré dobré závodiště," usmála jsem se a odpásala se.
,,Přesně tak," usmál se táta.
Vyvedla jsem si Amy ven, přečistila ji a rovnou nastrojila. Brantley mi klisnu podržel a já se šla převléci a nasadila si klobouk na hlavu. Byla jsem spokojena se svým i klisniným vzhledem. Vyšla jsem ven a vzala si Amy.
,,Sluší vám to," usmál se na mě táta.,,Děkujeme," oplatila jsem mu sladký úsměv a nasedla do sedla. Holky byly štěstím bez sebe a já sledovala Brantlyho, jak nás ohlašuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama