Na plné obrátky... - Třetí část

30. října 2016 v 17:02 | Kazumi |  Na plné obrátky...
Hezký podvečer! Určitě jste všichni napjatí jako struny, jak to s Min Jee bude dál... V dnešní části se objeví jen pohled Hyuna, protože mi vydal celkem na dost obšírný počet slov :D Proto nebudu nic protahovat a užijte si ho



Řekl jsem jí to. Když ona mi řekla o svých problémech, tak proč bych já nemohl mluvit o svých černých myšlenkách. ,,To určitě ano, ale tím, že se budeš trápit, tak jim nepomůžeš," usmála se. ,,Ne…," kývl jsem a uvědomil si to. Neměl jsem na kluky být takový, jaký jsem byl. ,,Jsem osel," dodal jsem s uchechtnutím. ,,Nejsi," zamrkala očima. Bohužel jsem a korunovanej ke všemu. Měl bych jít, abych jim… jo, musím jim to říct. ,,Ale jo… promiň, budu už muset jít," usmál jsem se na ni, ačkoliv jsem nechtěl od ní odcházet. ,,Nevadí, děkuju za příjemnou společnost," usmála se. Ten její roztomilý sladký hlas… Hyune! Klidni se! ,,Já děkuju za to, že jsi mě neprofackovala hned, jakmile jsem tě oslovil," usmál jsem se. ,,To jsem udělat nechtěla v žádném případě," zazubila se, ale na rozloučení jsme se objali a já si vzal z tašky obraz. Mávl jsem jí a kráčel pryč od ní. Měl jsem divný svírací pocit, ale to bylo určitě z toho, jaké mám starosti o rodinu. Byl jsem někde na konci parku, když jsem zaslechl výkřik. Možná by mě to ani tolik nezajímalo, kdyby mi ten tón hlasu někoho nepřipomněl… Počkat… Jee! Hodil jsem otočku a rozběhl se tam, kde jsme se rozloučili. ,,Min Jee!" zakřičel jsem a povalil skoro dva chodce, kteří volali o pomoc. ,,Tak volejte sanitku!" zavrčel jsem. Taky, mají mobily v rukou, ale aby volali sanitku, to ne! Oni budou volat o pomoc z plných plic. Co je tohle za společnost. Opatrně jsem do trávy odhodil obraz a v té chvíli jsem si všiml prchajícího mladíka od těla… ,,Ty šmejde!" zavrčel jsem a zamezil mu pohyb vpřed dobře mířenou pěstí do tváře. On udělal pár kroků zpět. Klepal se, měl rozšířené zorničky a právě teď určitě zlomený nos. ,,Feťáku… ty kanálová kryso… cos to udělal!" zasyčel jsem, ale nakopl jej do mezinoží a tím jej dostal na kolena na zem. Zabil bych ho, ale abych šel sedět kvůli takové trosce.. ne, to se mi opravdu nechtělo. V tu chvíli jsem si všiml policistů. ,,To je ten parchant, co ji přepadl..," řekl jsem jim. ,,Vy ji znáte?" podívali se na mě. ,,Trochu…," kývl jsem, ale odstoupil od toho na zemi a legitimoval se. Super, někdy ta sláva vážně pomáhá. To budou zase články v novinách… Ne! Počkat! Novináři tu nejsou! Vzpamatoval jsem se a chtěl se rozběhnout za Jee. Všiml jsem si, jak ji rychle nesou na nosítkách k sanitce. Rozběhl jsem se k ní. ,,Jee!" vyjekl jsem. ,,Pane, překážíte nám, bude v pořádku, ale teď prosím jděte stranou. Přijďte do nemocnice na návštěvu, ale teď nás nechte dělat naši práci," usmála se zdravotnice, která mě trochu odtáhla dál. Přikývl jsem, ale s roztřesením sledoval, jak ji naložili do sanitky a s houkáním odváželi. Vydechl jsem a rozešel se k její tašce. Všechno jsem dal dohromady. Policajti měli její rozdrbanou peněženku. ,,Tu jí ukradl?" podíval jsem se na ně. ,,Ne, osoba měla skrytou kapsu, kam si peněženku uložila," otočila se na mě policistka. ,,Vezmete její věci?" podíval se na mě policista. ,,Ano," kývl jsem a přebral si její peněženku. Odešel jsem pro svůj obraz a všiml si, jak nějaký chlápek odnáší… ,,Hey! Ten klarinet vám nepatří!" houkl jsem na něj, kdy se ten chlápek na mě otočil, podíval se na policisty, kteří se na něj podívali, a dal se do pohybu! Parchant jeden! Rozběhl jsem se za ním, ale to už ten týpek narazil do jednoho policisty, který šel proti němu. Byl při těle, vypadal spíše jako agent, protože nebyl v uniformě, ale zaručeně to policista byl, protože vytáhl odznak a hned zabavil klarinet. Doběhl jsem blíž. ,,Jmenovala se dotyčná Min Jee?" podíval se agent na policisty, kteří přikývli. ,,Tak je to její," kývl, ale podal mi ho. ,,Děkuju," přikývl jsem, ale dal klarinet do tašky. ,,Nevíte, kde přespávala? Protože místo jejího bydliště..," skousl si policista ret. ,,Rodina ji vyhodila z domu, byla v hotelu, řekla mi to dneska, známe se teprve tři dny," pousmál jsem se. Oni se trochu zarazili, ale kývli. V peněžence jsem našel lístek z hotelu, proto jsme se tam rozjeli a vzali její věci. ,,Je pozdě, měl byste jet domů, odvezeme vás tam," usmála se na mě policistka. ,,Jsou teprve dvě hodiny," pousmál jsem se. ,,No, to je fakt, ale dívka potřebuje klid a vy byste tam teď byl navíc, zítra za ní můžete jít, na recepci vám jistě řeknou, na jakém pokoji je," usmála se, ale to už mě odváděli do auta a odváželi k dormu. Zrovna z něj vycházeli kluci a vyměnili si pohledy. Vystoupil jsem z vozu. ,,Dino! Cos provedl?!" podíval se na mě leader, ale policista na mě mávl, já jemu taky a zavřel za sebou dveře, kdy jsem šel ke klukům. ,,Já? Nic, co bych měl provést?" pozvedl jsem obočí. ,,Vezmi to," usmál jsem se na Minha a podal mu kufr. ,,Jestli chcete vědět podrobnosti, tak v dormě, nebudu to říkat tady," kývl jsem směrem k novinářům. No jo, to budou výzvědy, ale co, já na ně kašlu. Zalezl jsem do dormu, kdy mě následovali kluci. Tašku jsem položil v obýváku a k ní dal Minho kufr. Vzal jsem si svůj obraz a posadil se na gauč. ,,Pamatujete si, jak jsem vám říkal o té dívce…," začal jsem, když se i kluci usadili. ,,Spíš, jak jsem to z tebe soukal," mrkl na mě Onew, který si k sobě přitáhl Minha. Vrhl jsem po něm pohled, ale protáhl se. ,,Tak dneska ji přepadl feťák a odvezli ji do nemocnice, je v bezvědomí… její rodina ji vyhodila na ulici a ona nemá kde bydlet, kam se vrátit z nemocnice…," nadechl jsem se a pohrál si s řetízkem na krku. Kluci se na mě podívali a zamrkali očima. Vyměnili si pohledy a Onew si odkašlal. ,,Až se dostane z toho nejhoršího, můžeš ji přivést sem, aby se dala do kupy a pak jí můžeme zařídit byt v sousedství," usmál se Onew. Podíval jsem se na něj a vytřeštil oči. ,,T-to myslíš vážně?" vydechl jsem. ,,Pro tvoji lásku vše!" zazubil se Kibum. ,,Už ho nechte kluci," umravnil Kibuma s Taeminem Onew a podíval se zpět na mě. ,,Dinovi prostě na ní záleží, že?" usmál se, kdy jsem se zapřel do sedačky, podíval se ke stropu a vydechl. ,,Zkusila si toho v životě tolik, přátelé se k ní otočili zády… eh… to mě přivádí k jedné myšlence," skousl jsem si ret a postavil se. ,,Omlouvám se vám, jak jsem se choval v posledních dnech, ale mělo to své důvody," povzdechl jsem si, lehce se uklonil a posadil se. Řekl jsem klukům, co se děje v naší rodině a pak si dal hlavu do dlaní. Slyšel jsem, jak se nadechli, ale bylo ticho. Vnímal jsem až, když si všichni sedli ke mně a dali ruce na má záda. ,,Tohle je ten problém? Určitě to bude všechno dobré Jongie," promluvil jako první Onew. ,,J-já se bojím… co když ne? Co když to v pořádku nebude? Co pak? Oni k sobě patří… nechci, aby se rozešli," vzlykl jsem a zachvěl se. ,,Jinki má pravdu, pokud rodiče s tebou ještě o tom nemluvili, tak to bude dobré. Co Seodam?" zeptal se mě Kibum. ,,Ta mi to právě řekla, že to není jistý a má obavy, ale že si s tím nemám dělat hlavu…," vydechl jsem. ,,Tak si ji nedělej a bude to dobré, jestli ti to ještě oficiálně neřekli, že se asi oficiálně rozvádět nebudou, tak to není ještě konec světa," usmál se Jinki. ,,Onew má pravdu," kývl Taemin a já si povzdechl. ,,Snad… snad máte pravdu," vydechl jsem. ,,Díky kluci," pousmál jsem se a podíval se na ně. ,,Jsme jedna velká rodina, držíme při sobě," usmál se Minho, kdy jsem vydechl, ale objal se s nimi. ,,Jdu se natáhnout," pousmál jsem se. ,,Odpočiň si, jinak, co jsi to přinesl?" kývl Onew směrem k obrazu. ,,Ten jsem si koupil od Jee..," pousmál jsem se a zvedl se. ,,Je pěkný," usmál se Minho. ,,Jo… má talent, taky ráda zpívá, tančí…," zamrkal jsem očima a vzal její věci. ,,Dej to do volnýho pokoje!" houkl za mnou Onew, když jsem šel pryč z obýváku. Pousmál jsem se. Ještě že mám tak skvělé přátele… Min Jee si je určitě také oblíbí a pozná někoho, kdo ji nikdy nezradí!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama