First Meeting - Kapitola třetí

9. prosince 2016 v 6:30 | Kazumi |  First Meeting

Příběh se nám sune dopředu trochu pomalu, ale tak... napínáme vás co nejvíce! Hlavně, když už přidávám, i když ho nemáme celý dopsaný :D Tohle zkrátka bude příběh na psaní maličko delší dobu, takže během tohoto příběhu budu přidávat i ty další, protože jinak by to tu zelo prázdnotou :D Užijte si dnešní, již třetí, kapitolu a zatím Sayonara ^^

Zastoupení:
Jonghyun - Kazumi
Taemin - TaeHee
Minho - Kazumi
Kibum - TaeHee
Onew - Kazumi


Vážně je tak showbyznys krutý? Ale vždyť… budeme jedna velká skupina. Pokud se více poznáme, tak přeci… můžeme fungovat skoro jako jedna velká rodina ne? Hyune, ty přemýšlíš celkem dost dopředu! Minho zavrtěl hlavou. ,,Taky nemám otázky," pousmál jsem se a kývl. Kluci taky zavrtěli hlavami. ,,No tak skvělé, takže zítra..," usmál se, kdy vstal a začal si s námi potřásat rukou a my pak s ním vyšli z kanceláře. ,,Minnie, mám radost, že to nakonec dopadlo takhle, pořád spolu budeme moci chodit zpívat..," pronesl najednou Jinki k Taeminovi a objal ho. ,,Já jsem taky moc rád, že tě tam budu mít Onew hyung..," usmál se Taemin. Podíval jsem se na Minha. Měl jsem už docela hlad. ,,Kluci, nechtěli byste si jít někam sednout? Do kavárny nebo restaurace, že bychom se více seznámili?" usmál jsem se a podíval se na ty tři. ,,Mohli bychom do té sushi restaurace, co jsme tam byli po tom kurzu!" usmál se najednou Minho, kdy jsem se podíval na něj a pokýval s úsměvem hlavou, ale zase se podíval na Kibuma tedy Keye, Onewa a Taemina. Jo, na Minha jsem předtím nekoukal, protože on by se mnou zaručeně šel! ,,Jo, to by mohlo bejt fajn, Taeminnie, půjdeš taky, ne?" Podíval se Onew na Taemina, který pokýval nesměle hlavou. ,,Key-sshi?" Podíval se Jinki na Kibuma. ,,Jo, tak jo...," pousmál se a urovnal si sluchátka. ,,Super, jdeme," usmál jsem se, ale pozapínal si knoflíky u saka a vyrazil chodbou k výtahu. ,,Pojď honem..." Čapl Onew Taemina za ruku a táhl ho ke mně, Minhovi a Kibumovi do výtahu, kdy Taemina asi omylem strčil přímo na mě. ,,Promiň...," pípl a couvl ode mě dál. Podíval jsem se na něj s úsměvem. ,,Nic se nestalo, Taeminnie. Mně jsi neublížil," zamrkal jsem s úsměvem. ,,Výtah je trochu těsnější," dodal jsem s úsměvem a více se přisunul ke stěně a šířil kolem sebe neskutečně pozitivní energii. ,,To by šlo asi těžce, když je tak maličkej...," uchechtl se Minho do mého ucha. ,,Tak dej bacha, abych neublížil tobě, žirafo," pošeptal jsem mu a zazubil se. Vystoupili jsme z výtahu a šli ven z budovy. ,,Kibume, Hyune... Vy jste... No... Sourozenci?" usmál se Jinki. ,,Ne, nejsme," usmál jsem se a zavrtěl hlavou. ,,Přesto tak vypadáte," zamumlal Minho, kdy jsem se pousmál. ,,A vy jste s Taeminem sourozenci?" zeptal jsem se s milým úsměvem. ,,My? Ne, nejsme...," usmál se Onew na Taemina, který zavrtěl hlavou. Aha, taky shoda příjmení? ,,A kam půjdeme?" zeptal se Jinki. ,,Tady za rohem je levná, útulná a hlavně většinou prázdná restaurace," usmál jsem se. ,,Je to jen kousek," pokýval Minho hlavou a my zabočili, kdy jsem ukázal na velkou ceduli. ,,To je ona," oznámil jsem. ,,Fajn...," usmál se Jinki a otevřel dveře restaurace. Vstoupili jsme dovnitř, pozdravili a já si sundal sako, kdy jsem si ho hodil přes rameno a šel k jednomu stolu pro pět lidí. ,,Sednem si sem?" usmál jsem se. ,,Uhm.." Kývli ostatní a usadili se. Jinki si sedl na kraj a Taemin vedle něj. Kibum si sedl naproti. Usadil jsem a Minho blížeji ke mně. ,,Dobrý den, vítáme vás u nás, tady máte naši dnešní nabídku," usmál se číšník a podal nám pět jídelních lístků. ,,Děkujeme," usmál jsem se a vzal si ho. ,,A vy se znáte?" Podíval se Kibum na mě a Minha. ,,Byli jsme spolu na kurzech rappu a tam jsme se poznali," usmál jsem se. ,,Aha, to je náhoda, že vás pak dali, do stejné skupiny..," usmál se Onew a podíval se do lístku. ,,Víme to od včerejška," usmál se Minho. ,,A vy se znáte s Taeminem?" pousmál jsem se, ale podíval se do lístku a pak zase na ně. ,,Potkali jsme se na zpěvu... Ale, nevěděli jsme, že budeme spolu ve skupině...," usmál se Onew. Áhá, tím se to všechno vysvětluje! ,,Ale... Já mám dojem, že jsem tě už někde viděl zpívat Jonghyune..." Prohlédl si mě Onew zamyšleně. Nejraději bych to tady nevytahoval na světlo, menší zkušenosti se zpěvem… a hudební škola. Skousl jsem si ret, usmál se a pokýval hlavou. ,,Zpíval jsem duet se Shin při její comeback stage," pousmál jsem se. ,,Jo! Koukal jsem na to..," usmál se. ,,A Minha jsem párkrát viděl v televizi, jak hrál fotbal, nebo nějaké fotky v nějakých časopisech," zamrkal na Minha. Usmál jsem se a kývl. ,,Jo, to je dost možný," zamrkal očima Minho. ,,Kibume, ty jsi z Daegu?" usmál jsem se a podíval se na černovláska. ,,Jo, jsem..." Pokýval hlavou. ,,Asi je to slyšet...," usmál se. ,,Trochu," usmál jsem se. ,,Asi si dám sushi s mangem, lososa s avokádem a obyč sushi," usmál jsem se po nějaké chvilce vybírání, i když to asi později změním. ,,Minnie, ty vůbec nemluvíš...," usmál se Jinki na Taemina. ,,A ty se divíš? Když jsem nejmladší...," zamrkal, kdy se zase podíval do lístku. A nejroztomilejší. To jsem ale nevypustil. ,,Na věku nezáleží," usmál jsem se. ,,Do kolikáté chodíš, Taeminnie?" zeptal jsem se ho mile. Minnie se na mě podíval, kdy zamrkal. ,,Do sedmý...," odpověděl. Usmál jsem se a pokýval hlavou. ,,Tady v Soulu?" pousmál jsem se. To se bojí? Vždyť nejsem vrah. Asi tak vypadáš! Co když skrýváš pod tou košilí kudlu?! A jak by se tam asi vešla, ty chytrej?! Zavrtěl hlavou. ,,V Číně, v Pekingu... Proto mám tolik času... Ve škole jsem obvykle jednou, nebo dvakrát za měsíc...," vysvětlil, kdy položil lístek. Zamrkal jsem překvapeně očima. ,,Aha, to se máš," usmál jsem se a dal stranou lístek.


,,Pojď honem..." Čapl mě Onew za ruku a táhl k výtahu. Jako, na Jonghyuna mě vážně strčit nemusel! Ještě se naštve! ,,Promiň...," pípl jsem a couvl od něj dál. On se ale usmál. Zase ten jeho milý úsměv. ,,Nic se nestalo, Taeminnie. Mně jsi neublížil," zamrkal s úsměvem, až jsem se zachvěl. ,,Výtah je trochu těsnější," dodal s úsměvem a více se přisunul ke stěně. Konečně se výtah zastavil. Vystoupili jsme z výtahu a šli ven z budovy. ,,Kibume, Hyune... Vy jste... No... Sourozenci?" usmál se Jinki. ,,Ne, nejsme," usmál se Jonghyun a zavrtěl hlavou. ,,Přesto tak vypadáte," zamumlal Minho. ,,A vy jste s Taeminem sourozenci?" optal se Hyun s milým úsměvem. On se usmívá, jako by se z něj každou chvílí mělo stát lízátko! ,,My? Ne, nejsme...," usmál se Onew na mě, kdy jsem zavrtěl hlavou. ,,A kam půjdeme?" zeptal se Jinki. ,,Tady za rohem je levná, útulná a hlavně většinou prázdná restaurace," usmál se Hyun. ,,Je to jen kousek," pokýval Minho hlavou a my zabočili, kdy Hyun ukázal na velkou ceduli. ,,To je ona," oznámil. ,,Fajn...," usmál se Jinki a otevřel dveře restaurace. Vstoupili jsme dovnitř, pozdravili a šli ke stolu pro pět lidí. ,,Sednem si sem?" usmál se. ,,Uhm.." Kývli jsme my ostatní a usadili se. Jinki si sedl na kraj a já vedle něj. Kibum si sedl naproti. "Dobrý den, vítáme vás u nás, tady máte naši dnešní nabídku," usmál se číšník a podal nám pět jídelních lístků. ,,Děkujeme," kývl jsem. ,,A vy se znáte?" Podíval se Kibum na Jonghyuna a Minha. ,,Byli jsme spolu na kurzech rappu a tam jsme se poznali," usmál se. ,,Aha, to je náhoda, že vás pak dali, do stejné skupiny..," usmál se Onew a podíval se do lístku. ,,Víme to od včerejška," usmál se Minho. ,,A vy se znáte s Taeminem?" pousmál se na nás Hyun, ale podíval se do lístku a pak zase na nás. Ten jeho úsměv je strašně nakažlivý! ,,Potkali jsme se na zpěvu... Ale, nevěděli jsme, že budeme spolu ve skupině...," usmál se Onew. ,,Ale... Já mám dojem, že jsem tě už někde viděl zpívat Jonghyune..." Prohlédl si ho Onew zamyšleně. Jo, mám stejný dojem! ,,Zpíval jsem duet se Shin při její comeback stage," pousmál se. ,,Jo! Koukal jsem na to..," usmál se Onew. ,,A Minha jsem párkrát viděl v televizi, jak hrál fotbal, nebo nějaké fotky v nějakých časopisech," zamrkal Jinki na Minha. ,,Jo, to je dost možný," zamrkal očima Minho. ,,Kibume, ty jsi z Daegu?" usmál se Hyun a podíval se na černovláska. ,,Jo, jsem..." Pokýval hlavou. ,,Asi je to slyšet...," usmál se. ,,Trochu," přitakal Hyun. ,,Asi si dám sushi s mangem, lososa s avokádem a obyč sushi," usmál se Hyun po nějaké chvilce vybírání. Jo, to já nemám tušení! Nemohu se na to soustředit! ,,Minnie, ty vůbec nemluvíš...," usmál se Jinki na mě. ,,A ty se divíš? Když jsem nejmladší...," zamrkal jsem, kdy jsem se zase podíval do lístku. ,,Na věku nezáleží," usmál se Hyun. No… To bych neřekl… ,,Do kolikáté chodíš, Taeminnie?" zeptal se mile. Podíval jsem se na něj a zamrkal. ,,Do sedmý...," odpověděl jsem. Hyun se usmál a pokýval hlavou. ,,Tady v Soulu?" pousmál se. Ne, já si nechci povídat... Vždyť ani nevím o čem! Taemine! On ti téma právě nabízí! ,,V Číně, v Pekingu... Proto mám tolik času... Ve škole jsem obvykle jednou, nebo dvakrát za měsíc...," vysvětlil jsem, kdy jsem položil lístek. ,,Aha, to se máš," usmál se Hyun a dal stranou lístek.


Se společnými tréninky jsem počítal, protože jinak bychom asi nebyli sjednocení. Jsem nyní v devítce, takže by mi to snad nemělo dělat problémy. ,,Taky nemám otázky," pousmál se Hyunnie a kývl. Kluci taky zavrtěli hlavami. Probůh Hyune, ty ukecanej prevíte! Jo, je to prevít, on umí dělat parádní šaškoviny, ale to bych si nechal na později. ,,No tak skvělé, takže zítra..," usmál se, kdy vstal a začal si s námi potřásat rukou a my pak s ním vyšli z kanceláře. ,,Minnie, mám radost, že to nakonec dopadlo takhle, pořád spolu budeme moci chodit zpívat..," pronesl najednou Jinki k Taeminovi a objal ho. ,,Já jsem taky moc rád, že tě tam budu mít Onew hyung..," usmál se Taemin. Hyun se na mě podíval, kdy jsem přemýšlel, co chce, ale tak… je celkem dost hodin a můj žaludek začínal rozpoutávat válku… ,,Kluci, nechtěli byste si jít někam sednout? Do kavárny nebo restaurace, že bychom se více seznámili?" usmál Hyunnie se a podíval se na ty tři. Mě vynechal, protože asi buď slyšel můj žaludek, nebo počítá s tím, že půjdu s ním, ale to bych šel kdykoliv! A navíc, taky se chci seznámit a šla na mě Jongova energie. ,,Mohli bychom do té sushi restaurace, co jsme tam byli po tom kurzu!" usmál jsem se, kdy se na mě černovlasý podíval a zase stočil pohled na Kibuma, Onewa a Mina. ,,Jo, to by mohlo bejt fajn, Taeminnie, půjdeš taky, ne?" Podíval se Onew na Taemina, který pokýval nesměle hlavou. ,,Key-sshi?" Podíval se Jinki na Kibuma. ,,Jo, tak jo...," pousmál se a urovnal si sluchátka. Tak tohle bude boží! ,,Super, jdeme," usmál se Hyunnie, ale pozapínal si knoflíky u saka a vyrazil chodbou k výtahu. ,,Pojď honem..." Čapl Onew Taemina za ruku a táhl ho ke mně, Hyunovi a Kibumovi do výtahu, kdy Taemina asi omylem strčil přímo na Jonghyuna. ,,Promiň...," pípl a couvl od něj dál. Eh, neumáčkl ho Jongie? Protože… on je proti tomu malému docela větší a pracuje trochu na svalech! ,,Nic se nestalo, Taeminnie. Mně jsi neublížil," zamrkal s úsměvem. ,,Výtah je trochu těsnější," dodal s úsměvem a více se přisunul ke stěně. Hach, vážně? Jak by mu mohl ten malý ublížit. Naklonil jsem se k němu. ,,To by šlo asi těžce, když je tak maličkej...," uchechtl jsem se mu do ucha. ,,Tak dej bacha, abych neublížil tobě, žirafo," pošeptal směrem ke mně a zazubil se. Mně? Takovému hodnému človíčku? Nikdy! A prej žirafo, Ts. Vystoupili jsme z výtahu a šli ven z budovy. ,,Kibume, Hyune... Vy jste... No... Sourozenci?" usmál se Jinki. Ha! Nedivím se, že má takovou otázku. Ti dva vypadají stejně a mají stejná příjmení! ,,Ne, nejsme," usmál se a zavrtěl hlavou. ,,Přesto tak vypadáte," zamumlal jsem. ,,A vy jste s Taeminem sourozenci?" zeptal se s milým úsměvem těch dvou. Ha! Alespoň on k tomu našel odvahu, zamrkal jsem očima a podíval se na ně. ,,My? Ne, nejsme..," usmál se Onew na Taemina, který zavrtěl hlavou. Aha.. zvláštní. ,,A kam půjdeme?" zeptal se Jinki. ,,Tady za rohem je levná, útulná a hlavně většinou prázdná restaurace," usmál Hyun se. ,,Je to jen kousek," pokýval jsem hlavou a my zabočili, kdy Hyun ukázal na velkou ceduli. ,,To je ona," oznámil. ,,Fajn...," usmál se Jinki a otevřel dveře restaurace. Vstoupili jsme dovnitř, pozdravili a já se rozhlédl, kdy se Hyun rozešel k jednomu ze stolů. On se tady vyzná. ,,Sednem si sem?" usmál se. ,,Uhm…," ozvalo se souhlasně a všichni jsme si sedli. Jinki si sedl na kraj a Taemin vedle něj. Kibum si sedl naproti. Hyun se usadil a já hned vedle něj, kdy se k nám hnal číšník. No hnal, šel normálně. ,,Dobrý den, vítáme vás u nás, tady máte naši dnešní nabídku," usmál se číšník a podal nám pět jídelních lístků. ,,Děkujeme," usmál se Hyun a vzal si lístek, kdy i já do něj nakoukl. ,,A vy se znáte?" Podíval se Kibum na mě a Hyuna. Má zvláštní přízvuk, co mi lehce není příjemný. Vysvětlení jsem nechal na Hyunovi! Já mluvit nechci! ,,Byli jsme spolu na kurzech rappu a tam jsme se poznali," usmál se. Jo, lépe bych to nepopsal. ,,Aha, to je náhoda, že vás pak dali, do stejné skupiny..," usmál se Onew a podíval se do lístku. Napadlo mě, že bych něco mohl taky konečně říct. ,,Víme to od včerejška," usmál jsem se. ,,A vy se znáte s Taeminem?" pousmál se Jongie, ale podíval se do lístku a pak zase na ně. ,,Potkali jsme se na zpěvu... Ale, nevěděli jsme, že budeme spolu ve skupině...," usmál se Onew. Proto jsou takoví kamarádi, rozumím. ,,Ale... Já mám dojem, že jsem tě už někde viděl zpívat Jonghyune..." Prohlédl si Onew Hyuna velice zamyšleně. Jonghyun zpíval ten duet ne? Pamatuji si to? Jongie si skousl ret, usmál se a pokýval hlavou. Že by přeci jen existovalo něco, co ho překvapí?! Je fakt, že se nechová vůbec namyšleně z toho, že on již někde zpíval a byl v televizi. ,,Zpíval jsem duet se Shin při její comeback stage," pousmál se. Tak si to pamatuju moc dobře! ,,Jo! Koukal jsem na to..," usmál se Jinki. ,,A Minha jsem párkrát viděl v televizi, jak hrál fotbal, nebo nějaké fotky v nějakých časopisech," zamrkal Onew na mě. To si pamatuje dobře, asi jsem dostal kecací náladu od Hyuna. Ho kousnu! Nakažlivý je! Usmál jsem se a kývl. ,,Jo, to je dost možný," zamrkal jsem očima. ,,Kibume, ty jsi z Daegu?" usmál se najednou Hyun a podíval se na černovláska. ,,Jo, jsem..." Pokýval hlavou. ,,Asi je to slyšet...," usmál se. ,,Trochu," usmál se Jongie. Herdek, ten se nějak vyzná, ne?! Brr, přízvuk daegu.. ,,Asi si dám sushi s mangem, lososa s avokádem a obyč sushi," usmál se Hyun. Jak ho znám, tak tu objednávku změní několikrát ve své hlavě! ,,Minnie, ty vůbec nemluvíš...," usmál se Jinki na Taemina. ,,A ty se divíš? Když jsem nejmladší...," zamrkal, kdy se zase podíval do lístku. ,,Na věku nezáleží," usmál se Hyun. ,,Do kolikáté chodíš, Taeminnie?" zeptal se ho mile. Nedá si pokoj a nedá, vždyť ho těmi otázkami musí přivádět do rozpaků ne? Minnie se na něj podíval, kdy zamrkal. ,,Do sedmý...," odpověděl. Je fakt roztomilý. No, to děti umí být. Sám jsem dítě! ,,Tady v Soulu?" pousmál se Hyun. Zavrtěl hlavou Taemin. ,,V Číně, v Pekingu... Proto mám tolik času... Ve škole jsem obvykle jednou, nebo dvakrát za měsíc...," vysvětlil, kdy položil lístek. On se učí v Číně? Tý brďo! ,,Aha, to se máš," usmál se Hyun a dal stranou lístek. Taky jsem odložil lístek, promnul si zátylek a pousmál se. ,,Moc ne... Čínština je těžká..," pousmál se Minnie. ,,Tak to se netěším na hodiny čínštiny...," zazubil se Jongie. Počkat, on mi říkal, že… a já se pak dozvěděl… ,,Ba jo! Hyune hyung, ty mluvíš jen korejsky!" zamrkal jsem očima. ,,No... bohužel," pousmál se. Budeme chodit spolu na kurzy jazyků… ,,Ale já taky..," zamrkal jsem očima a sklopil pohled. Přišel jsem si tak trochu negramotný, když i ten malý umí čínsky. ,,Vidíš Taeminnie, budeš více dopředu!" usmál se Hyun. ,,Já umím japonsky, anglicky a čínsky...," usmál se Kibum. Eh, to je hezký. ,,Jůva, no, já nikdy moc příležitostí na učení cizích jazyků neměl," pousmál se Jongie a zamrkal očima. To já měl, ale moc jsem se o jazyky nezajímal. ,,Mně to šlo vždycky tak nějak samo...," usmál se Kibum. Ech, ten přízvuk. Otřásl jsem se zevnitř. ,,Takže mluvíš plynně?" zamrkal Onew. ,,Jo, jen čínsky ještě tolik ne... Ale japonsky, anglicky a korejsky jo..." Pokýval hlavou. ,,Minho, ty jsi fotbalista?" Podíval se Kibum najednou na mě s úsměvem. Na to, jak si nás předtím prohlížel nedůvěřivě s nervozitou, tak se právě nyní rozkecal. Já vám říkal, že Hyun má nakažlivé nálady! ,,Jo, hraju, dá se říct odmala, táta je fotbalový trenér," usmál jsem se a pokýval hlavou. A taky mi to trochu otec nechce dovolovat, protože ví, jak si sportovci ničí klouby.
,,Asi si dám sushi s mangem, lososa s avokádem a obyč sushi," usmál se Hyun. Mh… Taky bych mohl.. Zní to dobře a já jsem fakt hladový… Hyun má vážně dobrý výběr… ,,Minnie, ty vůbec nemluvíš...," usmál se Jinki na Taemina. No bóže… ,,A ty se divíš? Když jsem nejmladší...," zamrkal, kdy se zase podíval do lístku. ,,Na věku nezáleží," usmál se Hyun. ,,Do kolikáté chodíš, Taeminnie?" zeptal se ho mile. Proč se takhle nekoukne i na mě? Já bych mu klidně odpověděl! A rád! Ne jako ten malej… ,,Do sedmý...," odpověděl. ,,Tady v Soulu?" pousmál se Hyun. ,,V Číně, v Pekingu... Proto mám tolik času... Ve škole jsem obvykle jednou, nebo dvakrát za měsíc...," vysvětlil, kdy položil lístek. On se učí v Číně? Kde na to berou? Ta mikina.. to není adidaska ani nike! To je prostě nějaká z tržnice… ,,Aha, to se máš," usmál se Hyun a dal stranou lístek. ,,Moc ne... Čínština je těžká..," pousmál se Taemin… Ten se nějak rozkecal… A čínština, že je těžká? Hah! ,,Tak to se netěším na hodiny čínštiny...," zazubil se Jongie. ,,Ba jo! Hyune hyung, ty mluvíš jen korejsky!" zamrkal Minho. ,,No... bohužel," pousmál se. Jé! Já ho klidně budu doučovat! A rád! ,,Ale já taky..," zamrkal Minho očima a sklopil pohled. ,,Vidíš Taeminnie, budeš více dopředu!" usmál se Hyun. ,,Já umím japonsky, anglicky a čínsky...," usmál jsem se. ,,Jůva, no, já nikdy moc příležitostí na učení cizích jazyků neměl," pousmál se Jongie a zamrkal očima. ,,Mně to šlo vždycky tak nějak samo...," usmál jsem se. Jazyky jsou skvělé! Mám rád angličtinu… Je to něco úplně jiného než korejština… ,,Takže mluvíš plynně?" zamrkal Onew. ,,Jo, jen čínsky ještě tolik ne... Ale japonsky, anglicky a korejsky jo..." Pokýval jsem hlavou. ,,Minho, ty jsi fotbalista?" Podíval jsem se na Minha s úsměvem, i když jsem se spíš šklebil. ,,Jo, hraju, dá se říct odmala, táta je fotbalový trenér," usmál se a pokýval hlavou. No jo, korba… Cvičící maniak! Určitě to tak bude… Vypadá na to... ,,Co dělají vaší rodiče?" zeptal se Onew. ,,Můj otec je podnikatel a mamka řeznice..," zazubil se. ,,Táta fotbalový trenér a mamka účetní," usmál se Minho. ,,Moje mamka dělá ve školce a otec…," začal Hyun, ale zarazil se. Uh… Co s ním asi je? Že by… neměl otce? ,,Ten jezdí na služební cesty, protože mu patří většina hotelů po celé Koreji a má něco i v Japonsku," dopověděl. Fakt?! Aha! ,,Můj otec je bankéř, matka je v domácnosti a navrhuje oblečení..," usmál jsem se. ,,Můj otec je učitel a u mamky si nemohu vzpomenout na název toho, co dělá... V nějaké firmě, ale nevím co...," vydechl Taemin. Proč jsem si myslel, že jeho rodiče jsou firmáci... Aha! Už vím, jasně… Mikina no… ,,A sourozence máte? Já mám staršího bráchu," usmál se Minho. ,,Já starší ségru," pousmál se Hyun a pokýval hlavou. ,,Ne-e jsem jedináček..," zazubil jsem se. ,,Já také.." Kývl Onew. ,,Já mám bráchu, staršího...," usmálo se škvrně. Je celkem sladký, to uznávám… Taky proto jsou z něj ostatní asi tak na větvi… ,,Máte vybráno?" usmál se najednou číšník. ,,Ano, já si dám mangové sushi a lososové...," usmál jsem se... ,,Vzal bych si sushi mix," usmál se Hyun a zamrkal očima. Neříkal předtím něco jiného? ,,Já to samé," usmál Minho. ,,Mně také to samé..." Kývl Taemin. ,,Mně jen nějaké lososové a okurkové...," zazubil se Onew. ,,Jistě, za chvíli to bude..." Kývl číšník. ,,A k pití si budete přát?" usmál se ještě. ,,Vezmeme si pět sodovek, prosím, jestli budou přátelé souhlasit," usmál Hyun. Jakpak nás to označil? Přátelé? No.. Jak jinak to měl říct, žejo… Kolegové by v našem věku znělo divně… ,,Jistě..," usmál se Onew. Kývl jsem, kdy číšník odešel dozadu. ,,Hrajete na nějaký hudební nástroj?" zeptal se najednou Hyun s úsměvem. ,,Já na basovou kytaru," dodal s úsměvem. Ty jeho úsměvy jsou jako pohlazení... ,,Hraju občas na bicí," uchechtl se Minho. Ooo bubeník! Fotbalista bubeník… "Já občas na basovku, ale raději tančím, nebo zpívám.." Usmál jsem se na Hyuna. "Já hrál na klavír, ale moc mi to nešlo, tak jsem přešel na kytaru…" Usmál se Jinki. "Já hraju na piáno…" Pípl mrňous. No nene! On, že by na něco ještě hrál? Třeba hraje ukolébavky!
Nakonec tahle parta není zas tolik špatná, až teda na ty některé pohledy Kibuma. Hyun si už jídlo vybral a já se podíval na Taemina vedle mě, který pořád mlčel. ,,Minnie, ty vůbec nemluvíš...," usmál jsem se na něj. Měl by se připojit do řeči. ,,A ty se divíš? Když jsem nejmladší...," zamrkal, kdy se zase podíval do lístku. Aish Minnie! Chtěl jsem mu už něco říct, ale.. ,,Na věku nezáleží," usmál se najednou Hyun. Vážně se mi zdál hodně dost ukecaný. ,,Do kolikáté chodíš, Taeminnie?" zeptal se ho mile. Snad se mu nechce vysmívat? Minnie se na něj podíval a zamrkal. ,,Do sedmý..," odpověděl mu. Hyun se usmál a pokýval hlavou. ,,Tady v Soulu?" zeptal se ho dál. Nejspíše se ho snaží vtáhnout do konverzace, ale malý Taeminnie je zkrátka moc nesociální tvor. Min zavrtěl hlavou. ,,V Číně, v Pekingu... Proto mám tolik času... Ve škole jsem obvykle jednou, nebo dvakrát za měsíc...," vysvětlil, kdy položil lístek. ,,Aha, to se máš," usmál černovlásek se a dal stranou lístek. ,,Moc ne... Čínština je těžká..," pousmál se Minnie. ,,Tak to se netěším na hodiny čínštiny...," zazubil se Jongie. To já mám čínštinu rád! A hlavně mám prý dokonalý přednes v čínštině... Vždycky se směje celá třída i s profesorem... ,,Ba jo! Hyune hyung, ty mluvíš jen korejsky!" zamrkal očima Minho. ,,No... bohužel," pousmál se. ,,Ale já taky..," zamrkal očima černovlásek a sklopil pohled. Ti to moc prožívají, že neumí čínsky. Ale tak… ,,Vidíš Taeminnie, budeš více dopředu!" usmál se Hyun. ,,Já umím japonsky, anglicky a čínsky...," usmál se Kibum. Já vám říkám, že ten kluk bude trochu dost velký oříšek, ne-li pořádný ořech! ,,Jůva, no, já nikdy moc příležitostí na učení cizích jazyků neměl," pousmál se Jongie a zamrkal očima. ,,Mně to šlo vždycky tak nějak samo...," usmál se Kibum. Ten jeho egoistický přístup! Ale tak, proč se nezapojit trochu do konverzace… ,,Takže mluvíš plynně?" zamrkal jsem očima. ,,Jo, jen čínsky ještě tolik ne... Ale japonsky, anglicky a korejsky jo..." Pokýval hlavou. Ten je na sebe asi dost pyšný... No jo, mazánek, ale on za to vlastně nemůže... hodně je to o rodičích.. ,,Minho, ty jsi fotbalista?" Podíval se Kibum najednou na Minha s úsměvem, kdy jsem v tom docela viděl úšklebek. ,,Jo, hraju, dá se říct odmala, táta je fotbalový trenér," usmál se a pokýval hlavou. Tak jako… když jsem ho viděl v televizi, jak hrál fotbal, tak to zaručeně astronaut nebude! ,,Co dělají vaší rodiče?" zeptal jsem se po chvilce. ,,Můj otec je podnikatel a mamka řeznice..," zazubil jsem se. ,,Táta fotbalový trenér a mamka účetní," usmál se Minho. ,,Moje mamka dělá ve školce a otec…," začal Hyun, ale zarazil se. Proč se ta zarazil? Děje se snad v jejich rodině něco, co není dobré? ,,Ten jezdí na služební cesty, protože mu patří většina hotelů po celé Koreji a má něco i v Japonsku," dopověděl. Aha, ale proč se tedy tak zarazil? ,,Můj otec je bankéř, matka je v domácnosti a navrhuje oblečení..," usmál se Key. No jo, už vím, odkud vítr fouká! ,,Můj otec je učitel a u mamky si nemohu vzpomenout na název toho, co dělá... V nějaké firmě, ale nevím co...," vydechl Taemin. Alespoň že taky promluvil, drobek jeden malej. ,,A sourozence máte? Já mám staršího bráchu," usmál se Minho. ,,Já starší ségru," pousmál se Hyun a pokýval hlavou. ,,Ne-e jsem jedináček..," zazubil se Key. ,,Já také.." kývl jsem s úsměvem. Jsme tu jediní dva jedináčci? ,,Já mám bráchu, staršího...," usmál se Minnie. ,,Máte vybráno?" usmál se najednou číšník. ,,Ano, já si dám mangové sushi a lososové...," usmál se Key ,,Vzal bych si sushi mix," usmál se Hyun a zamrkal očima. He? Mám dojem, že předtím chtěl něco jiného. ,,Já to samé," usmál Minho. ,,Mně také to samé..." Kývl Taemin. Co bych si dal já? ,,Mně jen nějaké lososové a okurkové...," zazubil jsem se Onew. ,,Jistě, za chvíli to bude..." Kývl číšník. ,,A k pití si budete přát?" usmál se ještě. ,,Vezmeme si pět sodovek, prosím, jestli budou přátelé souhlasit," usmál Hyun. Ano, přátelé... to zní moc hezky! A já se musím postarat o to, aby z nás ti přátelé byli! ,,Jistě..," usmál jsem se a i ostatní to odsouhlasili. Číšník odešel dozadu. ,,Hrajete na nějaký hudební nástroj?" zeptal se najednou Hyun s úsměvem. ,,Já na basovou kytaru," dodal s úsměvem. Vážně ten musí těch úsměvů mít v zásobě hodně! ,,Hraju občas na bicí," uchechtl se Minho. "Já občas na basovku, ale raději tančím, nebo zpívám..," usmál se Kibum na Hyuna. "Já hrál na klavír, ale moc mi to nešlo, tak jsem přešel na kytaru…," usmál jsem se. "Já hraju na piáno…," pípl Taeminnie. ,,To je super, každý hrajeme na něco," zazubil se Hyun. ,,To zaručeně," usmál jsem se a zamrkal očima. ,,Hyune, ty chodíš na jakou školu?" pousmál jsem se na černovláska. ,,Tady v Soulu, Akademie Muzikálních umění… myslím, že se to jmenuje," usmál se. To je super! Má školu s hudebním zaměřením. ,,Já jsem na Soul akademii... Všeobecné zaměření..," usmál jsem se. ,,Minho, Kibume, vy jste na základce?" pousmál jsem se a podíval se na ty dva. ,,Jo, já jsem z Incheonu," usmál se Minho. ,,Já jsem na soukromé v Daegu... A pak bych chtěl někam buď na muzikál a film, nebo na nějakou fashion..," zamrkal Kibum, kdy se napil ze sodovky, kterou nám přinesl číšník. ,,To je zajímavý výběr," usmál jsem se a natáhl se po sklenici, kdy jsem se napil.

P.S. - Fotografie by měly být kolem toho roku 2006/08 ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama