Kapitola IV. - SŠ

12. listopadu 2016 v 9:15 | Kazumi |  Střípečky štěstí
Tak máme tu víkend a společně s ním přichází po delší době kapitolka Střípečků štěstí :3 Já vám přeji příjemné počtení a příjemný víkend. Já jdu něco dělat, ještě nevím, co to bude, ale zřejmě ještě dál spát :D




Kapitola čtvrtá
Přišla jsem k domku a otevřela si vrátka. Mamka mi naznačila, abych na ně počkala v autě. Zatím jsem si tedy sedla na zadní sedadlo, poslouchala písničky a hrála do toho hry. Po chvilce přišel do auta i Tom a nakonec rodiče. Zatím, co táta vyjížděl, ze mě mamka vytahovala informace.
"Tak co? Jak si spokojená s koňma?" podívala se po mně mamka.
"Koně jsou nádherní, jen nevím, jak se tam začlením," odpověděla krátkou krátkou větou, neboť mi podávala svačinu a já se do toastu zakousla s chutí.
,,To přijde časem, uvidíš, a všichni tam pak budete kamarádi," usmála se na mě mamka, ale já jí neodpovídala.
Mezitím, co jsem jedla, jsem myslela na dnešní události. S tou holkou asi moc za dobře vycházet nebudu. Ostatní holky vypadaly skoro v pohodě, i když se mýlit můžu. Na chvilku jsem musela nejspíš usnout, neboť mamka zrovna říkala vystupovat. Byli jsme před naším domem. Vystoupila jsem z auta a počkala, až mamka odemkne. Vstoupili jsme dovnitř a přezuli se. Svlékla jsem ze sebe bundu a mikinu, oboje věci pověsila na věšák a vyběhla po schodech nahoru a šla rovnou do pokoje. Bylo pět hodin, takže hodina zbývala do večeře.Zapla jsem počítač a najela na stránky ranče. Koukla jsem se na členy. Měli je rozdělený na pokročilé a začátečníky. Pokročilých bylo devět a začátečníků osm. Pak jsem uviděla mezi pokročilýma tu holku. Tak ta kobylka, co jsem si jí v ohradě hladila, se jmenuje Wild Tempest a patří jí. Jinak nikdo z ostatních svého koně neměl. Koukla jsem se teda i rovnou na jejich koně, neboť jsem se na to pořádně nedívala.Koní bylo celkem třicet, což bylo úctyhodné. Rozklikla jsem andalusany a napočítala čtyři. Na prvním místě byla ryzka Golden Beauty. Byla jsem z ní unešená, jezdce neměla a bylo jí šet let. Vydržela bych se na ní koukat hodiny, ale chtěla jsem se podívat i na další. Druhá byla vranka. Jmenovala se Beauty. Vypadala krásně, ale ne tak jako Golden.
,,Tak co? Koukáš na koně?" zaslechla jsem někoho promluvit.
,,Jé to jsi ty tati. Jsem se tě lekla. Jo koukám," usmála jsem se na otce, když jsem skoro leknutím nadskočila.
,,Tak to jsem rád, neboj, uvidíš, že si zvykneš," usmál se táta a projel mi rukou ve vlasech.
,,Kdyby všechno bylo tak jednoduchý," usmála jsem se a vrátila se z profilu Beauty zpět na hlavní stránku andalusanů, kdy jsem si rozklikla Silver Beauty.
,,Myslím si, že to tam zvládneš. Nenecháš se přeci zlomit. Je někdo březí?" pousmál se táta, ale vzal si další židli, kdy koukal se mnou na koně.
,,Jo, Silver Beauty, Funny Girl a Miška. Všechny tři mají termín v březnu příští rok," pousmála jsem se.
,,Bude veselo," zazubil se otec a protáhl se.
,,S tím počítám, hříbátka jsou radost," zasmála jsem se a podívala se po anglických plnokrevnících.
,,Budeš jezdit na nich?" podíval se na mě otec.
,,Nevím, podle jejich charakteru, ale tady třeba Sixteen, by se mi hodila na crossy," protáhla jsem se a zívla si.
,,Tak nevíš, zda ten ranč na crossy jezdí. Proč si nerozklikla tu první hnědku?" táta si všiml, že jsem tu klisnu objela myší rychle.
,,Má majitelku. Sixteen naštěstí ne. Krásná bělka, skoro jako ta dostihanda," dívala jsem se zamilovaně.
,,Žádné dostihy jezdit nebudeš, stačí ty tvoje crossy," zaprotestoval otec.
,,Jo neboj," smála jsem se.
,,Nevěděl jsem, že i angláni jezdí drezury," poušklíbl se táta.
,,Tak teď to víš. Orphe nemusí být hned tak temperamentní, ale musím uznat že je to krásná vranka. Hele jezdí vytrvalost, tu jsem ještě nezkoušela," usmívala jsem se.
,,Máš nápady, I když White Prince taky má zaměření vytrvalostky a parkur. Jenomže ty někam jet, tak se ztratíš," zasmál se táta.
,,Já ti dám," zasmála jsem se a dloubla tátu do žeber, až z toho spadl ze židle. Vyprskla jsem smíchy.
,,Tý, radši tam dej další plemeno. Měl bych si pořídit brnění," táta si pšíkl.
,,Pche," smála jsem se dál a rozklikla čétéčka.
S tátou sledovat koně byla opravdu zábava. Čím dál tím víc mi tak dodával odvahu a jistotu, že by to skutečně nemuselo být tak špatný. Ono někdy se vyplatí ono slovní rčení že všechno zlé je k něčemu dobré. Mohlo by to tedy platit i u tohoto.
,,A co, ještě jsi stále ulítlá na vraníky a ryzáky?" podíval se táta na mě, kdy jsem se zamračila.
,,Jsou nádherní, ještě když mají zelené oči a lucernu jako tady Jack," rozzářily se mi oči, kdy si táta povzdechl, ale zasmál se.
Ušklíbla jsem a protáhla se, ale pokračovala dál v prohlížení spolu s tátou. Po nějaké době jsme všechny koně společně prošli.
,,No vidíš, nemají hrozné koně, areál je moc pěkný a modern. Pojď mamka udělala večeři," pousmál se otec.
,,Jo přijdu," kývla jsem s úsměvem, kdy táta vstal a rozcuchal mi vlasy.
Já po něm šáhla, ale on byl rychlejší a zmizel. Sama pro sebe jsem se ušklíbla a zas se musela učesat. Seběhla jsem dolů po schodech a viděla, že mamka už začla prostírat. Pomohla jsem jí dát skleničky na stůl a ona už jen nandala na talíře kaši s klobásou. Táta, Tomáš a mamka si už sedli.
"Dobrou chuť," popřála jsem a sedla si také.
Odpovědí bylo zamumlání. Štěstí, že úkoly a připraveno do školy jsem už měla. Taška na mě už čekala u dveří, ráno si do ní dám už jen svačinu, kterou si připravím po večeři. Najezená jsem umyla po sobě nádobí a připravila si svačinu ve formě čtyř rohlíků s borůvkovou marmeládou. Pak jsem je jednoduše šoupla do ledničky a šla zpět do pokoje. Našla jsem si pyžamo a odešla do koupelny. Vlezla jsem do sprchy a krátce se sprchovala. Po chladivé spršce čekal na mě ručník. Vysušila jsem si vlasy a ještě vzala fén s hřebenem. Vyfénovala jsem si vlasy a rozčesala je. Natáhla jsem na sebe pyžamo a odešla do pokoje. Koukla jsem se na hodiny. Ukazovaly půl osmé. Připravila jsem si tedy na židli zítřejší oblečení. Takže na židli jsem odložila svetr, džíny, triko a spodní prádlo. Šla jsem říci dobrou noc rodičům a šla se natáhnout. Usínala jsem běžně kolem třičtvrtě na deset, ale teď nebylo ještě ani osm hodin. Po ruce jsem měla papíry a pastelky, a tak začala malovací mánie. Do půl desáté jsem namalovala dva koně. Jednoho jen hlavu a druhého celého, ale vypadal trošku jinak, než byl v mých představách. Unavená jsem zhasla lampičku a zavrtala se do peřiny a pustila se do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama